Praha - Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří set, loni jich existovalo už 606.
Aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit ukázala, že většinu obyvatel ghett tvoří Romové, ale přibývá v nich osob z většinové populace.
V chudinském prostředí se ocitají i nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním nebo senioři. Stát i samospráva vidí řešení v sociálním bydlení a lepším přístupu obyvatel ke vzdělání či práci, i když pokroky nelze čekat v nejbližší době. V ghettech totiž už vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z nich vymanit. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů studie ekonomická krize.
Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob.
Nejvíce ghett je v Ústeckém kraji - zatímco v roce 2006 jich bylo 63, loni už 89. Zástupci kraje si myslí, že vláda by měla regionu s řešením pomoct. Města a obce si s nimi samy neporadí, řekl ČTK ústecký krajský radní pro sociální věci Martin Klika. Podle kraje je nezbytné, aby vláda zohledňovala při rozdělování peněz situaci v jednotlivých krajích.
Za vyloučenou lokalitu autoři považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. "Na číslech je vidět, že se situace chudých lidí zhoršuje, že jich přibývá, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými," prohlásila ministryně práce Michaela Marksová. Podle ní by trend měla zbrzdit a zvrátit opatření například na podporu zaměstnávání a vzdělávání i nové sociální bydlení. Potrvá ale několik let, než se výsledky projeví.
Související
Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda
Dánsko tvrdě trestá muslimy za odmítnutí integrace. V ghettech to začíná vřít
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák