Čistka na univerzitě. Zaměstnanci přišli o místo kvůli česko-čínským konferencím

Bývalý tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy (UK) Miloš Balabán odejde kvůli spornému financování česko-čínských konferencí z Fakulty sociálních věd UK (FSV UK). Pracoviště ze stejného důvodu opustí rovněž Libor Stejskal a Mirka Kortusová ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií (SBP IPS FSV UK). Všichni tři se na tom v pondělí domluvili s děkankou FSV UK Alicí Němcovou Tejkalovou. ČTK o tom dnes informoval mluvčí fakulty Jakub Říman.

"Odejdou ke 31. lednu 2020. Tento termín byl zvolen s ohledem na čas potřebný k předání projektů, ve kterých jsou zapojeni. Na tom s nimi bude spolupracovat pan proděkan (Tomáš) Karásek, který je ode dneška novým pověřeným vedoucím SBP IPS FSV UK," uvedla děkanka.

Server Aktuálně.cz v říjnu napsal, že Balabán lhal o financování česko-čínských konferencí. Podle pořadatelů těchto konferencí tvrdil, že naprostou většinu nákladů platilo samo centrum, ale konference platila čínská ambasáda, uvedl server. Například za letošní zářijovou výroční konferenci Česko-čínského centra tak podle něj Číňani zaplatili firmě Středisko bezpečnostní politiky, kterou Balabán založil, přes 600.000 korun. Balabán následně na funkci tajemníka centra rezignoval.

Firma Středisko bezpečnostní politiky se po domluvě s vedením fakulty 31. října přejmenovala na Multilateral Consulting & Analysis s.r.o. Její původní společníci, jednatelé i předmět podnikání zůstávají beze změny, informoval dnes v tiskové zprávě jeden ze dvou jednatelů společnosti Libor Stejskal.

"Ke změně názvu obchodní firmy došlo po vzájemné dohodě s vedením FSV, aby tak došlo k jednoznačnému oddělení od univerzitního pracoviště (SBP IPS FSV UK), kde jsou společníci firmy zaměstnáni," uvedl Stejskal. Podle druhé jednatelky firmy Mirky Kortusové má změna názvu přispět k rozptýlení pochybností o aktivitách firmy. Její společníci se zároveň písemně omluvili Akademickému senátu FSV UK, že "nechtěně vystavili fakultu nedobrému světlu". Jednatelé firmy zadali prověrku účetnictví, která se má stát podkladem pro následující audit, sdělili v tiskové zprávě.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima jednání děkanky ocenil. "Několikrát jsem se vyjádřil, že Univerzita Karlova musí v této záležitosti postupovat tvrdě a zcela nekompromisně. Chráníme nejenom jméno univerzity, ale zejména práci našich akademiků. Podle vývoje kauzy nevylučuji, že budeme podávat trestní oznámení," dodal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Vedení UK čelilo v poslední době kritice kvůli smlouvě s firmou Home Credit ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, která patří mezi největší poskytovatele spotřebitelských úvěrů ve světě. Firma má silné zastoupení i v Číně. Home Credit se ve smlouvě o spolupráci zavázal UK po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Ve smlouvě ale byla i pasáž o tom, že se smluvní strany "zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst". Home Credit po kritice od smlouvy odstoupil s prohlášením, že nechce být vtahován do iracionálních debat. Rektor Zima se pak omluvil, že neodhadl reakci na uzavření smlouvy.

Související

Upíra z Feratu natočil legendární Juraj Herz.

České a slovenské filmy utržené ze řetězu. Připravte se s naším výběrem na studentský festival

V pátek 14. a sobotu 15. října proběhne festival Zlatý Voči pořádaný studenty filmové vědy z Univerzity Karlovy, který jako jeden z mála na světě prezentuje experimentální tvorbu pocházející výhradně od studentů teorie audiovize. Letošní zastřešující téma je Hyper. Čili extravagantní, adrenalinem nadupané, ale i exploatační filmy. U této příležitosti jsme sestavili výběr českých a slovenských filmů, které tuto široce pojatou kategorii mohou vystihovat, ať už pozitivně, či negativně.

Více souvisejících

Univerzita Karlova Čína ppf group

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 5 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy