Přijímací zkoušky na vysoké školy se budou moci konat nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy je budou moci s ohledem na epidemii koronaviru uspořádat vedle prezenční formy i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Vysoké školy budou moci také prodloužit akademický rok. Dostanou navíc možnost odpustit studentům poplatky za příliš dlouhé studium.
Sněmovna ve vládním návrhu prodloužila lhůtu, v níž budou moci přijatí uchazeči dodat vysoké škole dodatečně maturitní vysvědčení. Bude činit 45 dnů po začátku akademického roku, kabinet původně navrhoval 30 dnů.
Některé vysoké školy už avizovaly, že kvůli epidemii budou muset zkoušky posunout. Termíny přijímacích zkoušek určuje každá vysoká škola sama, za standardního stavu je musí vyhlásit alespoň čtyři měsíce předem. Kvůli opatřením proti koronaviru to nemohou splnit, a zákon proto lhůtu zkracuje na 15 dnů.
Senát v doprovodném usnesení upozornil na návrh Václava Hampla (za KDU-ČSL) na to, že v případě organizování přijímacích zkoušek na dálku by mohlo některé uchazeče znevýhodnit nekvalitní připojení k internetu. Vysoké školy by to měly podle usnesení směřované konferenci rektorů zohlednit.
Maturitní zkoušky by se podle jiné úpravy, která už byla přijata, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy. Za současné situace s ohledem na plán otevírání škol počítá ministerstvo školství s prvními maturitami po 1. červnu.
Státní zkoušky na vysokých školách a obhajoby dizertačních prací se budou moci konat i prostřednictvím internetu. Podmínkou je, aby se jednalo o komisionální zkoušení. Pokud by se státnice nemohly uskutečnit ani na dálku, měly by být po otevření škol.
Úprava vznikala ve spolupráci s vysokými školami, řeší také prodloužení stipendií. V souvislosti s odpuštěním poplatků za nadstandardní dobu studia se doba od začátku března do konce srpna nebude do studia započítávat. Akademické senáty budou moci podle předlohy jednat a hlasovat na dálku.
Související
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
Školství , Vysoké školy , přijímací zkoušky , Senát ČR , zákony , studenti
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák