I děti s postižením by měly mít možnost jít do školy, vyzývá Šimůnková

Možnost jít do školy by od 25. května měly mít podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové i děti s postižením. Obrátila se proto na ministra školství Roberta Plagu (za ANO). Kancelář veřejného ochránce práv to dnes uvedla na svém webu.

Ministerstvo školství v metodice vymezilo, že dětí s postižením se volba, zda poslat dítě do školy, netýká. Šimůnková dopisem žádá, aby ministr umožnil postiženým dětem přístup ke vzdělání za stejných podmínek, jaké mají ostatní.

Šimůnková uvedla, že pro řadu rodičů dětí s postižením je velmi náročné 24 hodin denně obstarávat péči, kterou dítě potřebuje. Na samotné vzdělávání pak často nezbývá čas.

"Nehledě na to, že tito rodiče také musí mnohdy pracovat. Průvodním jevem řady postižení také je, že si děti znalosti a schopnosti osvojují pomaleji. U některých dlouho trvá, než si zvyknou na školní režim a začnou spolupracovat s učiteli. I z těchto důvodů považuji za velice důležité, aby měly možnost vrátit se do škol stejně jako ostatní děti," uvedla zástupkyně ombudsmana.

Šimůnková dále napsala, že rozumí tomu, že kroky ministerstva školství byly nejspíš vedeny dobrým úmyslem. "Ale není možné přistoupit na to, že bude s dětmi s postižením zacházeno rozdílným způsobem, přičemž toto rozdílné zacházení není možné věcně obhájit. Nelze přece předpokládat, že zdravotní postižení automaticky zakládá horší zdravotní stav, který je v souvislosti s nemocí covid-19 rizikový," uvedla zástupkyně ombudsmana.

Pokud metodika toto plošně předpokládá, pak je podle ní se skupinou dětí s vymezenými typy zdravotního postižení jednáno bez přiměřeného důvodu odlišně. Podle zástupkyně ombudsmana je to ale v rozporu jak se školským zákonem, tak s Úmluvou o právech dítěte a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.

Šimůnková uvedla, že ani vláda ve svých dosavadních opatřeních, ani ministerstvo zdravotnictví nedělají v plánu rozvolňování rozdíly mezi dětmi s postižením a těmi ostatními. Ministr školství podle ní nemůže v pouhé metodice rozhodnout o tom, že děti s postižením se tento školní rok do lavic nevrátí. Uvedla, že nebyl vládou zmocněn k tomu, aby rozhodl, pro které děti zůstanou třídy zavřené, a tím omezil jejich právo na vzdělání.

Šimůnková dopis zaslala ministru školství, následně se stejným způsobem obrátila i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).

Od pondělí 11. května začala nepovinná výuka pro žáky 9. tříd, děti z prvního stupně by se měly vrátit do škol 25. května, ovšem jen ve skupinách po 15 žácích. I v tomto případě bude účast žáků dobrovolná. Školy byly kvůli epidemii nového typu koronaviru uzavřené od poloviny března.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství Monika Šimůnková (Vládní zmocněnkyně pro lidská práva)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy