Praha - Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří set, loni jich existovalo už 606.
Aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit ukázala, že většinu obyvatel ghett tvoří Romové, ale přibývá v nich osob z většinové populace.
V chudinském prostředí se ocitají i nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním nebo senioři. Stát i samospráva vidí řešení v sociálním bydlení a lepším přístupu obyvatel ke vzdělání či práci, i když pokroky nelze čekat v nejbližší době. V ghettech totiž už vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z nich vymanit. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů studie ekonomická krize.
Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob.
Nejvíce ghett je v Ústeckém kraji - zatímco v roce 2006 jich bylo 63, loni už 89. Zástupci kraje si myslí, že vláda by měla regionu s řešením pomoct. Města a obce si s nimi samy neporadí, řekl ČTK ústecký krajský radní pro sociální věci Martin Klika. Podle kraje je nezbytné, aby vláda zohledňovala při rozdělování peněz situaci v jednotlivých krajích.
Za vyloučenou lokalitu autoři považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. "Na číslech je vidět, že se situace chudých lidí zhoršuje, že jich přibývá, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými," prohlásila ministryně práce Michaela Marksová. Podle ní by trend měla zbrzdit a zvrátit opatření například na podporu zaměstnávání a vzdělávání i nové sociální bydlení. Potrvá ale několik let, než se výsledky projeví.
Související
Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda
Dánsko tvrdě trestá muslimy za odmítnutí integrace. V ghettech to začíná vřít
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák