Školství

Související články:

Ředitelé škol se budou vybírat jinak, ministr Plaga podepsal novou vyhlášku

Šéf akreditačního úřadu Labík předčasně skončí, chce se věnovat vnoučatům

Předseda Národního akreditačního úřadu (NAÚ) Stanislav Labík (67) na konci dubna předčasně skončí ve funkci. Z čela úřadu odejde na vlastní žádost. Labík to dnes řekl ČTK. Do jmenování nového šéfa úřadu bude instituci řídit místopředseda NAÚ Ivan Barančík.

Poslanci STAN navrhli úpravu pojištění škol

Poslanci opozičních Starostů a nezávislých chtějí v zákonech sjednotit odpovědnost za škodu vzniklou žákům základních a mateřských škol.

Učitelé se zastali Klause mladšího

Nezařazený poslanec Václav Klaus mladší měl zůstat ve školském výboru, protože je odborníkem na školství. Shodli se na tom senátor Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN), který je ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze a členem senátního školského výboru, a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková, které oslovila ČTK. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka působil Klaus ve výboru pozitivně i negativně, jeho dnešní odvolání z výboru respektuje.

Maturita z češtiny: Studenti si stěžují na slohovky

Od zavedení státních maturit se každoročně řeší nejrůznější stížnosti maturantů. Aktuálně studenti odevzdali slohové práce z češtiny. Témata se však některým jako obvykle nelíbila. Jiní s nimi byli naopak spokojení a rádi by je aplikovali v praxi.

Kyberšikana na vzestupu. 40 procent českých žáků už čelilo útokům online

Množství dětí na základních školách, které se setkaly s kybernetickou agresí, se proti loňsku zvýšil o deset procentních bodů na téměř 40 procent. Vyplývá to z průzkumu operátora O2 a Univerzity Palackého v Olomouci mezi 26.000 žáky. O2 spustila bezplatný dlouhodobý program Chytrá škola, který by měl zlepšit digitální dovednosti dětí a tím je lépe chránit v on-line prostoru.

Jak rostou platy učitelů? Realita je jiná než statistiky

Platy učitelů jsou jednou z nejopakovanějších frází, s kterou politici vystupují v politickém boji. Ministerstvo školství odhalilo statistiky s přesnými čísly, kolik peněz učitelé reálně dostali. Samotní pedagogové však s čísly spokojeni nejsou.

Zpackaná inkluze, administrativa, nedostatek pomůcek: Učitelé neprotestují jen kvůli nízkým platům, uvedl pro EZ prezident Pedagogické komory

Pedagogická komora vyzvala všechny učitele, aby v tomto týdnu opět oblékli černé doplňky jako výraz nespokojenosti se situaci ve školství v České republice. Učitelé jsou dlouhodobě nespokojeni s výši svých platů, ovšem prezident komory Radek Sárközi uvedl pro EuroZprávy.cz, že platy nejsou jediným problémem českých škol a učitelů.

Kolik dalo Česko na Komenského školu ve Vídni? Ministerstvo zveřejnilo částku

Česká vláda poskytla na českojazyčnou Komenského školu ve Vídni mezi roky 2014 a 2018 celkem 6,2 milionu korun z rozpočtu ministerstva školství. Další desetitisíce korun šly na školu z programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Vyplývá to z informací, které na dotaz ČTK sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství a ministerstva zahraničí. Od hlavního města Rakouska získala škola podle informací vídeňské radnice desítky milionů korun.

Historik Zubov získal čestný doktorát Masarykovy univerzity, kritizoval poměry v Rusku

Ruský historik Andrej Zubov získal čestný doktorát Masarykovy univerzity. Specialista na dějiny náboženství, filozofie a Ruska převzal ocenění v Mendelově refektáři Augustiniánského opatství, a to za mimořádné vědecké zásluhy a rozvoj lidského poznání i za svoji angažovanost ve společenském dění.

Piráti představili svou vizi školství, chtěli by víc rozmanitosti

Větší rozmanitost ve způsobech vzdělávání chtějí do budoucna podporovat Piráti. Mohlo by podle nich například vznikat více soukromých škol a více dětí by se mohlo vzdělávat doma. Vyplývá to z jejich vize pro regionální školství do roku 2030, kterou dnes představili novinářům. Podle místopředsedy sněmovního školského výboru za Piráty Lukáše Bartoně by strana také mohla podpořit přesunutí maturitních slohů z češtiny do škol či zpřístupnění profese učitele i lidem bez pedagogického vzdělání. Tyto změny navrhl ministr školství Robert Plaga (ANO).

Vypuknou státní maturity, studenty čeká sloh z češtiny a cizích jazyků

Písemnými pracemi z češtiny a z cizích jazyků začne příští týden jarní termín státní části maturitních zkoušek. K prvnímu pokusu půjde letos 68.115 středoškoláků, což je přibližně o 800 více než loni. Sloh z češtiny budou psát 10. dubna a písemné práce z cizích jazyků následující den. Didaktické testy státní maturity budou na začátku května. Vyplývá to z informací Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které testy státní maturity vytváří a organizuje.

Omezit státní maturity jen na didaktické testy? Ředitelé gymnázií protestují

Státní maturita by se neměla omezovat jen na didaktické testy, ale její součástí by měly zůstat písemné a ústní zkoušky, které ministerstvo školství navrhuje přesunout na úroveň škol. Zástupci Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) se na tom shodli na své konferenci, která se konala na konci března v Brně, sdělila dnes předsedkyně asociace Renata Schejbalová. Z údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) podle asociace vyplývá, že hodnocení slohů a ústního testování samotnými školami není dost objektivní.

Na vědu půjde rekordních 38,2 miliardy. Bude povinný školní předmět Technika?

Částka vyčleněná ve státním rozpočtu na vědu a výzkum má stoupnout v roce 2022 meziročně o 0,7 miliardy korun na 38,2 miliardy. Potvrdila to dnes vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pro roky 2020 a 2021 byl už dříve schválen rozpočet na vědu 37,5 miliardy, o 1,6 miliardy více než letos.

Den učitelů: Poslanci dali pedagogům "pěkný" dárek, místo oslav se dnes protestuje

Poslanecká sněmovna včera změnila hlasování, v němž přijala usnesení o navyšování platů učitelů na 130 % průměrného platu. Podtrhla tak snahu učitelů, kteří se hodlají na protest obléci na svůj svátek do černého.

Vyšší platy pro učitele? Poslanci včera výzvu odhlasovali, dnes je všechno jinak

Sněmovna netrvá na výzvě vládě, aby zvýšila platy učitelů tak, aby dosáhly 130 procent průměrné celostátní mzdy nejpozději příští rok. Usnesení přijala dolní komora na návrh Lukáše Bartoně (Piráti) v úterý večer, v dnešním opakovaném hlasování je neschválila. Stalo se tak po sporu, zda Sněmovna může o návrhu s ohledem na časový odstup znovu hlasovat. Trval i s přestávkami na poradu členů vedení dolní komory a některých klubů déle než hodinu a půl.

Platy učitelům rostou, příští rok si opět polepší

Vláda plní podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) závazek z programového prohlášení o zvyšování platů učitelů v regionálním školství. První návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá jejich růst znovu o 15 procent, řekl dnes ve Sněmovně Plaga.

Rizikové chování dětí? Na prevenci chybí 15 milionů ročně, chystá se akční plán

Na prevenci rizikového chování dětí chybí nejméně 15 milionů korun ročně. Ministerstvo školství (MŠMT) dává už několik let 20 milionů korun, další miliony korun jdou z ministerstev vnitra, zdravotnictví a Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Vyplývá to z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže 2019 až 2017 a akčního plánu na příští tři roky, které v pondělí projedná vláda.

Plaga úspory najde na úřadě. Učitelů se škrty nedotknou, ujistil

Ministr školství Robert Plaga (ANO) je schopen najít v rozpočtu na příští rok sedm až deset procent personálních úspor, a to v místech na ministerstvu a v podřízených organizacích. Učitelů se škrty nedotknou, zdůraznil po dnešní schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Vláda podle něj chce dodržet slib, že učitelé budou v roce 2021 mít průměrný plat 45.000 korun.

Jaký obor na SŠ studovat? Od roku 2008 se toho v Česku příliš nezměnilo

Navzdory výraznému poklesu počtu žáků na středních školách se jejich podíly v různých oborech v posledních deseti letech příliš nezměnily. Mírně se zvýšil hlavně zájem o gymnázia, na která nastoupilo v aktuálním školním roce o 2,6 procentního bodu víc prváků než v září 2008. Naopak největší pokles podílu nových středoškoláků zaznamenaly učební obory s maturitou, a to o 1,8 procentního bodu. Vyplývá to ze statistik Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), které ČTK zaslal analytik NÚV Jiří Vojtěch.