Přijímačky na VŠ budou nejdříve 15 dnů po otevření škol, Senát zákon schválil

Přijímací zkoušky na vysoké školy se budou moci konat nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy je budou moci s ohledem na epidemii koronaviru uspořádat vedle prezenční formy i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Vysoké školy budou moci také prodloužit akademický rok. Dostanou navíc možnost odpustit studentům poplatky za příliš dlouhé studium.

Sněmovna ve vládním návrhu prodloužila lhůtu, v níž budou moci přijatí uchazeči dodat vysoké škole dodatečně maturitní vysvědčení. Bude činit 45 dnů po začátku akademického roku, kabinet původně navrhoval 30 dnů.

Některé vysoké školy už avizovaly, že kvůli epidemii budou muset zkoušky posunout. Termíny přijímacích zkoušek určuje každá vysoká škola sama, za standardního stavu je musí vyhlásit alespoň čtyři měsíce předem. Kvůli opatřením proti koronaviru to nemohou splnit, a zákon proto lhůtu zkracuje na 15 dnů.

Senát v doprovodném usnesení upozornil na návrh Václava Hampla (za KDU-ČSL) na to, že v případě organizování přijímacích zkoušek na dálku by mohlo některé uchazeče znevýhodnit nekvalitní připojení k internetu. Vysoké školy by to měly podle usnesení směřované konferenci rektorů zohlednit.

Maturitní zkoušky by se podle jiné úpravy, která už byla přijata, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy. Za současné situace s ohledem na plán otevírání škol počítá ministerstvo školství s prvními maturitami po 1. červnu.

Státní zkoušky na vysokých školách a obhajoby dizertačních prací se budou moci konat i prostřednictvím internetu. Podmínkou je, aby se jednalo o komisionální zkoušení. Pokud by se státnice nemohly uskutečnit ani na dálku, měly by být po otevření škol.

Úprava vznikala ve spolupráci s vysokými školami, řeší také prodloužení stipendií. V souvislosti s odpuštěním poplatků za nadstandardní dobu studia se doba od začátku března do konce srpna nebude do studia započítávat. Akademické senáty budou moci podle předlohy jednat a hlasovat na dálku.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství Vysoké školy přijímací zkoušky Senát ČR zákony studenti

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 32 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy