Školství

Související články:

Vyšší platy pro učitele? Poslanci včera výzvu odhlasovali, dnes je všechno jinak

Platy učitelům rostou, příští rok si opět polepší

Vláda plní podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) závazek z programového prohlášení o zvyšování platů učitelů v regionálním školství. První návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá jejich růst znovu o 15 procent, řekl dnes ve Sněmovně Plaga.

Rizikové chování dětí? Na prevenci chybí 15 milionů ročně, chystá se akční plán

Na prevenci rizikového chování dětí chybí nejméně 15 milionů korun ročně. Ministerstvo školství (MŠMT) dává už několik let 20 milionů korun, další miliony korun jdou z ministerstev vnitra, zdravotnictví a Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Vyplývá to z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže 2019 až 2017 a akčního plánu na příští tři roky, které v pondělí projedná vláda.

Plaga úspory najde na úřadě. Učitelů se škrty nedotknou, ujistil

Ministr školství Robert Plaga (ANO) je schopen najít v rozpočtu na příští rok sedm až deset procent personálních úspor, a to v místech na ministerstvu a v podřízených organizacích. Učitelů se škrty nedotknou, zdůraznil po dnešní schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Vláda podle něj chce dodržet slib, že učitelé budou v roce 2021 mít průměrný plat 45.000 korun.

Jaký obor na SŠ studovat? Od roku 2008 se toho v Česku příliš nezměnilo

Navzdory výraznému poklesu počtu žáků na středních školách se jejich podíly v různých oborech v posledních deseti letech příliš nezměnily. Mírně se zvýšil hlavně zájem o gymnázia, na která nastoupilo v aktuálním školním roce o 2,6 procentního bodu víc prváků než v září 2008. Naopak největší pokles podílu nových středoškoláků zaznamenaly učební obory s maturitou, a to o 1,8 procentního bodu. Vyplývá to ze statistik Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), které ČTK zaslal analytik NÚV Jiří Vojtěch.

Další změna státních maturit? Ministerstvo školství představilo návrh

Státní maturita by se od jara 2021 měla omezit pouze na didaktické testy. Písemné práce a ústní zkoušky z češtiny a cizích jazyků by se tak měly vrátit na úroveň škol. Současně by se ve všech maturitních oborech mělo na jaro 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. Vyplývá to z návrhu novely školského zákona, který ministerstvo školství poslalo do vnějšího připomínkového řízení. Dosud se počítalo s tím, že gymnázia a lycea budou maturovat povinně ze tří předmětů o rok dříve.

Miliarda za státní maturity: Jaké jsou výsledky?

Názory na státní maturity se různí. Na jednu stranu přinesly objektivnější kritéria, na druhou stranu poukázaly na astronimocké rozdíly mezi ansolventy gymnázií a učilišť s maturitní zkouškou. Jedna věc je jistá, podle výpočtů Pedagogické komory stála připrava maturit víc než 1,5 miliardy korun.

Dějepis jako za časů SSSR? Historici jsou zásadně proti

Dějepis na českých školách není prosovětský, ale jeho výuku mohou ovlivňovat názory konkrétních učitelů. Shodli se na tom dnes historici na semináři o výuce dějepisu, který uspořádal sněmovní školský výbor v reakci na poznámku v loňské výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS), že ve školách se učí prosovětská verze moderních dějin. Podle odborníků by se na výuku moderních dějin mělo ve školách najít více času. Na tom, jak to udělat, se zcela neshodli.

Karlova univerzita v zapeklité situaci: Odejmout tituly profesoru Kovářovi nelze, chybí zákon

Bývalý prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář, který podle etické komise Filozofické fakulty UK publikoval opsané texty, zřejmě bude moci zůstat docentem a pravděpodobně i profesorem. Možnost odejmutí obou titulů, které ve svém stanovisku k případu zmínili zástupci etické komise, nemá dostatečnou oporu v zákonu. Vyplývá to z vyjádření právníka a prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha a z informací ministerstva školství.

Kariérní poradci oponují Babišovi: Výuka "dílen" by neměla být ve škole povinná

Výuka praktických technických dovedností by měla zůstat nepovinná a o způsobu jejího začlenění do rozvrhu by měly rozhodovat samy školy. ČTK to řekli tři odborníci na kariérové vzdělávání, kteří se podílejí na připravovaných úpravách v učebních plánech škol. Podle nich je pro budoucí prosperitu státu důležitější, aby škola v dětech posilovala dovednosti, jako je schopnost učit se, plánovat nebo mít nápady, spíše než znalosti a vědomosti jako dosud.

Děti budou opět chodit do školních dílen? Babiš chce povinný předmět Technika

V rozvrhu dětí základních škol možná přibude nový předmět, ve kterém by se děti měly učit praktickým technickým dovednostem. Nový předmět by měl být povinný. Na potřebě jeho zavedení se dnes domluvil premiér Andrej Babiš s ministrem školství Robertem Plagou (oba ANO) a dalšími zástupci vlády a podnikatelů. Babiš to dnes řekl na tiskové konferenci k představení inovační strategie ČR v letech 2019 až 2030. Plaga už dříve avizoval, že chce 28. února otevřít diskusi o připravovaných změnách v učebních plánech škol.

Bývalý prorektor UK je dle komise plagiátor, 20 let publikoval opsané texty

Bývalý prorektor UK Martin Kovář se podle etické komise Filozofické fakulty UK dopustil plagiátorství. Na jednání akademického senátu Filozofické fakulty UK to uvedla členka komise Olga Lomová. Kovář podle komise publikoval opsané texty po dobu zhruba 20 let. Svůj titul profesora proto podle komise dostal neoprávněně. Kovář obvinění z plagiátorství už dříve odmítl, dnešní rozhodnutí nechtěl komentovat. Kauzou se zabývá také univerzitní etická komise. Své stanovisko zatím nezveřejnila.

Spor Zemana s akademiky se vyostřuje, rektoři podpořili Univerzitu Karlovu

Česká konference rektorů podpořila Univerzitu Karlovu ve sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který se opětovně rozhodl nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Univerzita podala k Městskému soudu v Praze dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod.

Vysoké školy chtějí přidat 1,5 miliardy. Peníze půjdou na platy akademiků

Vysokoškolské odbory budou pro příští rok požadovat navýšení rozpočtu vysokých škol o 1,5 miliardy korun oproti letošku. Je to o 700 milionů korun víc, než kolik činí částka ve výhledu rozpočtu na rok 2020. Požadované peníze by měly stačit na plošné navýšení mzdových tarifů akademiků o deset procent. Novinářům to dnes řekl předseda vysokoškolských odborů Petr Baierl. Letošní rozpočet vysokých škol činí zhruba 26,6 miliardy korun.

Konzumace slazených nápojů ve školách? Došlo k zásadní změně, vyplývá ze studie

Konzumace slazených nápojů ve školách v posledních letech klesá. Vyplývá to z mezinárodní Studie o dětech a jejich zdraví (HBSC), uvedl na dnešní tiskové konferenci Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Největší pokles je podle studie patrný u dětí ve věku 11 let. Ze školáků tohoto stáří popíjí podle letošního průzkumu sladké nápoje 11 procent dívek a 14 procent chlapců. Před čtyřmi roky bylo v obou kategoriích každodenních konzumentů o dva procentní body více. U patnáctiletých dětí každodenní konzumace u chlapců stagnovala na 17 procentech respondentů, u dívek klesla o procentní bod na 13 procent.

V přípravných třídách budou i děti s odkladem kvůli věku, Zeman podepsal novelu

V přípravných třídách základních škol opět budou moci být i děti, které mají odklad povinné školní docházky kvůli věku, neboť šesté narozeniny slaví v období od září do prosince. Změnu přinese poslanecká novela školského zákona, kterou dnes prezident Miloš Zeman podepsal. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.

Školní stravování zdarma nebude. Rozšíří se dotační program, dohodla koalice

ČSSD a hnutí ANO se dohodly, že pro rok 2020 ztrojnásobí částku v dotačním programu ministerstva školství na obědy zdarma pro děti z chudých rodin až na 100 milionů korun. Po dnešním jednání koaliční rady to řekla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová. Na bezplatné školní stravování by tak podle ní nově mělo dosáhnout až 25.000 potřebných dětí namísto současných 8000.

Výuka dějepisu? Plaga vysvětloval poznámku o BIS, Klausův výbor přijal rázné usnesení

Ministr školství Robert Plaga (ANO) nemá podléhat tlakům, které by na něj mohly vyvíjet tajné služby. Vyplývá to z usnesení sněmovního školského výboru, jenž se dnes zabýval poznámkou v loňské výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS), že se ve školách učí prosovětská verze moderních dějin. Vzdělávání na školách má podle výboru na starosti ministerstvo školství a nepodléhá kontrole bezpečnostních složek. Plaga dnes znovu vyloučil, že by BIS mohla do výuky zasahovat.

Kvůli maturitě bude víc hodin matematiky? MŠMT zatím nemá jasný názor

Ministerstvo školství zatím nemá jasný názor na to, zda a jak by se kvůli zavedení povinné maturity z matematiky měl zvýšit počet hodin tohoto předmětu ve školách. Možnost zvýšení matematických hodin na základních školách je jedním z témat současných úprav v obsahu učiva, řekla ČTK mluvčí úřadu Aneta Lednová. Ministerstvo podle ní zároveň ještě zvažuje, zda bude chtít vedle povinné maturity z matematiky umožnit zájemcům i nadále maturovat z nepovinné náročnější zkoušky Matematika+.

Budou učit i nepedagogové? Je to nutné, chybí kantoři, shodují se ředitelé škol

Zpřístupnit povolání učitele ve školách i vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání je podle zástupců ředitelů škol v současnosti nutnost. Učitelů je podle nich nedostatek, a ředitelé proto už nyní musí často zaměstnávat i lidi bez požadovaného pedagogického vzdělání. Tuto možnost by měla usnadnit změna zákona, kterou připravilo ministerstvo školství. Školské odbory, Asociace děkanů pedagogických fakult ČR nebo spolek Pedagogická komora naopak s navrhovanou úpravou nesouhlasí. Jedním z hlavních důvodů nedostatku učitelů jsou podle odborníků nízké platy ve školství.