Sněmovna schválila posun termínů maturit a přijímacích zkoušek

Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června.

Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Předlohu nyní ve zrychleném režimu projedná Senát.

Maturity se podle předlohy mají uskutečnit do konce června. Pokud by se školy otevřely po 1. červnu, maturity by měl nahradit průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Sněmovna to schválila, i když část poslanců požadovala raději prodloužit termín pro uskutečnění maturit.

Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Ty měly podle vlády vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky. Ředitelé škol budou moci dát maturantům týdenní studijní volno před závěrečnou zkouškou, povinné to ale mít nebudou.

Přijímací zkoušky by se měly uskutečnit pouze v jednom termínu místo standardních dvou, což vadilo hlavně Pirátům. Neprosadili ale ani doprovodné usnesení, aby ministerstvo školství připravilo změnu. Kritici se obávají, že děti budou posuzovány na základě výsledku jediného testu, což jim v případě špatného výsledku zkomplikuje přijetí na vybranou školu. Jednotná přijímací zkouška počítá s testy z češtiny a matematiky, zákon počítá i s náhradním termínem pro její absolvování.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. Přesný termín maturit chce ministr vyhlásit až po otevření škol. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu dle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také. V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci.

Školy jsou uzavřeny od 11. března do odvolání. Státní maturity se podle původního plánu měly uskutečnit v dubnu a v květnu. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. K maturitám se podle statistik Cermatu přihlásilo zhruba 80.000 studentů a k přijímacím zkouškám na maturitní obory přibližně 95.000 dětí.

Termíny závěrečných zkoušek učňů, které se obvykle konají v červnu, by se podle návrhu ministerstva školství mohly upravit podobně jako u maturit. Stejné by u nich mohlo být i náhradní řešení při otevření škol po 1. červnu. Loni šlo k těmto zkouškám zhruba 27.500 učňů.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Více souvisejících

maturity Školství

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 5 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy