Chůvy u dvouletých dětí v MŠ nebudou povinné, Plaga podepsal vyhlášku

Školky nebudou mít od září povinnost zajistit pro třídy s dvouletými dětmi chůvy, jak dosud předpokládala vyhláška ministerstva školství. Ministr Robert Plaga (ANO) dnes podepsal úpravu vyhlášky, podle které budou chůvy u dvouletých dětí nadále jen možností. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Stát tak nebude muset chůvy platit. Školky na ně budu moct využít evropských dotací či peněz na nepedagogy ve školkách.

Dosavadní ustanovení o zajištění chův ve vyhlášce vzniklo v souvislosti s novelou školského zákona, podle které měly školky od září 2020 garantovat místo nejen pro děti starší tří let, ale i pro dvouleté. Novelu prosadila v roce 2016 tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Za současné vlády se ale na návrh opoziční ODS povinné přijímání dvouletých v zákoně zrušilo. Školky se tak budou moct i nadále samy rozhodovat, zda je přijmou, nebo ne. Podle ministerstva proto nemá smysl, aby byly chůvy u dvouletých povinné.

Některé ředitelky školek tento týden upozornily, že do mateřinek přišla informace o návrhu až po květnových zápisech dětí. Školky přijaly i dvouleté děti a předpokládaly, že budou mít chůvy. O peníze z EU nepožádaly, protože počítaly s financováním ze státního rozpočtu, jak to předpokládala dosavadní vyhláška. Některé školky teď podle ředitelek neví, jak chůvy zaplatí.

Podle Lednové ale ministerstvo informovalo školky, že povinné zavedení chův v současné situaci nemá smysl. "Možná to trochu zaniklo v kovidové krizi, ale komunikováno to bylo," řekla mluvčí.

Podle ní mohou školky stále využívat na chůvy peníze z takzvaných šablon, což jsou zjednodušené žádosti o peníze z EU. "Teď vypisujeme třetí vlnu šablon, do kterých se stále mohou hlásit," řekla. Využít podle ní mohou také peníze, které jdou ze státního rozpočtu na nepedagogy ve školkách.

V návaznosti na změnu financování škol dostaly letos školky na nepedagogy podle ministerstva meziročně v průměru o deset procent navíc. Podle náměstkyně ministerstva Zuzany Matuškové tyto peníze většinou použily pro zajištění ekonomických pracovníků, kteří ředitelkám mohou pomáhat s administrativou. V příštím roce by ministerstvo chtělo navýšit financování nepedagogů ve školkách o dalších pět procent. Některé mateřinky by podle ministerstva mohly na chůvy využít také peněz na platy, které ušetřily letos v souvislosti s koronavirovou krizí. Zhruba 95 procent školek bylo na jaře zavřených.

V návrhu k novele úřad uvedl, že zrušení povinného zajištění chův by mohlo státu do budoucna ušetřit asi 1,3 miliardy Kč ročně. V třetí vlně takzvaných šablon s penězi z EU jsou do června 2021 k dispozici tři miliardy Kč. Peníze mohou jít nejen na chůvy, ale i na školní asistenty, psychology nebo speciální pedagogy či kariérové poradce. V předchozích dvou vlnách šablon bylo kolem 9,5 miliardy Kč. Ve druhé vlně získalo peníze na chůvu 936 mateřských škol. V ČR je podle statistik ministerstva 5304 školek. Podle Českého statistického úřadu do nich chodí zhruba 45.000 dvouletých dětí, tedy asi 40 procent všech dvouletých v Česku.

Související

Více souvisejících

Školství Mateřské školy / školky Robert Plaga

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 20 minutami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 59 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy