VŠ mohou při krizích vyučovat na dálku a měnit přijímačky, novela prošla Sněmovnou

Vysoké školy budou moci zřejmě i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravit harmonogram studia nebo podmínky a termíny přijímacích zkoušek. Návrh vysokoškolské novely, která to předpokládá, schválila dnes zrychleně ve stavu legislativní nouze Sněmovna. Úprava reaguje na epidemii covidu-19, školy ji ale budou moci využít do budoucna i při jiných mimořádných situacích. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Vysoké školy zavedly on-line výuku kvůli vládním opatřením k omezení šíření nového koronaviru na přelomu září a října. Podle ministerstva školství lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich provoz i v první polovině příštího roku. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru už na jaře. Umožnil jim to zvláštní zákon, který je ale účinný jen do konce roku. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně by měla na tuto normu navázat.

V případě budoucího mimořádného opatření by vysoké školy mohly podle předlohy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí znát zájemci o studium podmínky pro přijetí nejméně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, v době krize by se mohly změnit do 15. dne před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. Kvůli případným změnám v maturitách či státnicích a průtahům v uznávání vysvědčení z ciziny by se měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

Podmínkou využití daných ustanovení státní školou by mělo být rozhodnutí ministerstva, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný.

Poslanecké pozměňovací návrhy Sněmovna zamítla. Komunista Leo Luzar chtěl prosadit, aby na audiovizuálním záznamu, který se bude pořizovat v případě dálkových státních zkoušek, byli zaznamenáni všichni zúčastnění. Na záznam by se navíc podle jeho neschváleného návrhu nevztahoval zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) označil úpravy za nadbytečné. Postavil se také proti snaze nezařazené poslankyně Ivany Nevludové odstranit potíže při procesu formálního uznávání předchozího vzdělání v zahraničí. Podle ministra taková úprava do krizového zákona nepatří.

Související

Vláda Petra Fialy

Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Vláda spustí program pomoci podnikatelům a firmám, kteří museli kvůli zářijovým povodním přerušit výrobu a zaměstnance nechat doma na překážkách v práci. Pomůže také lidem, kteří kvůli povodním přišli o svůj příbytek. Schválila na středečním zasedání. Projednala také návrhy novel školského zákona, zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o silniční dopravě a odsouhlasila také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který na příští rok počítá s rekordní výší investic.
Ilustrační foto Původní zpráva

Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost

Slovenské studenty láká studium v zahraničí, přičemž nejčastější volbou je právě Česká republika. Důvody zahrnují lepší uplatnění na trhu práce, vyšší kvalitu vzdělávání nebo širší nabídku studijních oborů, které na Slovensku často chybí. Kromě akademických výhod vidí také přínos v možnosti vyzkoušet si život v jiném prostředí.

Více souvisejících

Vysoké školy Poslanecká sněmovna Školství zákony studenti přijímací zkoušky Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 42 minutami

před 51 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy