Školy mohou žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky

Školy mohou žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky vzdělávacích zařízení. Díky výjimce by školy mohly zvýšit kapacitu míst pro žáky a studenty. Na twitteru to oznámila Hygienická služba ČR. Podle hygieniků jde o reakci na nástup populačně silných ročníků dětí ke studiu. Ministerstvo zdravotnictví nyní podle poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) pracuje na návrzích úprav hygienických norem pro školy.

Velký nápor by podle odborníků na vzdělávání měly letos čekat zvláště střední školy v krajských městech. Problémy s kapacitou míst se očekávají na gymnáziích a některých maturitních oborech. Kolik míst pro první ročníky školy od září nabízejí, ministerstvo školství (MŠMT) neví. Podle mluvčí resortu Anety Lednové mají přehled zřizovatelé škol tedy většinou kraje. Deváté třídy by mělo letos podle údajů MŠMT opustit asi 106.000 žáků, zhruba o 33 procent víc než před čtyřmi lety.

"Školy a školská zařízení mají možnost požádat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici (KHS) o povolení výjimky z hygienických požadavků upravujících jejich prostorové a provozní podmínky. (...) Povolení výjimky rozhodne v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví místně příslušná KHS, ale jen za předpokladu, že nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví," uvedli hygienici.

Podle platných vyhlášek o vzdělávání smí být ve třídě školky nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední školy 30 žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Poslankyně Zajíčková, která je členkou poslaneckého školského výboru a předsedkyní podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, dříve ČTK řekla, že je podle ní řešením nedostatku míst ve školách mimo jiné sdílení budov mezi více školami a úprava vyhlášky o hygienických požadavcích na školní prostory. Nyní platné normy jsou podle ní přísné a nereflektují změny ve výuce. Aktuální vyhláška stanovuje hygienické požadavky mimo jiné na prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění a úklid.

Zajíčková ve středu ve vysílání Českého rozhlasu Plus informovala, že návrhy nových hygienických norem pro školy nyní připravují. Na tom, že je potřeba vyhlášky změnit, se podle ní v lednu na pracovním jednání, které iniciovala, shodli zástupci ministerstva zdravotnictví, MŠMT a zřizovatelů škol. Další jednání se bude konat v dubnu. Návrhy nových norem by na něm měla představit hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Nová vyhláška by mohla platit od 1. července, uvedla poslankyně.

Související

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy