Přijímačky na čtyřleté SŠ bez jednotných testů, redukce maturity kvůli epidemii nebude

Na čtyřleté maturitní obory středních škol nebudou na jaře 2021 povinné jednotné přijímací zkoušky. Ministerstvo školství s ohledem na současnou epidemii covidu-19 rozhodlo, že ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Úřad to uvedl v tiskové zprávě, kterou ČTK poslala mluvčí Aneta Lednová.

Na víceletá gymnázia by se ale měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů, které se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) případně podle vývoje epidemie mohou posunout.

Kvůli současné epidemii covidu-19 ministerstvo školství také na začátku roku prodlouží období talentových zkoušek na střední školy. Na umělecké obory a konzervatoře se budou konat od 4. do 31. ledna, zatímco původně mělo být jejich období v lednu asi o polovinu kratší. V případě sportovních gymnázií se termíny talentových zkoušek prodlouží do 31. března. Původně se tam tyto zkoušky měly konat od 4. ledna do 15. února. Zájemci o obory s talentovou zkouškou mohou odevzdat přihlášku nejpozději dnes.

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moct ředitelé podle ministerstva rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března.

Zájemci o maturitní obory budou moct podat přihlášku jako obvykle na dvě školy. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, nebudou se tam muset konat žádné zkoušky.

Tato podoba přijímacího řízení v maturitních oborech by měla podle Plagy platit pouze v aktuálním školním roce. Změnu má podle něj umožnit mimořádné opatření ministra školství, které vydá v souvislosti s epidemií covidu-19 na základě školského zákona. Novela zákona z letošního léta umožňuje ministrovi v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek, řekl Plaga ČTK.

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil Parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Vyhlášení jediného termínu zkoušek místo dvou vyvolalo na jaře kritiku části odborníků i veřejnosti, podle kterých to mohlo některé děti znevýhodnit. Ředitelé škol ale na druhou stranu poukazovali na to, že v minulosti se výsledky ze dvou termínů příliš nelišily.

Redukce maturity kvůli epidemii nebude, možná změna termínu

V případě nepříznivého vývoje epidemie covidu-19 se na jaře může změnit termín konání maturitních zkoušek. Redukci jakékoli části maturitní zkoušky ale ministerstvo školství nepředpokládá. 

Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května. Školní maturity mohou být podle vyhlášky ministerstva od 16. května do 10. června, jejich konkrétní termíny určují ředitelé škol. Písemné zkoušky, slohy z češtiny a cizích jazyků a praktické maturitní zkoušky mohou podle vyhlášky začít od 1. dubna. Studenti se mohou k maturitě přihlásit do 1. prosince.

"V případě příznivé epidemiologické situace proběhne zkouška v nezměněné podobě, formě i ve standardních podmínkách. V případě méně příznivé epidemiologické situace je pak možné, obdobně jako ve zkušebním období jaro 2020, přistoupit k posunu termínů. Redukce jakékoli části maturitní zkoušky se neplánuje," uvedla Lednová. Změnit termín zkoušek by podle Plagy bylo možné mimořádným opatřením ministra školství v souvislosti s krizovou situací.

Letos na jaře se kvůli epidemii koronaviru posunul termín maturit z dubna a května na červen. U státní maturity se navíc zrušily slohové práce z češtiny a cizího jazyka. Státní část maturitní zkoušky se pak skládala z testů a ústní zkoušky. Tyto změny umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil Parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Forma, obsah i termíny zůstávají stejné. MŠMT poskytne maturantům studijní podporu. Více informací na: https://t.co/9lj3AmgeQ7 pic.twitter.com/BBGOr6ho2s

— Robert Plaga (@RobertPlaga) November 30, 2020

Od jara 2021 bude maturita bez ohledu na epidemii jiná, protože Plaga prosadil změnu zákona omezující státní maturity na testy, které bude mít nadále na starosti Cermat. Povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků budou školy nově organizovat samy.

"Počítáme samozřejmě s tím, že prostřednictvím Cermatu a ČŠI (České školní inspekce) bude žákům, kteří se budou na zkoušku připravovat, poskytnuta maximální podpora, ať už formou výukových videí či zpřístupnění testů z minulých let, a to ve zvýšené míře, než tomu bylo doposud," uvedl ministr. Jeho úřad je podle tiskové zprávy připraven zohlednit i situaci žáků, kteří nyní v době nouzového stavu mají nařízenou pracovní povinnost ve zdravotnictví a sociálních službách, a to například navýšením počtu možných termínů zkoušek.

Státní maturitní testy budou na jaře povinné z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moct vybrat z cizího jazyka a matematiky. Matematika měla být od jara 2021 pro většinu oborů povinná, ale novela školského zákona toto ustanovení zrušila. Didaktické testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, ale budou se hodnotit procenty úspěšnosti a slovy "uspěl" či "neuspěl". Ke školní maturitě si pak žáci musí vybrat ještě další dva až tři předměty podle oboru.

Související

Přijímací zkoušky na SŠ

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat v jiném termínu

Ministerstvo školství (MŠMT) zvažuje kvůli epidemii koronaviru posunutí dubnových termínů přijímacích zkoušek na střední školy. Podle úřadu v tuto chvíli není jasné, jak současná protiepidemická opatření šíření nákazy zmírní. Možnosti řešení zkoušek chce dát dohromady do konce příštího týdne a pak s nimi seznámit veřejnost.

Více souvisejících

přijímací zkoušky maturity Robert Plaga ministerstvo školství Školství

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 5 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 7 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 10 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 10 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 11 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 12 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 13 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy