Integrace Romů do běžných škol? Šabatová sestavila těchto deset opatření

Podle ní udělal letos úřad ombudsmanky průzkum, ve kterém zjišťoval problémy deseti škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků. Z výsledků vyplynulo, že se ředitelé často cítí bezradně, když do jejich školy chodí téměř výhradně romské děti. Za situaci sami nemohou, ale nedokážou ji sami vyřešit, i když se o to snaží, stojí v tiskové zprávě úřadu. Opatření, která mohou vést ke zlepšení jejich situace, mají podle ombudsmanky v rukou zřizovatelé škol a ministerstvo školství.

Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému. Vedle ministerstva školství a zřizovatelů jde podle veřejné ochránkyně práv především o Českou školní inspekci, vedení škol, pedagogy, žáky a jejich rodiče, nevládní organizace, odbor sociální péče města, sociální pracovníky a městskou policii.

K řešení současného stavu na některých segregovaných školách může podle Šabatové přispět kvalitní společné vzdělávání romských a neromských dětí ve školkách a vhodné nastavení školských obvodů. Úřady by podle ní měly zajistit rozvážení dětí i do vzdálenějších obvodů tak, aby byly kolektivy v obcích etnicky více promíchané. Školy je potřeba přesvědčit o smysluplnosti společného vzdělávání, měly by ho výslovně deklarovat ve svém školním vzdělávacím programu, doporučila kancelář ombudsmanky.

Zlepšit by se podle ní měla také příprava učitelů na práci s etnicky různorodým kolektivem. K tomu by mohlo přispět další vzdělávání pedagogů, sdílení dobrých zkušeností mezi školami, vzájemné návštěvy ve školách či podpora mentorů. Školy by měly mít také možnost využívat pomoc asistentů pedagoga, sociálních pedagogů nebo i různých mimoškolských organizací. Měly by se zaměřit na prevenci šikany a nabízet slabším žákům doučování, doporučila ombudsmanka.

Podle veřejné ochránkyně je potřeba zapracovat i na vytváření příležitostí pro setkávání romských a neromských rodin, které by mohlo zlepšit jejich vztahy. Nemajetným rodinám by úřady měly více pomáhat se zaplacením peněz na vzdělávání, uvedla.

Za hlavní příčiny segregovaného vzdělávání označili respondenti v průzkumu bydlení ve vyloučených lokalitách, nečinnost nebo nevhodný zásah zřizovatele školy, nesouhlas části rodičů se společným vzděláváním dětí, menší ochotu části škol přijmout romské děti, stahování žáků s vyšší potřebou podpory do segregovaných škol a absenci systémového řešení a jeho politické podpory.

Česko za segregaci romských chlapců a děvčat sklízí dlouhodobě kritiku domácích i mezinárodních organizací. Na problém každý rok upozorňuje třeba Amnesty International. Podle zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol, chodí víc než pětina romských dětí do škol, kde přes polovinu jejich spolužáků tvoří Romové a Romky. Takových škol je v Česku 77. Ve 12 školách je romských žáků a žaček dokonce víc než 90 procent.