Změny ve školství nahánějí hrůzu učilištím. Mohou poškodit studenty

"Jsme bytostně přesvědčeni, že nejsou všechny změny připraveny skutečně ve prospěch žáků a studentů, ale hlavně nejsou přichystány ve prospěch zaměstnavatelů jako budoucích uživatelů výsledků vzdělávání," uvedlo SUZ v dopise. Některé navrhované změny podle ředitelů učilišť vypadají spíše jako zlomyslné nebo likvidační.

Jako příklad uvedli rozšíření povinné státní maturity o matematiku a cizí jazyk vedle povinné češtiny, možné změny v takzvaném duálním vzdělávání a přípravu reformy financování školství, která má fungovat od ledna. Vyzvali proto k diskuzi o tom, co může situaci v odborném vzdělávání změnit k lepšímu.

Povinná maturita ze tří předmětů, která se podle schválené normy má zavést ve většině oborů nejpozději od jara 2022, podle SUZ znevýhodní žáky odborného vzdělávání. SUZ proto požaduje, aby se zachovala současná možnost volby druhého povinného předmětu státní maturity mezi matematikou a cizím jazykem.

Sdružení zároveň upozornilo, že v ČR již existuje duální vzdělávání, kdy učňové chodí na praxi do partnerských firem. Tento systém podle něj není snadné měnit, jak o tom v poslední době mluvil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), protože v ČR nejsou podmínky pro přímé zapojení firem do odborného výcviku žáků. Kromě jiného chybí peníze, povinné zapojení firem v profesních komorách či velké firmy napříč odvětvími, sdělilo SUZ. Současný systém českého duálního vzdělávání je podle něj funkční a prověřený.

Příprava změny financování škol podle SUZ doprovází zmatené návrhy legislativních změn ve vyhláškách a nařízeních vlády, které v praxi znamenají obrat k horšímu. Školy mají podle reformy dostávat peníze nově podle odučených hodin, nikoli jako dosud na žáka. Změna má nastat v lednu, ale od září podle ní školy musí připravit rozvrhy. Například způsob financování suplování nebo školníků, uklízeček či hospodářek podle SUZ přitom zatím není jasný.