Výuka na dálku zvětšuje rozdíly mezi školami, tvrdí Člověk v tísni

Rozdílné přístupy škol k distančnímu vzdělávání mohou vést k prohloubení nerovností ve vzdělávání. Uvedla to dnes společnost Člověk v tísni. Podle ní se v současné mimořádné situaci více než dříve ukazuje, že v Česku chybí centrální řízení škol. Učitelé organizují výuku různě, a vliv rodiny na vzdělávání se při tom ještě více zesiluje.

"Koronavirus ukázal absenci centrálního řízení. Ministerstvo školství neví přesně, co se ve školách děje, dává obecná doporučení, školy však postupují nezávisle a spoléhají se do velké míry na aktivitu rodičů. Zodpovědnost za vzdělávání dětí, kterou systém klade na rodiče, se tím ještě zvyšuje," uvedl ředitel vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni Tomáš Habart. Podle něj na současnou situaci doplatí hlavně děti, které potřebují při učení větší podporu.

Na rozdílné přístupy škol při online výuce ukázal průzkum mezi rodiči, který v pondělí zveřejnila společnost PAQ Research a který vznikl ve spolupráci s Člověkem v tísni. Podle něj je například zhruba polovina učitelů v kontaktu se žáky denně, přibližně pětina ale jen jednou týdně. O situaci v jednotlivých školách a regionech chybí přesnější data.

"Výzkum ukazuje, že systém prohlubuje nerovnosti nejen mezi školami, ale i mezi rodinami," řekla Zuzana Ramajzlová z Programu sociální integrace společnosti Člověk v tísni. "Pokud rodiče nejsou schopni dětem s domácí přípravou pomoci a učitelé je nekontaktují, zůstávají v tom děti samy," dodala. Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že většina učitelů používá ke komunikaci e-maily, ale jen asi dvě pětiny vysvětlují zadané úlohy po telefonu či na chatu. Rodiče, s jejichž dětmi učitelé aktivně komunikují, jsou přitom spokojenější.

Rozdíly v organizaci výuky jsou podle společnosti Člověk v tísni důsledkem toho, že s koncem školských úřadů v roce 2000 prakticky zanikl systém řízení regionálního školství. Podle Habarta by mohl shodné postupy škol zajistit takzvaný střední článek řízení, který by měl fungovat podobně jako dříve školské úřady. O potřebě vzniku takových institucí se už dříve zmiňoval i ministr školství Robert Plaga (ANO).

Podle výpovědí rodičů v průzkumu se výrazně liší nejen způsob vzdělávání v různých školách, ale i mezi jednotlivými učiteli. Školy učí podle různých vzdělávacích plánů, které si vytvářejí podle rámcových vzdělávacích programů, a pedagogové navíc ve výuce používají různé, často poměrně odlišné metody.

Související

Robert Plaga

Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga

Návrh na zrušení devátých tříd základních škol, který v nedávné době veřejně podpořili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš, vyvolal v českém školství značný rozruch. Ministerstvo školství však vůči těmto úvahám zaujímá jednoznačně odmítavý postoj. Ministr Robert Plaga tyto myšlenky v rozhovoru pro Radiožurnál označil za pouhou nekoncepční iniciativu a sezónní politický výstřelek, který neodpovídá realitě a nemá se odborné o co opřít.
Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyslně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

Více souvisejících

Školství člověk v tísni

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 3 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy