Školy budou muset do konce února informovat ministerstvo o nákupu počítačů

Školy budou muset do 28. února příštího roku informovat ministerstvo školství o tom, jak využily peníze, které na podzim obdrží na nákup počítačů a další techniky na výuku na dálku. Vyplývá to z informací, které dnes ministerstvo školství rozeslalo do škol. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Každá základní škola by měla do poloviny října dostat na dovybavení 20.000 korun na jednoho učitele. Celkem jim stát dá 1,2 miliardy korun. Počítače budou muset školy koupit do konce prosince.

Požadavek ministra školství Roberta Plagy (ANO), aby ministerstvo financí pro případné omezení chodu škol kvůli epidemii koronaviru uvolnilo téměř miliardu korun, schválila tento týden vláda. Sněmovna již dříve odhlasovala 300 milionů korun. "Každá škola bude povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy informovat do 28. února 2021 o způsobu využití finančních prostředků," napsalo dnes ministerstvo ředitelům.

Zaslalo jim zároveň odkaz na tabulku, ve které mohou najít konkrétní částku pro jednotlivé školy. Vypočtené částky podle ministerstva vychází z počtu učitelů k loňskému 30. září. Na začátku října by peníze měly dostat kraje, které je přerozdělí. Školy o ně nebudou muset žádat. Využít je budou moct zejména na notebooky či tablety, softwarové vybavení a příslušenství k počítačům, jako jsou třeba kamery, mikrofony či klávesnice. Peníze mají vyčerpat do konce roku. Započítat si je budou moct i za věci nakoupené od ledna.

Cílem je podle Plagy zajistit digitální učební pomůcky nejen pro učitele, ale zejména pro sociálně znevýhodněné žáky a žáky z vícečetných rodin, jimž by měla být škola schopna v případě potřeby vybavení půjčit. Podle kritiků by na to ale bylo třeba více peněz. Poukazují zároveň, že je neobdrží střední školy, a to ani víceletá gymnázia, jejichž nižšího stupně se týká povinná školní docházka podobně jako základních škol.

Novelu zákona, která zavádí povinnost distanční výuky v případě mimořádné situace, tento týden schválil Parlament a dnes ji podepsal prezident Miloš Zeman. Pokud by bylo třeba, měla by fungovat již od začátku školního roku 1. září.

Výuka na dálku fungovala už po uzavření škol 11. března na jaře. Účast na ní ale nebyla povinná a podle průzkumu České školní inspekce se jí nezúčastnilo asi 10.000 dětí. Školy se začaly otevírat postupně až po dvou měsících, docházka ale zůstala do konce minulého školního roku dobrovolná. Odborníci poukazují, že tak ve vzdělávání dětí vznikly velké rozdíly.

Nový školní rok má začít v běžném režimu se zvýšenými hygienickými opatřeními, jako je častější větrání či používání dezinfekce. Do základních škol by mělo nastoupit kolem 960.000 dětí a do středních přes 400.000.

Související

Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

ministerstvo školství počítače Školství

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy