V Česku vznikla panika! Co nás čeká?

Veřejnou diskuzi vyvolaly věcné záměry dvojice zákonů, které nyní míří na vládu, a které by měly změnit podobu českého vysokého školství. Předlohy se ale setkaly s ostrou kritikou akademiků, kteří předpovídají jejich negativní dopad na celý systém terciárního vzdělávání. Proto apelují na vládu, aby zákony v předložené podobě nepodporovala. Podle Münicha je ale šance, že by se akademická obec na podobě reforem shodla s vládou jen minimální."Akademici a reprezentace vždy budou protestovat, víc nebo míň. Ale nikdy nebude naprostý konsenzus v tom, co by mělo být. Těch pokusů už bylo několik a většinou to skončí tím, že tak nakonec nebudeme nic moc dělat, uděláme pár drobných úprav a zachováme status quo, kterému každý rozumí," řekl v pořadu 20 minut Radiožurnálu Münich, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zároveň spoluautor Bílé knihy terciárního vzdělávání.Dodal, že současný systém sice příliš nefunguje, ale obava z jeho změny většinou převáží a zůstává tak zachovaný současný stav. "Žádné zázraky ten systém negeneruje – až na výjimky – ale dokážeme s tím všichni žít, protože je strach, panický, v České republice, že cokoliv se udělá, dopadne ještě hůř, než je," uvedl.Proti návrhu reformy se kromě studentů, kterým vadí především zavedení školného, postavily také Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Rektorům se nelíbí například spojení titulů docenta a profesora s funkčním místem v mateřské vysoké škole a omezení udílení doktorského titulu jen pro školy univerzitního typu.Akademická obec Univerzity Karlovy na svém čtvrtečním jednání odsouhlasila text rezoluce, ve které vyzývá vládu, aby zákony nepodporovala, a zároveň upozorňuje, že je připravena proti nim nadále protestovat. Po včerejším studentském průvodu k úřadu vlády se tak mohou další akce uskutečnit na přelomu února a března.