Studenti univerzit další on-line semestr nechtějí, chybí jim praxe i motivace

Na začátku se mluvilo o pár týdnech, nakonec studenti vysokých škol přišli téměř o tři celé semestry. Od jara loňského roku studují kvůli koronavirové pandemii převážně on-line.

Většina z nich doufá, že v září nastoupí na své fakulty v prezenční formě, jako tomu bylo před covidem-19. S návratem k normálu zatím počítají i vysoké školy. Studenti, které ČTK oslovila, spatřovali nevýhody on-line provozu třeba v omezeném množství praktické výuky a nedostatečné koncentraci v domácím prostředí.

On-line režim je pro studenty náročný na pozornost, doma je snadno něco vyruší a někteří ke studiu potřebují pevný řád. Mezi takové patří i Martina Slaměníková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. "Nešla jsem studovat dálkové studium. Z přednášek na fakultě si odnesu víc, než když jsou online. Čeká mě poslední ročník, budu potřebovat více komunikovat s vyučujícími, což je také lepší osobně," řekla. Kvůli pandemii měla také problém při hledání povinné praxe ve firmě, v mnoha institucích jí nevyhověli kvůli home office nebo nedostatku práce.

Potíže s praktickou částí výuky se týkají také studentů přírodovědných oborů. "Distanční výuka nebyla nejhorší. Přežít se to dalo, ale rozhodně chci tento rok chodit do školy osobně," řekla Martina Randuchová, která studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Podle ní se poslední semestr distanční výuky dal srovnat s prezenční formou, problémy však byly s praktickými cvičeními a praxemi v terénu, které musí v oboru environmentální geologie absolvovat.

Hodiny, na kterých musí být studenti přítomni, posunuli vyučující až na dobu, kdy se může scházet více lidí. "Letos nemám v podstatě žádné prázdniny, jelikož mě ještě v srpnu čeká dvoutýdenní terén a zkouškové se nám celkově protáhlo," dodala. Jako další nevýhodu uvedla sníženou motivaci, vyhovoval ji naopak ušetřený čas, který mohla trávit s rodinou.

Na stejné fakultě studuje i Karolína Doležalová, která loni nastoupila do prvního ročníku bakalářského studia. "Rozhodla jsem se studovat fyziku, ale vadí mi, že nesmíme do školy ani na laboratorní cvičení. Aktuální situace je donebevolající," uvedla studentka, která by také uvítala návrat do škol.

Kromě formy výuky řeší studenti před začátkem semestru také otázku bydlení. Nemají jistotu, že skutečně budou trávit čas v univerzitním městě. Neradi by platili bydlení zbytečně. Na druhou stranu nechtějí promarnit lukrativní nabídky ubytování. Někteří platili vysokoškolské koleje v uplynulých semestrech jen proto, že jezdili na prezenční zkoušky a zápočty, řekla ČTK studentka Veterinární univerzity Brno Sára Kériová.

Jsou však i tací, kterým online výuka vyhovuje, protože při ní odpadá dlouhé cestování na fakultu. Na ranní přednášku nebo seminář mohou vstát pět minut před začátkem. Stejně tak nemusí při skladbě rozvrhu řešit přejezdy mezi fakultami. Klíčová jsou pro studenty i opatření, za jakých bude možné se do školy vrátit. "V současné době jsem radši za online výuku, než abych ve škole seděl s rouškou nebo respirátorem," řekl Daniel Kinc z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Vysoké školy

Aktuálně se děje

včera

François Bayrou

Ve Francii se hroutí Bayrouova vláda

Francouzské menšinové vládě podle CNN hrozí, že v září padne. Tři hlavní opoziční strany se totiž vyjádřily, že nepodpoří hlasování o důvěře, které na 8. září vyhlásil premiér François Bayrou. Hlasování se týká jeho plánů na rozsáhlé rozpočtové škrty.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu mění strategii. I přesto, že Hamás schválil příměří

I přes to, že Hamás přijal návrh na příměří, Izrael zatím nereagoval. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že nařídil „okamžitá jednání“ o propuštění rukojmích a ukončení války za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Toto ticho a posun ve strategii vyvolávají zmatek u zprostředkovatelů i rodin rukojmích.

včera

Charkov po raketovém ostřelování

Nezlomný Charkov: Město, kde noční život bují navzdory ruským útokům

Z pohledu vojenského stratéga je jasné, že Charkov, dříve centrum vojenské výroby a akademického života, se proměnil ve válkou zasažené město, kde je válka neustále přítomná a cítit ji na každém kroku. Na rozdíl od relativně bezpečné a bohaté metropole Kyjeva, východoukrajinská města a samotný Charkov ztratily velkou část své populace.

včera

včera

Gaza

Izraelský nálet zabil v Gaze novináře z Reuters, AP a NBC

Útok izraelských sil na nemocnici Al-Nasser v jižní Gaze si vyžádal životy nejméně dvaceti lidí, z nichž čtyři byli novináři. Během incidentu, který se odehrál v pondělí, zahynuli Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Dagga z Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry a Moaz Abu Taha z NBC. Další novinář agentury Reuters, Hatem Khaled, byl při stejném útoku zraněn.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Trumpův boj proti drogám: U pobřeží Venezuely zasahují americké torpédoborce

Boj proti drogovým organizacím v Latinské Americe dostává nový rozměr. Začátkem srpna americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které otevírá cestu k použití americké armády proti konkrétním latinskoamerickým zločineckým skupinám. Tento krok se rychle proměnil v realitu, když Spojené státy vyslaly tři torpédoborce s řízenými střelami do vod u pobřeží Venezuely. Jejich úkolem je zastavovat lodě s drogami.

včera

Armáda Velké Británie

Garance Ukrajině podobné jako článku 5: Jak by mohly vypadat v praxi?

