Ředitelé: Státní maturita má smysl, měla by se však změnit

"České školství se obecně málo měří, čili i takováto akce, která má svoje negativa, je přece jen v něčem pozitivní. Myslím si, že nějaký výsledek to hodilo, protože mě minimálně pět až šest škol nepřekvapuje, které jsou v první desítce," řekl k výsledkům maturit ředitel nejúspěšnější školy, pražského Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), Václav Klaus ml.Přesto se Klaus mladší vyslovil pro změnu současných státních maturit. Konkrétně by se podle něj měla společná část maturit soustředit na tři předměty, český jazyk, matematiku a cizí jazyk. Dále by ředitel PORG snížil administrativní náročnost maturit, která podle něj zbytečně školy zatěžuje.Klausova slova potvrdil ředitel pražského Gymnázia Jana Nerudy Juraj Liška, jehož škola skončila podle výsledků státních maturit na druhém místě. "Stát by si měl ověřit znalosti maturantů ze tří hlavních předmětů. Mateřského jazyka, matematiky a cizího jazyka. Tak je to ve světě běžné. To ostatní - profilovější a odbornější - už by měl stát nechat na těch školách," myslí si.Oba ředitelé se také shodli na tom, že není dobré dělit maturitní zkoušku na lehčí a těžší variantu. Pokud chce podle nich stát skutečně nastavit maturitě určitou úroveň, měla by existovat jen jedna verze testů. V drtivé většině si totiž studenti vítězných škol stejně zvolili vyšší variantu státních maturit. Na Klausově gymnáziu psalo těžší testy 81 procent maturantů, na Gymnáziu Jana Nerudy dokonce 94 procent žáků.U letošních státních maturit neuspělo v řádném termínu zkoušek 19,5 procenta žáků středních škol, tedy zhruba 20 tisíc studentů. Celkem 9,7 procenta jich nebylo k maturitě vůbec připuštěných. Státní maturity se připravovaly 14 let. Stát už za ně zaplatil necelých 700 milionů korun.