Rok distanční výuky. Část žáků ji nezvládá, jiné přiměla k samostatnosti, říká poslanec Bartoň

Nedokázal si představit, že od loňského 11. března, kdy poprvé kvůli koronavirové pandemii osiřely školní lavice, se během roku ve vzdělávacím systému nic nezmění. Přesto místopředseda Sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Lukáš Bartoň distanční výuku nezatracuje. „Žáky především naučila samostatnosti a digitální gramotnosti. Pedagogy a zvláště rodiče ještě více zapojila do výuky, což považuji za velké plus. Všichni se přesvědčili, že se dá učit i jiným než prezenčním způsobem.“

Absence vzdělání se může projevit na sdílení dezinformací

Rovněž si pochvaluje, jak moc se vylepšilo materiální vybavení. „Před rokem jsme si nedovedli představit, že i děti ze sociálně slabších rodin budou mít vlastní počítače. Ovšem zásluhu na vybavenosti nemá systém, ale neziskové organizace, tedy společnost, která si pomohla sama. I po roce však zůstává u některých žáků problém s internetovým připojením, což se doposud ne všude podařilo odstranit.“

Předseda podvýboru pro regionální školství v dálkové výuce spatřuje i zápory. „Bohužel někteří učitelé ani po roce nevystoupili ze své komfortní zóny a nezvykli si, že je přes web kameru sledují ostatní. Někteří ze starší generace kantorů stále bojují s technikou. Někteří doslova selhali,“ míní. Dalším mínusem podle Bartoně je, že rodiče nedokáží posoudit, zda probíhající distanční výuka je kvalitní. „U prezenční či frontální výuky si obrázek dovedou udělat sami, ale u dálkové si ani po roce netroufnou říci, zda ji učitel vede dobře. Netuší, zda dvě hodiny probírání látky přes počítač je dostačující, anebo jestli je správné, aby se učilo jen prostřednictvím zadávání úkolů. “

Proto vznikají složité a napjaté situace. „Rodiče se pochopitelně bojí si stěžovat řediteli školy, pokud se jim něco nezdá. Mají strach, že by pedagogovu kritiku pak odneslo jejich dítě. A tak se obracejí na nás politiky. Volají nám, anebo píší, abychom zjistili, jak správně má distanční výuka probíhat.“ Expert na školství, ale odmítá na učitele jen útočit. „Během roku nevznikla žádná metodika, aby se mohli s radou na někoho kompetentního obrátit.“ Bývalý pedagog Strojní fakulty v Plzni řadu kantorů oceňuje. „Výkony mnohých z nich jsou excelentní, přizpůsobili se obtížné situaci a prokázali, že povolání učitele berou jako své poslání.“

Pirátský poslanec si rovněž uvědomuje, že kantorům přibyla administrativa. „Najednou spoustu věcí musejí dělat jednotlivě a elektronicky,“ všímá si. Odborník však odmítá spojení, že by učitelé rok fungovali v bojových podmínkách. „Takový příměr je vůči lékařům, sestrám a ostatnímu zdravotnímu personálu hodně neuctivý a necitlivý. Oni se ocitli v bojových podmínkách, když denně zachraňují lidské životy a pečují o zdraví pacientů. Učitelé se oproti nim do žádné dramatické situace nedostali,“ analyzuje koronavirovou pandemii.

Absolvent doktorského studia na Fakultě strojní - Katedře konstruování strojů Západočeské univerzity upozorňuje, že nadšení z distanční výuky u mnoha studentů, žáků i učitelů po roční zkušenosti už vyprchalo. „Někteří ji už berou jako standard. Pedagog ji ale musí stále dělat pestrou, záživnou, aby žáky stále bavila a zaujala. Pokud jedinou motivací k ní bude jen udělování známek, pak se nejedná o dobrý záměr,“ je přesvědčený.

Bartoň, který se zabývá zejména tématy koncepce a rozvojem školské soustavy, je hodně kritický k přístupu žákům, kterým nevyhovuje distanční výuka. „Pro zmiňovanou skupinu vláda či ministerstvo školství neudělalo vůbec nic. Může nám tak vyrůst část generace, která díky nedostatku vzdělání bude přijímat radikální názory anebo sdílet dezinformace či vykazovat ve společnosti sociálně patologické jevy,“ obává se.