Jedním z klíčových bodů pro budoucí mírovou dohodu na Ukrajině jsou takzvané bezpečnostní záruky. Tyto garance by měly mít podobný charakter jako článek 5 Severoatlantické smlouvy, který stanovuje, že ozbrojený útok proti jednomu členovi NATO je považován za útok na celou Alianci. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové by se mohlo jednat o „model článku 5“, který by Ukrajině zajistil obranu v případě budoucí ruské agrese.

včera

Ilustrační foto

"A co Čína a EU?" Indie se ruské ropy nevzdá, prstem ukazuje na jiné

Indie bude i nadále nakupovat ropu od kohokoli, kdo jí nabídne „nejlepší podmínky“. Uvedl to indický velvyslanec v Rusku Vinay Kumar s tím, že priorita jeho země je ochrana zájmů 1,4 miliardy obyvatel. Toto prohlášení přišlo jen několik dní předtím, než má americký prezident Donald Trump uvalit 50% cla na Indii, včetně 25% penalizace za nákup ruské ropy a zbraní.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Dny bez proudu, nedostatek vody, ulice plné odpadků. Kuba se zmítá v ekonomickém kolapsu

Kuba se v posledním roce potýká s velkým ekonomickým a energetickým kolapsem. Zemi trápí dlouhé, až 20hodinové výpadky proudu, ale také nedostatek pitné vody a přetékající ulice plné odpadků, které nikdo nesváží. Podle oficiálních údajů se ekonomika propadla o 1,1 % v roce 2024 a podle latinskoamerické Komise OSN pro ekonomiku se letos propadne dokonce o 1,5 %.

včera

Wagnerovci

Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat

Obávaná ruská žoldnéřská skupina Wagnerovci je v Africe nahrazována novým ruským uskupením, které je pod kontrolou Kremlu. Experti se domnívají, že jde o Afrika Corps, který je pod dohledem ruského ministerstva obrany. Rusko chce s největší pravděpodobností udržet svůj vliv na africkém kontinentu, ale pod formálnějším a lépe kontrolovatelným vojenským uskupením.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

včera

včera

Izraelská armáda

Bezpečno už není nikde. V Pásmu Gazy už se střílí i lidé, kteří si jdou pro jídlo

Nad městem Gaza, kde žije zhruba polovina obyvatel Pásma Gazy, se stále zintenzivňují izraelské útoky. Letectvo a tanky už několik dní bombardují okrajové části města, což vyvolává paniku a nutí některé rodiny k útěku. Podle svědků se v noci v oblastech Zeitoun a Šudžáíja ozývaly nepřetržité exploze, tanky ostřelovaly domy a silnice v sousední čtvrti Sabra a v severní Džabáliji bylo zničeno několik budov.

včera

24. srpna 2025 21:55

Fotbal, ilustrační fotografie

Sparta z českých zástupců jako jediná úvodní duel vyhrála. Olomouc a Ostrava budou doma dotahovat

Evropský fotbal má za sebou další pohárový týden, ve kterém opět i čeští zástupci hráli o postup do hlavní fáze některé z evropských klubových soutěží. Hned dva české kluby bojují o účast v Konferenční lize, přičemž jedním z nich je pražská Sparta. Jako jediná úvodní duel 4. předkola dokázala vyhrát, když před domácím publikem vyhrála nad FC Riga díky brankám Kuchty a Rrahmaniho, jenž pojišťovací branku vstřelil až v závěru zápasu. Další adept Baník Ostrava svůj duel ve slovinském Celje prohrál 0:1 s tím, že měl štěstí, že se nejednalo o prohru s větším rozdílem. Poprvé se pak v rámci předkol představila Olomouc, která však poznala tvrdou realitu, když na hřišti švédského Malmö prohrála vysoko 0:3.

Aktualizováno 24. srpna 2025 21:07

24. srpna 2025 20:11

Woody Allen

Woody Allen přijal pozvání na filmový festival v Moskvě

Legendární americký filmař Woody Allen se krátce před 90. narozeninami postaral o další kontroverzi. V Rusku se dnes měl zúčastnit filmového festivalu Moscow International Film Week. Neměl však být osobně přítomen v ruské metropoli. 

24. srpna 2025 18:58

Juraj Blanár

Slovensko se také ozvalo. Ukrajinské útoky na Družbu řeší i s EU

Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě. 

24. srpna 2025 18:02

Německý boj s migrací. Ministerstvo vyčíslilo, kolik stojí hraniční kontroly

Hraniční kontroly kvůli omezení nelegální migrace již stály Německo přes 80 milionů eur. Informovala o tom německá mediální skupina Funke na základě údajů německého ministerstva vnitra.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy