Klasická výuka se už do konce semestru do učeben nevrátí

Ani po uvolnění vládních opatření, které umožní vstup všech studentů do akademických prostor, se podle vedení Univerzity Palackého v Olomouci běžná výuka do učeben od pondělka nevrátí.

Studenti nadále mohou docházet na univerzitu pouze po domluvě s pedagogem a na základě jeho pokynu, pokračovat tak bude především on-line výuka. Prorektor univerzity Petr Bilík dnes ČTK řekl, že už návrat klasické výuky v příštích týdnech neočekává, a to i vzhledem k tomu, že je téměř konec semestru. Přicestovat však mohu ke zkouškám zahraniční studenti.

Studenti by měli docházet na univerzitu především kvůli individuálním konzultacím, praxi a práci v laboratořích či účasti na zkouškách, státnících a obhajobách, uvedla univerzita na sociální síti. Dosud to bylo možné jen pro studenty absolventských ročníků. Studenti si mohou také vypůjčit knihu z univerzitní knihovny ve Zbrojnici. Režim je však nastaven po předchozí rezervaci a přes výdejní okénko.

Vedení univerzity upozorňuje, že stále se musí dodržovat přísná hygienická opatření. "Každá z těchto aktivit je nicméně omezena na přítomnost maximálně pěti osob současně a dodržování platných pravidel, jako jsou dvoumetrové rozestupy či zakrytí dýchacích cest pomocí roušky," upozornilo vedení univerzity. Nadále také platí, že o případném zpřístupnění svých prostor si rozhodnou samy fakulty, případně katedry.

"Krotit" studenty musel na sociálních sítích po vyhlášení uvolnění opatření rektor univerzity Jaroslav Miller, i podle něj řada z nich z vyjádření vlády pochopila, že se škola otevírá úplně. "Přestože Vláda ČR dle aktuální informace prý drobounce změnila pokyny z 'určitě nikdy z pokojíčku!' na 'objednávejte dovolenou na Čukotce a stůl ve Vertigu!', zcela jistě nenastává od pondělí návrat k běžnému prezenčnímu režimu a rozvrhu," glosovali to s nadsázkou správci univerzitní facebookové skupiny.

Uvolnění vládních opatření se od pondělí dotýká i zahraničních studentů univerzity. Pokud přijedou kvůli zkoušce či státnicím a do 24 hodin se vrátí zpět do své vlasti, nebude se na ně vztahovat podmínka povinné karantény či předkládání testu s negativním výsledkem na přítomnost nemoci covid-19. Pro vstup do země budou muset předložit potvrzení z vysoké školy o účasti na zkoušce. Pokud bude pobyt delší, budou muset předložit negativní test, případně se podrobit čtrnáctidenní karanténě. Bližší informace zveřejnila univerzita na svých stránkách www.upol.cz. Rektor zároveň v souvislosti s uvolňováním krizových opatření odvolal od pondělka zákaz tuzemských i zahraničních pracovních cest zaměstnanců UP.

Opatření kvůli pandemii koronaviru, které na začátku března uzavřely všechny tuzemské školy, se na olomoucké univerzitě dotklo zhruba 22.000 studentů, kteří studují na osmi fakultách.

Související

Více souvisejících

Školství Univerzita Palackého Vysoké školy

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy