Do případu norských dětí se vložil premiér Sobotka

"Norské úřady se snaží udělat všecko pro to, aby děti byly dány do adopce. Veškeré překážky, bariéry, to že mi neumožní se s nimi bavit o našem společném životě, fotit je, říct jim, že je mám ráda, obejmout je, to mezi námi způsobuje propast, které se časem víc a víc prohlubuje," řekla ČTK v telefonickém rozhovoru Michaláková.Podle ní se změnilo chování dětí poté, co se schůzky omezily. Nejdřív je mohla vidět každý týden, pak čtyřikrát do roka, pak jen dvakrát po dvou hodinách. V úterý souhlasila s tím, že setkání budou trvat patnáct minut. "V roce 2011 byly schůzky srdečné. Děti se ptaly, kdy půjdou domů. Kreslily mi obrázky a nosily květiny, mám to schované," říká Michaláková.Podle norského velvyslanectví se norská sociální služba snaží ale zajistit dětem klidné dětství a zdravý vývoj. Norské instituce kladou velký důraz na vyjádření, zážitky a přání dětí. Postupovaly tak i v tomto případě a vyslechly si vyprávění chlapců o situaci u nich doma a o přístupu a jednání rodičů. Podle informací ČTK braly v potaz částečně i český způsob výchovy. Výchovné plácnutí přehlédly. Bití dětí v Norsku ale zákon zakazuje.Eva Michaláková míní, že je za případem nedorozumění. Před pár lety prý její synové neuměli ještě tak dobře norsky. Soud k některým výslechům chlapců ani nepřihlédl, protože otázky byly příliš návodné, popsala.Norské velvyslanectví, norská sociální služba či české instituce nechtějí s ohledem na soukromí dětí i rodičů podrobnosti ke kauze sdělovat. Podle informací ČTK situace v rodině ale dobrá nebyla. Matka musela vydělávat, tvrdě pracovala, dětem se tak nemohla plně věnovat. Na starosti je měl otec. Ten měl psychické problémy, podotkla Michaláková. Dodala, že nikdy ale neviděla, že by syny zneužil. Soud mu zakázal se s dětmi stýkat. Ani ona norské instituce nedokázala zatím přesvědčit o tom, že by svým chlapcům byla oporou a zajistila jim bezpečné vyrůstání.Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli kauze obrátil na šéfku norské vlády s žádostí, aby norské instituce a soudy posuzovaly situaci objektivně "v zájmu dětí a biologické rodiny". Stát nabízí záruku, že na chlapce v Česku při jejich svěření do péče českých příbuzných dohlédne. Norská strana poslala nótu, v níž má zájem na tom, aby norské úřady spolupracovaly s českými.Chlapci Michalákovi jsou v pěstounských rodinách už skoro čtyři roky. V Česku žil před lety jen ten starší, a to zhruba rok. S dětmi se mluví teď už jen norsky. Také poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) dnes připustila, že se hoši v norském prostředí "už etablovali". "Takové malé děti za tak dlouhou dobu mají už jinou představu. Matka je ale jejich biologická matka a je zcela legitimní, že o své děti usiluje," uvedla poslankyně. Michalákovou v její snaze děti získat podporuje.Také Michaláková věří, že svým dětem nemůže být cizí, i když ji oslovují na schůzkách křestním jménem. "Cizí pro ně nejsem. Těsně po odebrání mi děti normálně říkaly 'mámo'. Sociální služba se ale podivovala nad tím, že mi tak říkají a nevědí, jak se jmenuji. Teď mi říkají 'Evo'. To je nepřirozené," řekla. Vánoční dárky pro syny se jí dnes vrátily poštou nerozbalené.Termíny, kdy by měla zasedat norská krajská sociální komise či soud, zatím matka nezná. Soudci by datum soudního jednání měli stanovit v únoru.