Jaký je průměrný plat učitele? Ministerstvo ukázalo čísla

Průměrný hrubý plat učitelů byl v prvním pololetí letošního roku na 37.235 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku se zvedl přibližně o 3800 korun, což je přibližně o 11,4 procenta. Nepedagogům ve školách se plat letos v prvním pololetí zvýšil na 19.977 korun. Meziročně si polepšili o 1360 korun, tedy o 7,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v ČR činila v prvním pololetí podle Českého statistického úřadu 33.297 korun.

Vláda navýšila peníze na platy pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách od letošního ledna o 15 procent. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny. Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové se platy učitelů včetně vedoucích pracovníků zvedly za první dvě letošní čtvrtletí o 11,4 procenta s tím, že celých 15 procent by učitelé měli dostat do konce roku. Důvodem je, že si ředitelé nechávají odměny a příspěvky často jako rezervu na druhé pololetí, řekla. Přesné údaje za celý letošní rok by ministerstvo mělo mít v březnu příštího roku, dodala.

Školské odbory dlouhodobě požadují, aby se platy pedagogů zvedly na 130 procent průměrné mzdy v ČR. V letošním prvním pololetí činil poměr učitelských platů k průměrné mzdě v ČR 112 procent. Odbory poukazují na to, že platy rostou nejen učitelům, ale i dalším zaměstnancům, a pedagogové se tak od průměru vzdalují pomalu. Kvůli nespokojenosti s výsledky vyjednávání o růstu platů v příštím roce vyhlásily na dnešek školskou stávku.

Příští rok se má rozpočet na platy učitelů zvednout o 11 miliard korun. V pondělí vláda schválila platové nařízení, podle kterého by se od ledna příštího roku měly zvednout tarify o osm procent a další peníze by měly jít na odměny. Odboráři požadovali, aby se tarify zvýšily o deset procent a další peníze šly do nadtarifů.

Nejnižší platy pobírali v prvních šesti měsících roku nadále pedagogové v mateřských školách, kde učí z 99 procent ženy. Jejich průměr byl 31.604 korun. Plat učitelů ve vyšších odborných školách, kteří brali nejvíce, překonal 40.000 korun měsíčně. Ve středních školách brali vyučující v průměru 39.756 korun a průměrný výdělek učitelů základních škol byl 38.821 korun. Průměrný plat pedagogů za celý loňský rok byl 35.089 korun, tedy asi o šest procent nižší než v letošním prvním pololetí.

Na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou například školníci, uklízečky nebo kuchařky, jde od ledna o deset procent více než loni, z toho šest procent zamířilo do tarifů, zbytek je určený na odměny. Podle ministerstva byl průměrný příjem těchto zaměstnanců v letošním prvním pololetí 19.997 Kč měsíčně, o rok dříve to bylo 18.617 Kč.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů i nepedagogů vzrostou do roku 2021 na 150 procent úrovně z roku 2017. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by učitelé v roce 2021 měli dostávat v průměru minimálně 45.000 Kč. Nepedagogičtí zaměstnanci by mohli mít v průměru asi 24.000 korun.

Související

Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

ministerstvo školství mzdy / platy učitelé Školství Robert Plaga

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 5 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy