V maturitních oborech je víc míst než zájemců, plyne ze statistik

U přijímacích zkoušek bylo zhruba 69.000 dětí, což bylo asi o 6000 víc než před třemi roky. Počet nabízených míst klesl za stejnou dobu přibližně o 6500. Vyplývá to ze statistik Národního pedagogického institutu (NPI) a Cermatu. Za nabídku sítě středoškolských oborů jsou podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové zodpovědné kraje.

Na střední školy se v souvislosti s demografickým vývojem hlásí čím dál početnější ročníky. Podle statistik ministerstva školství končilo letos deváté třídy 84.352 dětí. Loni bylo deváťáků 79.703, dva roky předtím 76.592. Někteří si letos stěžovali, že poptávka po středních školách byla vyšší než počet nabízených míst. Zejména některé maturitní obory veřejných škol se v regionech rychle zaplnily a podle neúspěšných uchazečů bylo těžké najít volná místa jinde.

Podle mluvčí ministerstva jsou ale kapacity maturitních oborů dostatečné, a to i u oblíbených gymnázií a lyceí. V různých krajích se naplněnost maturitních oborů pohybuje mezi 31 a 53 procenty, u gymnázií mezi 38 a 72 procenty, uvedla Lednová. "Samozřejmě se jedná o kapacity, které školy mohou, ale nemusí plně využívat a tak na některých, zejména výběrových školách, nebo v některých lokalitách, může být vnímán převis poptávky nad nabídkou," řekla.

Střední školy nabízely letos 167.544 míst. Zhruba 37 procent tvoří nabídka nematuritních oborů. Maturitní obory odborného vzdělávání činí kolem 47 procent a asi 16 procent jsou čtyřletá gymnázia. Například v Praze mohla letos podle NPI stačit místa na gymnáziích pro 4666 uchazečů a podle Cermatu se na ně hlásilo 3413 zájemců. Více uchazečů než volných míst na gymnáziích nebylo podle statistik ani v jiném kraji s výjimkou Zlínského, kde se na 1484 míst hlásilo 1514 dětí.

Nabídka míst ve středních školách se v posledních třech letech celkově snížila. V roce 2017 byla o 6595 míst vyšší. Klesla hlavně kapacita odborných maturitních oborů, a to o 5333 míst. Gymnázia zmenšila nabídku o 691 míst a nematuritní obory o 571.

"Podstata správného nastavení je na straně zřizovatelů (krajů), kteří jsou zodpovědní za zajištění podmínek pro uskutečňování středoškolského vzdělávání a musí usilovat o nabídku dostatečné a atraktivní sítě oborů u středních škol," řekla mluvčí ministerstva. Současný dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR pro roky 2019 až 2023 umožňuje kromě jiného i vznik čtyřletých gymnázií, dodala.

Nejvíce žáků bude ze základních škol vycházet zhruba za čtyři až pět let, až do devátých tříd dojdou letošní páťáci a čtvrťáci. V pátých třídách bylo letos kolem 117.000 dětí, část z nich ale odejde na víceletá gymnázia. Hlásilo se na ně 24.854, což je zhruba stejně jako loni, kdy bylo na šestiletá a osmiletá gymnázia přijato 11.758 žáků.

Zájemci o maturitní obory se mohou hlásit na dvě školy, případně ještě dvě sportovní gymnázia. Skládají jednotnou přijímací zkoušku, kterou tvoří test z matematiky a z češtiny. Běžně mají na zkoušku dva pokusy, z nich se pro obě školy počítá lepší výsledek. Letos měli kvůli opatřením proti koronaviru pokus jeden. Pokud u jednotné přijímací zkoušky neuspějí, mohou se žáci přihlásit ještě do dalších kol přijímání na středních školách. Jednotné přijímací zkoušky pak už neskládají. Volná místa v dalších kolech většinou nabízí obory, o které není tak velký zájem nebo které jsou na soukromých školách a musí se platit.