Emotivní Tibeťan u Jílkové: My trpíme a vám jde o byznys. Zeman jezdí tam, kde jsou peníze, vysvětloval Kmoníček

Šéf zahraničního odboru prezidenta republiky Hynek Kmoníček hned na začátku uvedl, že nevidí souvztažnost mezi obchodem a lidskými právy. Česko podle něj navíc zvládá obojí. „Nebyl tu žádný jednotný postoj EU, proto prezident postavení země nijak nezhoršil," vysvětloval postoj Hradu Kmoníček. Navíc prý kvůli tomu, že EU byla v Pekingu reprezentována pouze na nižší úrovni, Zeman usoudil, že může získat výhodu, aniž by něco ztratil v EU.

S tím ale naprosto nesouhlasil místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát. Podle něj tento krok narušil solidaritu EU. „Zeman poškodil naše zájmy a znejistěl naše partnery," tvrdil Laudát. Podle Kmoníčka to ale není pravda, důkazem prý je fakt, že si žádný velvyslanec ze zemí EU nestěžoval. Laudát ale trval na tom, že se tohle Česku „vrátí", až bude něco potřebovat. Mluvil také o tom, že prezident podlézal a hrbil se, Obchod podle něj nejvíce rostl ve chvíli, kdy ČR kladla důraz na lidská práva a kdy hlásala, že Tibet má nárok na lidská práva.

Země EU se Zemanovou cestou problémy nemají, velvyslanci si nestěžovali

„Ptal jsem se francouzského velvyslance, jestli má problém s tím, že prezident jede do Číny. Řekl mi, že nemá, protože tam jede taky," trval na svém šéf zahraničního odboru. Podle exministra pro lidská práva Michaela Kocába jde především o to, co prezident dělá a za jakou cenu. Tato politika, Zemanův postoj k Rusku a k uprchlíkům podle něj naznačují, že se česká zahraniční politika orientuje na východ. To prý dokazují i jeho zahraniční návštěvy, které se naměřují více na východ, zatímco USA, Francii nebo Velkou Británii ignoruje.

Podle Šimona Hlinovského, zakladatele facebookové skupiny, která žádá Zemanovo odstoupení, je příkladem celé věci to, že Zeman do USA jel, ale do Bílého domu pozván nebyl, protože západní státy ho zkrátka nezvou. „Zaprodává Českou republiku zlu, dokazují to i jeho cesty na východ," varoval Hlinovský. Laudát k tomu pak dodal, že si naopak Zeman podal v Pekingu ruku s prezidentem Súdánu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač.

O lidských právech se mluvit musí

Podle Kocába není problémem samotná cesta prezidenta do Číny, jako spíš fakt, že ani jednou nepadla řeč o lidských právech. „Genocida se tam děje dodnes, Zeman o tom ale ani nepromluvil." nelíbí se Kocábovi. Podle komunisty Jiřího Valenty je ale pojem lidských práv velmi selektivní a k jejich porušování dochází i v dalších zemí včetně USA. To uznal i Kocáb, zároveň ale dodal, že v Číně dochází k mučení vězňů, kterým jsou také odebírány orgány. „Ať tam jezdí, ale těchto otázek se musí dotknout," myslí si exministr pro lidská práva.

Podle sinologa Martina Kříže mají běžní Číňané naprosto jiné problémy než dodržování lidských práv. Více je trápí otázka práce či životního prostředí. „Lidská práva jim nevadí do chvíle, než přijde olympiáda a 300 tisíc lidí musí zmizet. Popraveným dávají smrtící injekce, aby jim pak mohli odebrat orgány. To se musí zakázat," burcoval poslanec TOP 09. Podle Kocába ale věci nejde jen tak zakázat. Politici podle něj musí na tyto věci apelovat a to třeba Zeman nedělá.

Století patří Asii, tam jsou peníze

Kmoníček pak Zemana v otázce lidských práv přirovnal k organizaci Červený kříž. Ten prý také nemluví o tom, kde a komu pomáhá, na rozdíl od aktivistů, kteří dostanou jména disidentů do novin a tím to skončí. „Nemohu potvrdit ani vyvrátit, jak prezident v této věci jedná," tajemně prohlašoval zástupce Hradu. Dodal také, že Zeman mohl být jen stěží při poslední návštěvě USA být pozván do Bílého domu, ve kterém sedí demokrat, když předtím přednášel pro 14 tisíc republikánů. Toto století prý patří Asii a Zeman jezdí na návštěvy tam, kde jsou peníze.

Do diskuze se vložil i zástupce think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. Toho zajímalo, jestli Zeman uznává, že v Číně nebo Rusku existují političtí vězni. Kmoníček se nejprve vykrucoval a tvrdil, že záleží na definici, protože politického vězně je možno najít v každé zemi včetně Česka. Pak ale uznal, že Rusko i Čína tento problém mají.

Byzbys nás živí

Do studia přišel také Tibeťan, který sám v čínském komunistickém režimu žil. Když na něj moderátorka Michaela Jílková naléhala, aby nemluvil anglicky, ale čínsky, aby byla debata autentická, opáčil jí, že je Tibeťan a čínsky nemluví. Diskutujícím pak položil otázku, zda je v politice důležitější byznys nebo etické kodexy.

Podle Kmoníčka je důležité obojí. „Byznys nás živí a bez zásad bychom prodali vlastní babičku," tvrdil. Kocáb namítal, že obchodní bilance s Čínou je značně nevyvážená. „Až na těch 10 miliard, které si vyvzdoroval Zeman. Jde tady o spiknutí gigantů. Má poradce z Lukoilu a teď i z Číny," varoval exministr pro lidská práva. Laudát navíc upozornil, že v Itálii bylo obviněno z praní špinavých peněz 297 zástupců včetně čtyř vysokých představitelů Bank of China, tedy banky, která teď vstupuje i na český trh. Peníze, které bankéři prali a které se ztratily do Číny, měly pocházet z prostituce a obchodu s lidmi.

My trpíme. To si nezasloužíme svobodu?

Kmoníček přiznal, že obchodná vztahy s Čínou jsou zatím nerovné. Zatímco Česko dováží zboží za 19 miliard, vyváží jen za 2 miliardy. „Můžeme si stěžovat, nebo jet na oslavy a něco s tím dělat," rýpnul si a dodal, že Čína teď musí více utrácet a určitě se bude obracet na země, kde má kontakty. Řeč přišla i na aktuální zprávu BIS, ve které se mluví o čínské špionáži, na které se vědomě i nevědomě podílí také čeští úředníci a politici. Kocáb v této souvislosti označil Zemana za bílého koně.

Hlasité překřikování diskutujících utichlo při emotivní výpovědi Tibeťana, který byl ve studiu. „My trpíme. Nemáme svobodu slova, nemáme svobodu volby, nemůžeme žít, jak chceme. Můžete v přímém přenosu říct, že Tibeťané si nezaslouží svobodu?" vyzval diskutující především z řad příznivce Miloše Zemana muž anglicky. Za to si od části publika zasloužil potlesk i hlasy z obou táborů, které říkaly: „Samozřejmě, že zaslouží".

Hlinovský k tomu dodal, že fakt, že Tibeťané už nepochodují a nepožadují samostatnost, neznamená, že musí docházet ke kulturní genocidě Tibeťanů, ale třeba i Ujgurů. „Mluví se o lidských právech. Naši spojenci rozvrací země na Blízkém východě a o tom se mlčí. Je to selektivní a pokrytecký přístup," zlobil se jeden z diváků. Kmoníček k tomu dodal, že pro všechny je lepší, když je Čína stabilní, a díky krokům, jako udělal Miloš Zeman k destabilizaci ani nedochází. „Ale co to udělá s našimi vztahy s Jižní Koreou, Japonskem nebo Vietnamem?" ptal se další divák. „Prospěje jim to. Nikdo tak nesoutěží jako dva asiaté," utavil téma Kmoníček s tím, že hned po návštěvě Číny se ozval jihokorejský prezident a potvrdil svou oficiální návštěvu Česka.