Přijímací zkoušky na vysoké školy se budou moci konat nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy je budou moci s ohledem na epidemii koronaviru uspořádat vedle prezenční formy i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Vysoké školy budou moci také prodloužit akademický rok. Dostanou navíc možnost odpustit studentům poplatky za příliš dlouhé studium.
Sněmovna ve vládním návrhu prodloužila lhůtu, v níž budou moci přijatí uchazeči dodat vysoké škole dodatečně maturitní vysvědčení. Bude činit 45 dnů po začátku akademického roku, kabinet původně navrhoval 30 dnů.
Některé vysoké školy už avizovaly, že kvůli epidemii budou muset zkoušky posunout. Termíny přijímacích zkoušek určuje každá vysoká škola sama, za standardního stavu je musí vyhlásit alespoň čtyři měsíce předem. Kvůli opatřením proti koronaviru to nemohou splnit, a zákon proto lhůtu zkracuje na 15 dnů.
Senát v doprovodném usnesení upozornil na návrh Václava Hampla (za KDU-ČSL) na to, že v případě organizování přijímacích zkoušek na dálku by mohlo některé uchazeče znevýhodnit nekvalitní připojení k internetu. Vysoké školy by to měly podle usnesení směřované konferenci rektorů zohlednit.
Maturitní zkoušky by se podle jiné úpravy, která už byla přijata, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy. Za současné situace s ohledem na plán otevírání škol počítá ministerstvo školství s prvními maturitami po 1. červnu.
Státní zkoušky na vysokých školách a obhajoby dizertačních prací se budou moci konat i prostřednictvím internetu. Podmínkou je, aby se jednalo o komisionální zkoušení. Pokud by se státnice nemohly uskutečnit ani na dálku, měly by být po otevření škol.
Úprava vznikala ve spolupráci s vysokými školami, řeší také prodloužení stipendií. V souvislosti s odpuštěním poplatků za nadstandardní dobu studia se doba od začátku března do konce srpna nebude do studia započítávat. Akademické senáty budou moci podle předlohy jednat a hlasovat na dálku.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Školství , Vysoké školy , přijímací zkoušky , Senát ČR , zákony , studenti
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák