Expremiér šokuje: Obchod je důležitější než lidská práva

Praha - Bývalý premiér Jiří Rusnok a bývalý vicepremiér Martin Bursík se střetli ohledně tématu lidských práv. Rusnok považuje ekonomické a obchodní zájmy za důležitější, podle Bursíka je prioritou zastávání principů lidských práv a svobod. Oba byli hosty DVtv.

Slova Miloše Zemana o uznání celistvosti Číny a odmítnutí samostatného Tibetu a Tchaj-wanu se setkala s vlnou nevole. Podle Zemanových kritiků jde o signál změny směru české diplomacie, která rezignovala na problematiku lidských práv a dala přednost obchodním vztahům.

Rusnok by prý na Zemanově místě řekl totéž. "To je podle mých informací kontinuální postoj české diplomacie k ČLR a její suverenitě," myslí si. "Navíc to je jen kopie oficiálního stanoviska Evropské unie, tak to prezentují i ostatní země EU," dodal.

Bursík s podobným přístupem zásadně nesouhlasí. "Oni se explicitně vymezují a ignorují skutečnost, že Tibet je od roku 1950 okupován," kritizoval jak Zemana, tak premiéra Bohuslava Sobotku a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. "Rezignují na téma ochrany lidských práv," dodal.

Je to jako rok 1938

Tibet podle Bursíka nechce naprostou samostatnost, ale pouze autonomii v rámci Číny, která je prý zakotvená v její ústavě. "To se neděje, tam jsou porušována lidská práva, lidé jsou vražděni, zavíráni, od roku 1950 zemřelo v Tibetu v důsledku okupace 1,2 milionu obyvatel," řekl.

Podle Rusnoka jsou obchodní vztahy důležitější než lidská práva. "Ekonomická a sociální práva mají evidentně navrch, protože nejprve se lidi musejí najíst, mít práci, mít kde bydlet, aby mohli uvažovat o dalších právech," oponoval Bursíkovi.

"Tady dochází k naprosto zlomové situaci od roku 1989, já bych to přirovnal možná k roku 1938 nebo podobně," řekl Bursík. "Zásadním způsobem tu nastupuje tento typ cynismu a pragmatismu," dodal. Základem je podle něj svoboda a obhajoba lidských práv.

Solidarita je klíčová

Univerzalita lidských práv je pro Rusnoka nepřijatelná. "Pro mě je to přehlížení kulturních tradic a hodnot v jiných prostředích," vysvětlil a dodal, že jde o přežitek. Bursík se pak ohradil tím, že princip univerzálních práv je zakotven i v české ústavě. "Naše ústava se týká České republiky, já jsem hovořil o úplně jiných prostředích," oponoval Rusnok.

Podle Bursíka jde o princip. "My jsme tady žili 40 let v totalitě, bojovali jsme za svobodu a lidská práva a teď jsou tu další země, kde by lidé také chtěli žít svobodně," řekl. "My jsme tehdy zažili, že Západ solidarizoval s našimi disidenty, pro nás to bylo ohromné povzbuzení," dodal.

Pro země jako Tibet je podle něj důležité, když země s našimi zkušenostmi s totalitou projeví solidaritu.

Související

Miroslav Kalousek

Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. Tvrdí, že Česko musí začít škrtat, jinak mu hrozí bankrot, a řešení vidí například ve zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo na důchody.
Miloš Zeman

Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Více souvisejících

Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Martin Bursík

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy