Přijímačky na VŠ? V zákoně je nutné zkrátit lhůtu pro vyhlášení termínu, říká rektor

V současnosti musí školy podle vysokoškolského zákona zveřejnit termíny zkoušek nejméně čtyři měsíce před jejich konáním. Lhůta by se měla zkrátit. ČTK to dnes řekl předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Petr Sklenička.

"My v tuto chvíli na rozdíl od toho, že zbytek semestru už se doučí v bezkontaktním režimu, tak pokud jde o přijímačky, ale i státnice, tak neumíme ještě přesně stanovit termín," uvedl rektor.

"Problém je, a to řešíme s ministerstvem, zákonná překážka, kdy my jsme povinni vyhlásit termín přijímacích zkoušek několik měsíců předem," řekl. Podle zákona to má být v nejméně čtyřměsíčním předstihu. Rektoři chtějí toto ustanovení změnit tak, aby mohli vyhlásit zkoušky v kratší lhůtě. Podle Skleničky by měl být návrh hotov v řádu dnů.

Vysoké školy podle rektora při rozhodování o přijímacích zkouškách limituje mimo jiné stále nejasný termín maturit, ale také třeba zákaz shromažďování. Podle návrhu ministerstva školství, o kterém by nyní měla jednat Sněmovna, by se maturity mohly konat 21 dnů po znovuotevření škol, nebo je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy.

Podle Skleničky je v některých vysokých školách či fakultách výsledek maturitní zkoušky jedním z hlavních kritérií při přijímání. Tyto školy proto podle něj mají i výhrady k možnosti, že by po 1. červnu maturanti zkoušky neskládali. "Myslím, že v zásadě by to problém být nemusel, ale pro některé obory či fakulty to určitý problém být může," řekl.

Podle něj se přijímací zkoušky na vysoké školy nemohou dělat online. Budou se tak moci konat, až se v Česku uvolní současný karanténní režim a bude po maturitách, řekl. "Myslím si, že se to trochu protáhne dál, ale je důležité, abychom se nenabourali do nového akademického roku. Abychom to zvládli maximálně během prázdnin," uvedl.

Změny v termínech přijímacího řízení už ohlásila například Masarykova univerzita v Brně. Odložení části z nich už oznámila také Univerzita Karlova.

Úpravy v zákoně by se podle Skleničky měly týkat kromě jiného třeba i způsobu jednání akademických senátů. Jejich zasedání totiž mají být nyní ze zákona veřejná, takže nejdou nahradit neveřejnými videokonferencemi. Vysoké školy jednají s ministerstvem také o odpouštění poplatků za nadstandardně dlouhé studium. Rektoři sice mají pravomoc je ve výjimečných případech prominout, podle nich by to ale za současné situace měl zákon ošetřovat plošně.