Budou učit i nepedagogové? Je to nutné, chybí kantoři, shodují se ředitelé škol

Novela má zmírnit ustanovení současné normy, podle které mají učit ve školách jen absolventi pedagogických fakult. Pokud by se předloha schválila, mohli by všeobecně vzdělávací předměty jako třeba český jazyk, matematiku nebo hudební výchovu učit na druhém stupni základních škol a na středních školách absolventi jakéhokoli magisterského programu vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, a to buď v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy, nebo studiem pedagogiky.

Podle předsedkyně Asociace ředitelů základních škol ČR Hany Stýblové by tato změna zákona mohla pomoct řešit současný nedostatek učitelů, kdy navíc velké množství z nich odchází do důchodu, a nových nepřibývá tak rychle. Na základních školách chybí podle Stýblové hlavně učitelé matematiky, fyziky, informatiky či chemie, mezi regiony jsou ale rozdíly.

Ministerstvo školství počty chybějících kantorů pravidelně nezjišťuje, podle jeho posledního mimořádného průzkumu z roku 2015 byly potíže třeba i se zajištěním učitelů angličtiny. Na některých školách proto ředitelé již nyní využívají zákonné možnosti zaměstnat na přechodnou dobu nekvalifikovaného učitele, dokud se jim nepodaří sehnat absolventa pedagogické fakulty.

"My návrh ministerstva v současné době cítíme jako řešení stávající situace a legalizaci toho, co někde už na školách v současnosti je," uvedla Stýblová. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. "Já příliš nejásám, ale na druhou stranu je třeba říct, že to legalizuje současný stav, protože kolikrát jsme v takové tísni, že takového zaměstnance (bez pedagogického vzdělání) přijmout musíme," řekla.

Schejbalová doplnila, že návrh změny nevnímá pozitivně. Kriticky vidí skutečnost, že před několika lety museli školy opustit nepedagogové, kteří měli praxi, zatímco nyní by se školy měly otevřít nepedagogům bez praxe. Opatření vnímá jako "z nouze ctnost". "Pokud se neudělá něco s tím, aby učitelé z pedagogických fakult chodili připravení, a hlavně do škol chodili učit, tak holt budeme muset zaměstnávat nepedagogy," shrnula.

Jedním z hlavních důvodů nedostatku učitelů jsou podle odborníků nízké platy ve školství. Průměrný hrubý plat pedagogů byl podle ministerstva v loňském třetím čtvrtletí 33.900 korun. Průměrná měsíční mzda v ČR činila v tomto období 31.516 korun. Vláda letos v lednu navýšila platy učitelů o 15 procent, z toho o deset procent v tarifu. O dalších 15 procent by se platy měly navýšit od začátku příštího roku. Do roku 2021 se kabinet zavázal zvednout průměrný plat pedagogů zhruba na 46.000 korun.

Stýblová považuje za rozumné, že se změna v zákoně nemá týkat učitelů pro první stupeň základních škol, ačkoli i těch je nedostatek. Domnívá se, že absolventi nepedagogických fakult mohou být odborníky v některém z předmětů a doplnit si pedagogiku, ale na prvním stupni by měli učit jen vystudovaní pedagogové. "Tam je ten obor celistvý," vysvětlila.

S návrhem novely nesouhlasí zástupci odborářů, pedagogických fakult či spolku Pedagogická komora. Podle nich může vpuštění absolventů nepedagogických fakult bez praxe ohrozit prestiž učitelského povolání a kvalitu výuky.

Stýblová a Zajíček si to nemyslí. Podle nich je odpovědností ředitele školy, aby posoudil, kdo může učit konkrétní předměty na druhém stupni ZŠ či na střední škole. "Pochybuji, že se sníží prestiž tím, že bude učit kvalitní odborník, když už nyní máme situaci, že na školách učí řada nekvalitních učitelů," podotkl Zajíček. Dodal, že kantoři někdy v současnosti učí i předměty, na které nejsou specializovaní a zákon to umožňuje.