Učni mohli mít praktickou výuku se zaměstnanci

Odborníka zaráží, že nikdo pro takové školáky či studenty nezavedl malé studijní skupiny, v nichž by mohli vše s pedagogem konzultovat. „Anebo se pro ně měla připravit jiná forma alternativní výuky. Zapojit se mohly i neziskovky. Přehlížení zmíněné části může mít pro společnost skutečně fatální následky. Už rok se tak pořádně neučí a doma je k tomu ani nikdo nedonutí, neboť pro jejich rodiče nemusí být vzdělání primární záležitostí či nejsou schopni se s potomkem učit,“ varuje.

Rodák z Českých Budějovic se domnívá, že v úvodu loňské jarní krize příliš neobstál ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (za ANO). „Jen přihlížel, jak mu tehdejší ministr zdravotnictví zavírá školy na všech úrovních, ale nevyvinul žádnou aktivitu pro jejich znovuotevření či řešení další situace. Přece není možné vypnout ze dne na den všechny školy a myslet si, že tím je problém vyřešený. Chápu, že někde byla situace z epidemiologického hlediska velice náročná a složitá, tam je tedy jasné, že k výluce muselo dojít, ale uzavřít vzdělávací ústavy celoplošně není správné,“ kritizuje. Zákonodárce nyní tvrdí, že situace se v současné době mezi oběma resorty už zlepšila. „Jak ministerstvo školství, tak i ministerstvo zdravotnictví spolu začaly komunikovat na vyšší úrovni, a to platí i o jejich úřednících.“

Vystudovaného strojaře a výzkumníka zneklidňuje absence praktické výuky na odborných středních školách či učilištích. „Praktická cvičení distančním vzděláváním nenahradíte, a to je velký problém. Co například může umět učeň na tříletém oboru, když rok praktická výuka stojí? Jeho dovednosti nebudou kvalitní a ani jeho cena na pracovním trhu nebude vysoká.“ Bývalý lektor vzdělávání pro podniky v Plzeňském kraji v oblasti technické dokumentace nechápe, proč učni a další odborní studenti nedostali status běžných zaměstnanců, kteří stále v provozech pracují. „Jednalo by se o rozumné řešení. Rovněž se nabízí, že se mohly udělat menší praktické skupiny, na které by dohlížel mistr a vše by s nimi konzultoval. Společnosti tak hrozí, že v budoucnosti bude nedostatek řemeslníků, jako jsou třeba zedníci, instalatéři či automechanici. Pokud není člověk manuálně zručný, jejich služeb pravidelně využívá,“ praví.

Babišův návrh na úřednické maturity? Nepřijatelné

Předseda krajského sdružení České pirátské strany vítá, že letošní maturanti nebudou muset skládat ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka, rozhodnout se pro ně mohou dobrovolně. Všechny pak čeká školní maturita ze dvou nebo tří předmětů včetně případné zkoušky podle oboru. Politik souhlasí i s tím, že maturanti, kteří pracují kvůli koronaviru v nemocnicích či domovech pro seniory, nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. „Je logické, že studentům ze zdravotnických škol a sociálních služeb se maturita týkat nebude. Jejich pomoc v nemocnicích či jiných zařízení je v současné těžké době primární.“

Změny v maturitách jsou podle Bartoně důsledkem, že se ani střední školy kvůli špatné epidemiologické situaci v zemi neotevřely prvního března, jak se původně plánovalo. „Jedná se o logické vyústění současného stavu, proto se původně navrhovaná verze nemohla uskutečnit. Naprosto nepřijatelný byl ale návrh premiéra Andreje Babiše o úřednické maturitě.“ Ministerský předseda a šéf hnutí ANO totiž navrhoval, aby letos středoškoláci nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku a na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium na střední škole.

Člen poslaneckého klubu České pirátské strany schvaluje zúžení společné části maturity. „Vinou distanční výuky se mnozí na ni nemohou kvalitně připravit a my bychom je vlastně trestali za něco, s čímž absolutně nemají cokoli společného a na současné situaci nenesou žádný podíl. Proto by bylo nesmyslem, aby se skládala.“

Specialista na oblast maturitních zkoušek, kde předložil novelu školského zákona, je spokojený, že se neuskuteční ani ústní zkouška z cizího jazyka. „Za nynější situace, kdy studenti byli odkázáni na distanční výuku, si nedovedu představit, že by skládali monotématickou zkoušku. U gymnazistů na úrovni B2 by se zřejmě nejednalo o tak velký problém, ale u ostatních středoškoláků na úrovni B1 je téměř nemožné, aby patnáct minut v cizí řeči mluvili v kuse o tom, jak jdou na procházku do parku a zároveň by se zamýšleli, jak spravovat například ledničku. Letos neměli studenti ideální podmínky a je dobře, že systém vše zohlednil,“ říká pro EuroZprávy.cz Lukáš Bartoň.