Kvalita výuky on-line se zlepšila, bez problémů ale není

Česká středoškolská unie zastupuje přibližně 27.000 studentů ze 150 škol. Průzkumu se loni v listopadu zúčastnilo 9199 respondentů. Jejich výběr nebyl reprezentativní a záležel mimo jiné na tom, zda škola žákům předala dotazníky. Podle statistik ministerstva školství je v ČR zhruba 424.000 žáků středních škol. Nejvíc se ho zúčastnili středoškoláci z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, kteří tvořili 44 procent všech dotázaných. Gymnazistů bylo 46 procent, žáků středních odborných škol 42 procent a učilišť 12 procent.

"Lze usuzovat, že distanční výuka je nejlépe organizovaná v hlavním městě, neboť zde dle dat mají žáci k distanční výuce nejpozitivnější přístup a oproti jaru také vnímají největší zlepšení," uvedli autoři průzkumu. Nejlepší zkušenosti s výukou na dálku podle nich mají žáci nižšího stupně víceletých gymnázií. Průzkum nicméně ukázal, že školy podle studentů často nedodržují doporučení ministerstva školství, když například hned po návratu do lavic dávají žákům velké množství testů.

Přednost prezenční výuce před distanční podle zjištění dává 53,2 procenta všech dotázaných, zatímco k vyučování na dálku se přiklání asi čtvrtina. Hodiny on-line má zhruba 97 procent středoškoláků, přičemž kolem 40 procent se domnívá, že jich je moc a naopak 15 procent by jich chtěla víc. Kolem 94 procent žáků uvedlo, že při výuce on-line píší také testy. Třetina respondentů se shodla, že jim způsob zkoušení a známkování na dálku nevyhovuje. Pro 44 procent studentů je ale v pořádku.

Za největší negativa výuky na dálku považují studenti podle průzkumu nedostatek sociálního kontaktu, technické potíže při výuce a zvýšené požadavky učitelů. Za pozitivní označují hlavně možnost organizace vlastního času a větší volnost.

ČSU chce v následujících týdnech na sociálních sítích a na svém webu zveřejňovat tipy a doporučení, jak by se problémy při výuce na dálku mohly řešit. Podle studentů by se některým problémům dalo předejít například tím, že by ministerstvo školství místo doporučení vydalo závazná nařízení. Pomoct by mohl také větší důraz na individuální přístup k žákům a spolupráce mezi pedagogy a studenty. Zástupci unie by o tom chtěli jednat s řediteli škol i ministerstvem. Výsledky a závěry průzkumu obdrželi podle ČSU také poslanci a senátoři ve výborech pro vzdělávání.