Úpravy v maturitách a přijímačkách? Střední školy mají k návrhům výhrady

Zástupci středních škol mají výhrady k návrhu úprav v maturitách a přijímacích zkouškách, které dnes v souvislosti se situací kolem koronaviru představil ministr školství Robert Plaga (ANO). Ředitelé nerozumí například tomu, proč by měly maturitní testy opravovat školy podle podkladů Cermatu. Podle nich by to Cermat zvládl rychleji a lépe.

ČTK to dnes řekli předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

"Celkově jsme počítali s tím, že k nějakým takovým změnám dojít musí. Některé z nich jsou asi dobré, ne se vším se ale můžeme ztotožnit," uvedl Zajíček. "Zrušení písemek vítáme, ale s čím zásadně nemůžeme souhlasit, tak to je opravování didaktických testů ve školách," řekl. Podle něj se tím opravování testů nezrychlí a školy to zbytečně zatíží. Lépe by to udělal Cermat, domnívá se. Podobně se vyjádřila i Schejbalová.

Zajíčkovi také v návrhu ministerstva chybí popis řešení pro případ, že by se školy neotevřely ani do konce června. Podle něj zatím nikdo nevyloučil, že školy budou zavřené i do konce školního roku, a není přitom jasné, jak by se taková situace vyřešila.

Zajíček řekl, že lidé budou chtít v červenci jet třeba na dovolené. "A určitě nechávat přijímací zkoušky na konec srpna je pro školy neakceptovatelné, protože my musíme mít taky čas na to, abychom připravili školní rok," upozornil.

Schejbalová návrh úprav v přijímacích zkouškách naopak uvítala. "To, aby proběhly přijímačky je nutné, hlavně na školách, kde máme velký převis," řekla. Ředitelé gymnázií podle ní ale mají výtky k návrhu, aby se v případě neotevření škol do 1. června nahradily maturitní zkoušky výsledky z posledních tří vysvědčení. "To si myslím, že je naprostá degradace školství, a to se nám nelíbí," uvedla. Podle ní by se to dalo vyřešit i tím, že by maturanti zkoušky skládali až v září. "Vysoké školy by určitě počkali a studenti by odmaturovali v září v pozimním termínu," domnívá se.

Konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek považuje návrh za rozumný. Podle něj by se ale v současné situaci nemuselo trvat na jednotnosti přijímacích zkoušek. "Ty testy potřebují akorát školy s převisem (uchazečů) a není důvod, proč organizovat plošné zkoušky ve chvíli, kdy k nim děti půjdou 14 dní poté, co se vrátily po dvou až tříměsíční přestávce do výuky," myslí si.

Ministerstvo by podle Feřtka mělo školám poskytnout také lepší návod, jakým způsobem mají vést výuku na dálku. Ministr sice dnes na tiskové konferenci vyzval školy, aby se zaměřily především na hlavní předměty, jako je matematika nebo čeština. Podle Feřtka to ale nestačí. Některým školám podle něj totiž stále chybí jasnější návod, jak by učitelé mezi sebou měli spolupracovat, aby co nejméně zatěžovali vzděláváním dětí rodiče.

Ředitel teplického gymnázia a kandidát na senátora Zdeněk Bergman nevidí důvod pro odklad maturit až 21 dní po otevření škol, jak navrhl ministr Plaga. To, že by maturitní zkoušku nahradily výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy, připadá Bergmanovi nefunkční a nespravedlivé. 

Rozhodující by mělo být datum 1. června. Kdyby se školy otevřely dříve, nemuseli by maturanti podle návrhu ministra letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by mohly vyhodnocovat samotné školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. "Pan ministr řekl, že na školy zašle klíče, ať si testy opraví, s tím absolutně nesouhlasím, to mi připadá hrozné. My to naskenujeme a Cermat to zadá do počítače a automaticky počítačem vyhodnotí. Mají to raz dva, místo toho budou učitelé ručně fajfkovat výsledky testů," uvedl ředitel.

Variantu náhrady zkoušky známkami z vysvědčení považuje Bergman za nespravedlivou. "To by potom bylo lepší, kdyby se maturita dělala v září nebo poslední týden v srpnu," řekl. Zkoušky by se podle něj mohly konat klidně hned po otevření škol. "První den se mohou konat přijímací zkoušky a druhý maturity. My máme připravené rozvrhy maturit a maturanti v květnu do školy nechodí, 30. dubna končí vyučování pro maturanty, nechápu, proč máme vyčkávat," uvedl Bergman, který naopak souhlasí s tím, aby byly přijímací zkoušky jednokolové. "Doufám, že Cermat to zvládne také automaticky rychle opravit," dodal ředitel gymnázia, které má 800 žáků.

Na vyučování elektronickou formou si učitelé i žáci podle Bergmana už zvykli. "Nastavili jsme způsob elektronické komunikace a pravidla a docela to běží. Zatím jsem dostal od tří rodičů stížnosti, že toho mají studenti moc. Učitelé musí vyladit, co jsou schopni žáci zvládnout sami," uvedl ředitel.

I když teď učitelé i žáci vynakládají větší úsilí, než kdyby seděli ve škole, výsledky vzdělávání budou podle Bergmana horší, protože distanční metodou nelze nahradit komunikaci napřímo. Učitelé studenty i nyní hodnotí. "Musíme mít nějakou zpětnou vazbu," uvedl Bergman.

Související

Přijímací zkoušky na SŠ

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat v jiném termínu

Ministerstvo školství (MŠMT) zvažuje kvůli epidemii koronaviru posunutí dubnových termínů přijímacích zkoušek na střední školy. Podle úřadu v tuto chvíli není jasné, jak současná protiepidemická opatření šíření nákazy zmírní. Možnosti řešení zkoušek chce dát dohromady do konce příštího týdne a pak s nimi seznámit veřejnost.

Více souvisejících

přijímací zkoušky státní maturity Robert Plaga Vysoké školy cermat Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Britské batole Madeleine McCannová zmizela 3. května 2007.

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání

V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.

před 1 hodinou

Donald Trump

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

před 2 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Jihokorejci vyrazili k volbám. Po pádu Jun Sok-jola si volí nového prezidenta

Jihokorejští voliči dnes zamířili k volebním urnám, aby si v předčasných prezidentských volbách zvolili novou hlavu státu. Volby přicházejí po bezprecedentní politické krizi, kterou vyvolalo krátkodobé vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem, jenž byl následně v dubnu ústavním soudem sesazen z funkce.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Krveprolití v Rafahu: Izraelská armáda při čekání na humanitární pomoc postřílela desítky lidí

Jižní část Pásma Gazy se opět stala svědkem krveprolití. Podle palestinských úřadů přišlo nejméně 24 lidí o život a desítky dalších byly zraněny poté, co izraelská armáda zahájila palbu na civilisty shromážděné u distribučního centra humanitární pomoci ve městě Rafah. Incident se odehrál v blízkosti kruhového objezdu al-Alam, zhruba jeden kilometr od humanitárního centra, kde se tisíce lidí snažily získat potraviny a další nezbytnosti.

před 4 hodinami

včera

včera

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter

Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.

včera

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů

V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.

včera

Donald Trump

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde

Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.

včera

Zbytky ledovce, Island

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

včera

včera

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

včera

včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy