Revoluce v češtině: V lednu vyjdou nová pravidla. Co se změní?

"Věci, které už jsou v tuto chvíli dostupné na internetové jazykové příručce, které nejsou lidu neznámé, jsme upravili, rozšířili, doplnili pro knižní podobu," řekla ČTK Pravdová.

V žádné mluvnici například nejsou popsána některá zeměpisná a osobní jména či interpunkce. "Máme tam i dost praktické kapitoly co se týká úpravy písemností, doporučení pro obchodní a úřední korespondenci," popsala Pravdová.

Příručka například ustanovuje, jak psát lomítko, pomlčky, spojovníky, ale i časové údaje a kalendářní data. Dosud se například časová jednotka pět hodin měla psát jako 5.00, nově příručka připouští i 5:00, tedy s dvojtečkou. 

"Někdy už zase naopak hodnotíme, že to sice mají pravidla, ale už je to věc zastaralá," upozornila. Uvedla to na příkladu psaní Nagano '98, kde odborníci nyní doporučují celý letopočet raději vypsat, tedy Nagano 1998.

Podle Pravdové aktualizace pravidel neznamená převratnou novinku například ve výuce či v úředních dokumentech. Internetová poradna totiž ožehavé jazykové jevy, s nimiž se na ni obrací veřejnost, řeší od roku 2009. Poradna patří mezi nejnavštěvovanější stránky Akademie věd, denně má 30.000 návštěv. "Celý národ nám ji zkorigoval a přivedl k dokonalosti," dodala v nadsázce Pravdová.

Čeština je řazena mezi obtížné jazyky

V mnohem větší míře než dosud začne platit pravidlo, které žáci a studenti slyší nejraději: "Obojí je správné." Ano, česká gramatika se stává benevolentnější, píše iDnes.cz.

Směřování jazyka k více variantám však nevnímají všichni češtináři jako plus. "Domnívám se, že je to pro běžnou populaci matoucí. Jednodušší by byla jedna správná varianta. Lidé si pamatují, že dříve bylo něco spisovné, a najednou narazí na to, že existuje i druhá možnost. Pak mají v hlavě zmatek a musí hledat, co je správně," říká Lucie Slejšková ze společnosti EDUin, která vede kurzy češtiny pro úředníky.

Podle Slejškové Češi sice na obtížný pravopis nadávají, ale zároveň jsou konzervativní a změny nechtějí. Když už se ho jednou sami nadřeli, zvládnou to podle nich i jejich potomci.

Neurofyziologové přesto věří, že čínština a arabština jsou nejobtížnějšími jazyky. A to zejména pro rodilé mluvčí těchto jazyků, jejichž mozek při učení musí vynaložit nejvíce úsilí. Lingvisté zase tvrdí, že schopnost učení se nového jazyka je dána zejména stávající jazykovou výbavou. Např. pro Ukrajince nebo Čechy není příliš těžké naučit se rusky, i když je ruština považována za jeden z nejtěžších jazyků světa. Guinnessova kniha rekordů uvádí jako nejtěžší jazyk Chippewa, kterým hovoří indiánský kmen Ojibwe žijící v Severní Americe.

Vědci z amerického Jazykového institutu ministerstva obrany sestavili žebříček nejtěžších jazyků na světě. Mezi nejsnadnější jazyky (pro rodilé mluvčí angličtiny) byly vybrány afrikánština, dánština, nizozemština, francouzština, haitská kreolština, italština, norština, portugalština, rumunština, španělština, svahilština a švédština.

Skupinu středně obtížných jazyků tvořila bulharština, daríjština, perština, němčina, (moderní) řečtina, hindustánština, indonéština a malajština.

Následující jazyky jsou považovány za obtížné: amharština, bengálština, barmština, čeština, finština, (moderní) hebrejština, maďarština, khmerština (kambodžská), laoština, nepálština, filipínštona (tagalština), polština, ruština, srbochorvatština, sinhálština, thajština, tamilština, turečtina, vietnamština.