Roušky povinně ve školách? Obrovské riziko pro žáky i učitele, upozornila platforma

Učitelé se staví skepticky k návrhu, podle kterého by se po znovuotevření škol mohli žáci a studenti vrátit do lavic s rouškami. ČTK to sdělila předsedkyně sdružení Učitelská platforma Petra Mazancová. Podle ní by nošení roušek ve škole narušovalo normální fungování výuky i přestávek. Děti by se například nemohly bezpečně nasvačit či napít. Pokud by stát na nošení roušek ve školách trval, měl by pro učitele a žáky zajistit jednorázové, které vydrží víc než roušky podomácku vyrobené, řekla.

Podle Mazancové má dnes většina učitelů a dětí k dispozici pouze podomácku vyrobené roušky, které je možné bezpečně používat jen omezený čas, nikoli při celodenním pobytu ve škole. "Rodiny by musely roušky denně prát, což nelze ohlídat. Problém by byl i u sociálně slabých rodin či v rodinách se špatnou hygienou. Mohlo by to vést k tomu, že by byly ze vzdělávání vyloučeny děti rodin, které nejsou schopny zajistit denně čisté roušky," uvedla Mazancová.

Pokud podle ní stát chce, aby se společnost koronavirem promořila, mohly by jít děti do škol třeba i bez roušek. V opačném případě by podle ní měl školám dodat pro děti i učitele jednorázové roušky, ve kterých se lidé tolik nezadýchávají a dá se lépe mluvit. Mazancová upozornila na to, že v červnu mohou být už letní teploty. Řadě škol přitom chybí klimatizace.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se školy mohly znovu otevřít v polovině května. Podobně jako náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že podmínkou by mohlo být povinné nošení roušek.

Podle Mazancové tento návrh zahrnuje řadu nedomyšlených věcí. "Děti budou v kolektivu pořád, tak je třeba otázka, jak třeba pak budou jíst svačiny," uvedla. Nejasné je také to, jak by se měly nákaze bránit učitelé ve starším věku nebo s chronickými nemocemi, pro které může být koronavirus nebezpečný. "A také je řada učitelů, kteří doma pečují třeba o nějakého seniora," dodala.

Při pokračujícím šíření koronaviru se podle ní možná někteří učitelé nebudou chtít do škol vůbec vrátit. A není tedy ani jasné, zda by školy vůbec zvládly zajistit výuku při kompletním otevření před definitivním ústupem epidemie. Už před ní měly často potíže s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů.

Učitelé podle Mazancové vnímají, že otevření škol je důležité kvůli pracujícím rodičům školáků na prvním stupni a kvůli přijímacím zkouškám na střední školy. Jinak by ale podle ní mohla výuka pokračovat online. Mnoho škol se podle ní v tomto režimu již "zajelo". Podobně se nedávno vyjádřil také předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Mazancová doplnila, že v případě povinného nošení roušek ve školách by jich musel stát zajistit ohromné množství. Pokud by děti měnily roušky každé dvě hodiny a chodily i do družiny, potřeboval by jich jeden žák kolem pěti kusů denně. Při množství zhruba 953.000 žáků v základních školách by to znamenalo několik milionů roušek každý všední den.

Související

Pomůcky na ochranu dýchacích cest.

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy hmotných rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233.000 korun.

Více souvisejících

Roušky a respirátory učitelé děti Školství

Aktuálně se děje

před 40 minutami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská reakce na rozhodnutí USA o raketách ATACMS: Putin mění přístup k jaderným zbraním

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy