I děti s postižením by měly mít možnost jít do školy, vyzývá Šimůnková

Možnost jít do školy by od 25. května měly mít podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové i děti s postižením. Obrátila se proto na ministra školství Roberta Plagu (za ANO). Kancelář veřejného ochránce práv to dnes uvedla na svém webu.

Ministerstvo školství v metodice vymezilo, že dětí s postižením se volba, zda poslat dítě do školy, netýká. Šimůnková dopisem žádá, aby ministr umožnil postiženým dětem přístup ke vzdělání za stejných podmínek, jaké mají ostatní.

Šimůnková uvedla, že pro řadu rodičů dětí s postižením je velmi náročné 24 hodin denně obstarávat péči, kterou dítě potřebuje. Na samotné vzdělávání pak často nezbývá čas.

"Nehledě na to, že tito rodiče také musí mnohdy pracovat. Průvodním jevem řady postižení také je, že si děti znalosti a schopnosti osvojují pomaleji. U některých dlouho trvá, než si zvyknou na školní režim a začnou spolupracovat s učiteli. I z těchto důvodů považuji za velice důležité, aby měly možnost vrátit se do škol stejně jako ostatní děti," uvedla zástupkyně ombudsmana.

Šimůnková dále napsala, že rozumí tomu, že kroky ministerstva školství byly nejspíš vedeny dobrým úmyslem. "Ale není možné přistoupit na to, že bude s dětmi s postižením zacházeno rozdílným způsobem, přičemž toto rozdílné zacházení není možné věcně obhájit. Nelze přece předpokládat, že zdravotní postižení automaticky zakládá horší zdravotní stav, který je v souvislosti s nemocí covid-19 rizikový," uvedla zástupkyně ombudsmana.

Pokud metodika toto plošně předpokládá, pak je podle ní se skupinou dětí s vymezenými typy zdravotního postižení jednáno bez přiměřeného důvodu odlišně. Podle zástupkyně ombudsmana je to ale v rozporu jak se školským zákonem, tak s Úmluvou o právech dítěte a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.

Šimůnková uvedla, že ani vláda ve svých dosavadních opatřeních, ani ministerstvo zdravotnictví nedělají v plánu rozvolňování rozdíly mezi dětmi s postižením a těmi ostatními. Ministr školství podle ní nemůže v pouhé metodice rozhodnout o tom, že děti s postižením se tento školní rok do lavic nevrátí. Uvedla, že nebyl vládou zmocněn k tomu, aby rozhodl, pro které děti zůstanou třídy zavřené, a tím omezil jejich právo na vzdělání.

Šimůnková dopis zaslala ministru školství, následně se stejným způsobem obrátila i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).

Od pondělí 11. května začala nepovinná výuka pro žáky 9. tříd, děti z prvního stupně by se měly vrátit do škol 25. května, ovšem jen ve skupinách po 15 žácích. I v tomto případě bude účast žáků dobrovolná. Školy byly kvůli epidemii nového typu koronaviru uzavřené od poloviny března.

Související

Více souvisejících

Školství Monika Šimůnková (Vládní zmocněnkyně pro lidská práva)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy