Vysoké školy čekají změny. Jak to bude s přijímačkami a studiem během epidemie?

Vláda schválila návrh krizové novely vysokoškolského zákona, která má i v roce 2021 a dál umožnit v případě mimořádné situace ve vysokých školách učit na dálku, upravit harmonogram studia či podmínky a termíny přijímacích zkoušek.

Na twitteru to uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Návrh podle podkladů jeho úřadu reaguje na pandemii covidu-19, ale úprava by se mohla využít i v jiných mimořádných situacích.

Ve spolupráci se zástupci vysokých škol jsme připravili krizovou novelu vysokoškolského zákona, která umožní mj. přijmout doklad o maturitním vysvědčení až 90 dní po zápisu anebo při výuce, zkouškách, včetně státních, využívat nástroje distanční komunikace. pic.twitter.com/6Xns6QYpVC

— Robert Plaga (@RobertPlaga) November 9, 2020

"Ve spolupráci se zástupci vysokých škol jsme připravili krizovou novelu vysokoškolského zákona, která umožní mimo jiné přijmout doklad o maturitním vysvědčení až 90 dní po zápisu anebo při výuce, zkouškách, včetně státních, využívat nástroje distanční komunikace," uvedl Plaga.

Vysoké školy přešly kvůli opatřením proti covidu-19 na přelomu září a října na výuku na dálku. Podle ministerstva lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich fungování i v první polovině roku 2021. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru již na jaře. Umožnil jim to zákon o zvláštních pravidlech pro vysoké školy, jehož účinnost ale platí jen do konce tohoto roku. Nová ustanovení ve vysokoškolském zákoně by na tuto normu měla navazovat.

Aby vysoké školy mohly pokračovat ve vzdělávání mimo svůj standardní režim i v příštím roce, je podle návrhu nutné úpravu projednat do konce roku. Sněmovna a Senát by ho proto měly posoudit zkráceně ve stavu legislativní nouze.

Pokud by mimořádné opatření v budoucnu omezilo výuku, podobně jako je to teď, mohly by vysoké školy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc v takovém případě změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí znát zájemci o studium podmínky pro přijetí minimálně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, při krizových opatřeních by se mohly změnit 15 dnů před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. Kvůli případným změnám v maturitách či státnicích a průtahům v uznávání vysvědčení z ciziny by se pak měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

Podmínkou využití daných ustanovení by mělo být vždy rozhodnutí ministerstva, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný.

Související

Ilustrační fotografie.

Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů

Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března. 

Více souvisejících

Školství Vysoké školy ministerstvo školství studenti přijímací zkoušky Robert Plaga Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 5 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 7 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 10 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 10 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 11 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 12 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 13 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy