Drsné zážitky z Bohnic u Jílkové: Ležel v křečích a pomočený v koutě

Obec Kmětiněves se nechvalně proslavila brutálním případem vraždy třináctileté školačky, kterou znásilnil a zabil její stejně starý spolužák. „Takto duševně nemocní se mají léčit. Nesmí se pohybovat na veřejnosti," domnívá se starosta obce Luděk Kvapil.

„Jak může pan starosta poznat, že je někdo duševně nemocný? To je budeme registrovat jako auta? Na moji dceru se u posudkové komise dívali jako na zrůdu. Sebrali jí příspěvky," popisovala útrapy matka duševně nemocné dívky Eva Hůlková. Problém podle ní je, že takovým lidem nikdo nepomůže, je jen na nich nebo jejich blízkých, aby si vyběhali nějakou pomoc nebo příspěvky. „Systém jim nepomůže, nikdo jim nechce pomoci," uvedla Hůlková, podle které je nutné se ptát, proč duševně nemocní vraždili.

Chybí řádná léčba

Bývalý ministr vnitra a náměstek psychiatrické nemocnice Bohnice Ivan David upozornil, že jen malé procento pacientů, kteří jsou neléčeni, jsou skutečně nebezpeční. „Nepodařilo se nám prosadit to hlavní – řádnou léčbu. Ani společenskou ani lékařskou. Psychiatři mají na pacienty 10 minut. Ti pak mají problémy, které ještě umocňuje hostilní společnost," vysvětlovala Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru.

Často se podle ní stávalo, že se dřívě hospitalizace zneužívala. Preventivní posílání lidí do léčeben podle ní není řešení. Proti hospitalizaci se prý nedalo nijak bránit. Doktorka Navrátilová z psychiatrické léčebny v Dobřanech ale dodává, že dnes je velmi těžké dnes někoho nedobrovolně zavřít. „Pořád se mluví o právech pacientů, ale nemluví se o povinnostech," upozorňuje lékařka. Nikoho podle ní nelze léčit bez jeho souhlasu, pacienti proto musí chtít spolupracovat.

Jsou to novodobé hony na čarodějnice

Podle Hůlkové, která má duševně nemocnou dceru, podobné debaty vyvolávají hony na čarodějnice. „Ve společnosti vůči nám vládnou nepřátelské nálady. Lidé se bojí jít léčit. Právě to také způsobuje duševní poruchy. Sám jsem váhal dva roky," přiznal pan Adámek, který je psychiatrickým pacientem a zároveň přednáší na vysoké škole.

Podle zastánců tvrdších represí je ale v tomto případě řeč o těch nebezpečných jedincích. „U nás třináctiletý kluk někoho znásilnil a zabil. Byl poslán do polepšovny, ale bez léčby. V 18 vylezl a nemá ani záznam v rejstříku," popisuje starosta Kmětiněvsi, co mu doopravdy vadí.

„Duševně nemocní a psychopatičtí sedí i v parlamentu," rozjel se Dušan Dvořák z iniciativy Konopí je lék. „Jenže ti nikoho nezabili," namítla Jílková. „Nemají ale soucit a jsou psychopatičtí," dodal Dvořák s tím, že nechávají lidi trpět, přestože by některým nemocným třeba rakovinou, mohla pomoci léčba konopím. Sám se na psychiatrii léčil, trpí prý schizoafektivní poruchou. Měl vidiny, které sám nazývá spirituálními zážitky. Kolegyně na něj prý zavolala lékaře, kteří ho nedobrovolně umístili no léčebny.

„Kouření konopí bych v tomto pořadu nedoporučovala," napomenula ho Jílková, když mluvil o léčebných účincích konopí. Připomenula, že Dvořák se aktuálně potýká asi s padesátkou soudních sporů.

Jakou roli hrají lékaři?

Podle Rybové je základem léčby dobrý vztah mezi lékařem a pacientem, doktor by podle ní mohl navštěvovat duševně nemocné i doma. „Viděla jste někdy pacienta v akutní psychóze?" zeptala se jí doktorka Navrátilová. „Než se člověk dostane do takového stavu, má příznaky. Nesmíme to nechat zajít tak daleko," upozornila ji Rybová.

Podle psychiatra Šupiny z Dobřan je problém v tom, že se k nim často dostávají pachatelé trestných činů, kteří se za duševní poruchu pouze skrývají, předstírají ji. Když to lékaři zjistí, propustí je nebo je předají policii. Právě oni mají největší vliv na špatné pověsti duševně nemocných. To stejné to bylo třeba v případě pacienta, který nedávno po propuštění ubodal knihovnici. Takoví lidé jsou často pod vlivem návykových látek, což se snadno zamění za poruchu.

Pomůže registr?

Registr duševně nemocných podle Rybové nic nevyřeší. „Musela by v něm být třeba i řada důchodců, kteří se pod vlivem zoufalé finanční nebo osobní situace pokusí o sebevraždu. „Pustí si plyn. A taky se o nich dá říci, že jsou nebezpeční," upozornila ředitelka Českého helsinského výboru. Současný systém je prý více represivní než léčebný.

Na druhou stranu se pak ale podle Davida stává, že lékaři opakovaně propouští člověka, který dobře reaguje na léčbu, vykazuje pokroky, ale venku přestane brát léky, nechodí k doktorovi a snadno sklouzne zpět. Tomu by ale podle Rybové měla pomoci péče v denních stacionářích a terénní péče. „Když ale nepřijdou, co chcete dělat potom?" ptal se jí David.

Soudy rozhodují na základě posudků

„Máme v rodině schizofrenika. Byl to sportovec, pak se projevila nemoc. Byl v léčebně, bral léky, chodil na psychošoky. Po dlouhé snaze se dostal do stabilizovaného stavu, začal zase sportovat a pracovat. Po dvou letech přišlo rozhodnutí soudu, který ho na základě dvou let staré pomluvy na internetu poslal do léčebny," popisoval příklad z praxe divák Michal Růžička.

Za to ale podle soudce Pavla Plcha nemůže soud, ten se spoléhá na posudky odborníků. „Posudek zpracovával lékař, se kterým jsme měli spory. Jednou jsem přišel do léčebny, našel jsem svého příbuzného pomočeného v křečích na zemi. Prý to způsobila dávka léků. Pohádal jsem se s doktorem. Ten pak psal posudek," ujasňoval Růžička s tím, že se rodina ještě odvolala. O falšování posudků pak mluvil i Dvořák, jehož posudek prý byl u soudu špatně interpretován.

Nikdo s námi nemluví, zlobí se pacienti

Duševně nemocným se nelíbí ještě jedna věc. „Nikdo nám nic neřekne. Dají nám léky, ale nic nám nevysvětlí. Máme tady asi 200 vražd a z toho jich 5 až 10 spáchají duševně nemocní. Ale nemluví se o tom, že podle statistik je zde asi 14 krát více násilí na nemocných," upozornil jeden s psychiatrických pacientů v publiku.

„Registr je k ničemu, když pak lidi nebudeme léčit. Nemluví se třeba o tom, že léky lidem způsobují problémy – obezitu, sexuální dysfunkci a další. Často je člověk jako invalida, od státu přitom dostane jen 3200 korun. Nemá kde bydlet, nemá sociální zázemí. To způsobí ještě větší problémy," myslí si Růžička, podle kterého pak právě takové typy jdou a někoho zavraždí.

David ale zopakoval, že když někdo o léčbu nestojí, není možné ho léčit. „Z psychiatrie se navíc stává služba. Lidé za doktory musí přijít. Za komunistů za ně psychiatři měli zodpovědnost. Dnes nikdo neřeší, když se třeba někam přestěhují. Nikdo po nich nepátrá," vadí lékaři.

Je potřeba více pěnez na léčbu

Diskutující se shodli hned v několika bodech. Třeba v tom, že je nutné léčbu lépe financovat. Dnes jdou na psychiatrické pacienty v České republice 3 % ze rozpočtu zdravotnictví, zatímco ve světě je to asi 10 %. „Nepomůžou ani rychlořezní, které předvedla třeba bývalá ministryně Válková. Ta po jedné vraždě potrestala soudce, které pacienta propustil. Podala na něj kárnou žalobu. Ale nic to nevyřeší," dodal k tomu soudce Plch.

„Média navíc vyvolávají pomýlenou logiku. Barbora Orlová měla schizofrenii a vraždila, takže každý schizofrenik bude vraždit," varovala jedna z divaček.