Všichni studenti veřejných vysokých škol si za studium připlatí

Hlavním cílem reformy vysokého školství je podle materiálu především diverzifikace vysokých škol, která umožní lepší profilaci studentů podle nejvhodnějšího zaměření. Autoři si od návrhu slibují i dosažení vyšší kvality v různých oblastech činností. To je ostatně klíčovým mottem reformy od kvantity ke kvalitě.

Reformu tvoří řada legislativních i nelegislativních opatření. Mezi základní předlohy patří zákon o vysokých školách, jehož věcný záměr plánuje ministerstvo školství vládě předložit do konce letošního roku. Ten má klást důraz především na autonomii, samosprávu a vnitřní strukturu vysokoškolských institucí, strukturu studijních programů, systém hodnocení kvality a akreditací a v neposlední řadě i kariérní dráhu akademického pracovníka.

Druhou důležitou normou je zákon o finanční pomoci studentům. Reforma systému sociální pomoci a podpory studentů je předpokladem zavedení školného na vysokých školách. To by se podle materiálu mělo týkat všech studentů veřejných vysokých škol počínaje školním rokem 2013/2014. Ministerstvo školství plánuje, že díky školnému vzroste odpovědnost vysokých škol za organizaci a kvalitu akademických činností.

Návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům rezort vládě předloží už letos do konce října. "Zákon vytvoří podmínky pro cílenou podporu studentů formou zvýhodněných půjček," uvádí autoři.

Jeho součástí bude i úprava specifických podmínek příležitostného zaměstnávání studentů, tak aby tyto podmínky respektovaly otázku praxí, jako součásti vzdělávacího procesu.

Materiál současně informuje, že ve srovnání se zeměmi Evropské unie jsou výdaje na jednoho vysokoškolského studenta v České republice stále velmi nízké a v posledních letech dokonce dochází k jejich snižování.

Významnou novinkou, kterou přinese komplexní zákonná úprava bude systém financování. Strategickým cílem ministerstva je přechod k systému, v němž budou veřejné vysoké školy financovány na základě víceletého kontraktu se státem. To bude ovšem možné realizovat až podle nového zákona o vysokých školách.

Rezort školství plánuje, že do financování vysokých škol by se měly více zapojit i soukromé zdroje, prostředky z podnikatelské sféry i domácností. "Připravuje se zavedení daňových pobídek pro zvýšení finančních prostředků, které do výzkumu a vývoje na vysokých školách a v dalších veřejných institucích investuje podnikatelská sféra," upřesňuje materiál. Připravovaná novelizace zákona o dani z příjmu má platit již od začátku roku 2013.

Významnou částkou by do rozpočtu prostřednictvím nových operačních programů měla rovněž přispět Evropská unie.

Materiál, jímž se budou členové vlády zabývat v rámci středečního zasedání, rovněž dává přehled i o hlavních trendech, které jsou pro vysoké školství charakteristické. Významně se na stavu vysokého školství mají v budoucnu promítnout především demografické změny. "Na propad v počtu populačních ročníků, které budou postupně na vysoké školy přicházet, musí školy reagovat hledáním studentů i v jiných cílových skupinách, než jsou čerství absolventi středních škol," uvádí autoři.

Dalším nedostatkem, kterým trpí české vysoké školství, je neefektivní systém kontroly kvality. Tuto činnost zajišťuje Akreditační komise, která se v současnosti nachází v situaci, kdy se musí vypořádat s velkým počtem žádostí o akreditace, což umožňuje většinou pouze hodnocení formálních náležitostí žádostí.

Podle rezortu školství kvůli nárůstu vysokoškolsky vzdělané populace hrozí, že pro absolventy nebude dostatek kvalifikovaných profesních míst a a absolventi vysokých škol tak budou v budoucnu v některých oborech přijímat i pracovní místa, která dnes obsazují pracovníci s nižší kvalifikací.

Ministerstvo by zároveň chtělo docílit toho, aby větší část absolventů bakalářských studijních programů přecházela přímo na pracovní trh. "Podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují v navazujícím magisterském studijním programu, se bude v souhrnu postupně snižovat až k hodnotě 50 procent," predikují autoři.

Podle materiálu za poslední desetiletí prudce navýšil počet vysokoškolsky studujících, a to o více než 212 procent. Zatímco v roce 2000 existovalo v Česku celkem 23 veřejných a pouze osm soukromých vysokých škol, v roce 2010 to bylo již 26 veřejných a 46 soukromých vysokých škol. Zároveň došlo ke značnému rozšiřování nabídky studijních programů, kterých je v současné době akreditováno již více než osm tisíc.

Rezort ministra Josefa Dobeše (VV) se při přípravě reformy vysokého školství inspiroval především v Nizozemsku, kde reforma stále ještě probíhá.