Expremiér šokuje: Obchod je důležitější než lidská práva

Slova Miloše Zemana o uznání celistvosti Číny a odmítnutí samostatného Tibetu a Tchaj-wanu se setkala s vlnou nevole. Podle Zemanových kritiků jde o signál změny směru české diplomacie, která rezignovala na problematiku lidských práv a dala přednost obchodním vztahům.

Rusnok by prý na Zemanově místě řekl totéž. "To je podle mých informací kontinuální postoj české diplomacie k ČLR a její suverenitě," myslí si. "Navíc to je jen kopie oficiálního stanoviska Evropské unie, tak to prezentují i ostatní země EU," dodal.

Bursík s podobným přístupem zásadně nesouhlasí. "Oni se explicitně vymezují a ignorují skutečnost, že Tibet je od roku 1950 okupován," kritizoval jak Zemana, tak premiéra Bohuslava Sobotku a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. "Rezignují na téma ochrany lidských práv," dodal.

Je to jako rok 1938

Tibet podle Bursíka nechce naprostou samostatnost, ale pouze autonomii v rámci Číny, která je prý zakotvená v její ústavě. "To se neděje, tam jsou porušována lidská práva, lidé jsou vražděni, zavíráni, od roku 1950 zemřelo v Tibetu v důsledku okupace 1,2 milionu obyvatel," řekl.

Podle Rusnoka jsou obchodní vztahy důležitější než lidská práva. "Ekonomická a sociální práva mají evidentně navrch, protože nejprve se lidi musejí najíst, mít práci, mít kde bydlet, aby mohli uvažovat o dalších právech," oponoval Bursíkovi.

"Tady dochází k naprosto zlomové situaci od roku 1989, já bych to přirovnal možná k roku 1938 nebo podobně," řekl Bursík. "Zásadním způsobem tu nastupuje tento typ cynismu a pragmatismu," dodal. Základem je podle něj svoboda a obhajoba lidských práv.

Solidarita je klíčová

Univerzalita lidských práv je pro Rusnoka nepřijatelná. "Pro mě je to přehlížení kulturních tradic a hodnot v jiných prostředích," vysvětlil a dodal, že jde o přežitek. Bursík se pak ohradil tím, že princip univerzálních práv je zakotven i v české ústavě. "Naše ústava se týká České republiky, já jsem hovořil o úplně jiných prostředích," oponoval Rusnok.

Podle Bursíka jde o princip. "My jsme tady žili 40 let v totalitě, bojovali jsme za svobodu a lidská práva a teď jsou tu další země, kde by lidé také chtěli žít svobodně," řekl. "My jsme tehdy zažili, že Západ solidarizoval s našimi disidenty, pro nás to bylo ohromné povzbuzení," dodal.

Pro země jako Tibet je podle něj důležité, když země s našimi zkušenostmi s totalitou projeví solidaritu.