Zrušení Schengenu tvrdě dopadne na Česko, varuje politolog

Praha - Zatímco západní země navrhují kvóty, kterými by v rámci Evropské unie mělo dojít k přerozdělení migrantů, Visegrádské země pokládají na omezení či zastavení uprchlické vlny, omítají se ale podílet na proporčním řešení již existujícího karambolu. To může mít velmi negativní dopad, upozorňuje politolog Jiří Pehe.

"Visegrádské země si představují evropskou solidaritu tak, že opakovaně „dávají na stůl" návrhy na omezení či zastavení uprchlické vlny, které se týkají budoucnosti (posílení ochrany vnějších hranic EU, stíhání pašeráků lidí, stabilizace zemí, odkud uprchlíci nejvíc proudí), ale omítají se podílet na základě jasných pravidel na proporčním řešení již existujícího karambolu-- tedy rozdělení uprchlíků, kteří už v EU jsou," upozorňuje na svém blogu na aktualne.cz Pehe s tím, že lídři Visegrádu tak jako flašinet opakují, že preferují „dobrovolnost", anebo že distribuce uprchlíků stejně nebude fungovat, protože se rozutečou do zemí, kam ve skutečnosti chtějí.

Západní politici pro změnu opakují, že jsme v krizové situaci, kdy je rychle na základě srozumitelného mechanismu vyjadřujícího evropskou solidaritu třeba ulevit zemím, které jsou přílivem uprchlíků nejvíce zasaženy a zároveň jednat o zavedení dlouhodobých opatření, která tento příliv omezí. Pehe připomíná, že i oni uznávají, že uprchlíci zřejmě v zemích, kam byli přiděleni, nezůstanou, ale jejich země nyní potřebují pomoc v prvních fázích pobytu uprchlíků na evropské půdě například s azylovým řízením nebo ubytováním.

Zarputilost, s níž se země Visegrádu, které pobírají od bohatších zemí EU nemalé obnosy v podobě strukturálních fondů, odmítají podílet na spravedlivém rozdělení uprchlíků, kteří už do EU dorazili a ještě dorazí, ale podle politologa nemůže na Západ působit jinak, než jako naprostý nedostatek solidarity.

"Že mají v této otázce lídři Visegrádu špatné svědomí, o tom svědčí i skutečnost, že se pouštějí do slovních protiútoků, v nichž uvádějí příklady toho, jak principy solidarity porušují i západní země, nebo jak právě „Evropa" nedokázala ochránit evropské hranice, což zase jednou jen ukazuje, že oni se za „Evropu" považují, jen když se to hodí," podotýká Pehe.

Některé příklady západních selhání považuje pravdivé, měli bychom si ale prý uvědomit, že Západ, především Německo, hraje se silnějšími kartami. A to prý nejen proto, že západní země mají právo očekávat od zemí, které ve všech možných oblastech od bohatších zemí EU zatím jen berou, aktivní pomoc v krizové situaci podle jasných a vymahatelných kritérií, což mohou zaručit jen kvóty, ale také proto, že mohou, jak už to navrhli někteří rakouští a další politici, zredukovat dotace zemím Visegrádu.

"Pokřik politiků v zemích Visegrádu, že to by opravdu, ale opravdu nebylo solidární, a že by to porušovalo již schválené evropské dohody, je ve světle jejich neochoty evropskému západu pomoct v krizové situaci, jen další ukázkou, jak si soužití v EU představují. Západ EU nám přitom vůbec nemusí krátit existující dotace. EU může prostě odhlasovat, že země, které odmítají kvóty, zaplatí za uprchlíky, které takto odmítají přijmout, těm zemím, které je přijmou. Mohou to být celkově nemalé částky," varuje Pehe.

Měli bychom si podle něj uvědomit, že jakákoliv opatření, která omezují dosavadní stupeň evropské integrace (kupříkladu zrušení Schengenu), nejvíce postihnou malé otevřené ekonomiky, jako je ta česká, které závisí na co nejsnadnějším pohybu lidí, zboží i služeb.

"Někteří přední čeští politici dokonce sami vyzývají k uzavření hranic a nasazení armády. Snad zatím jen dočasné obnovení hraničních kontrol Německem a Rakouskem budou možná dokonce vítat jako signál, že i my bychom měli hranice obnovit. A ve světle průzkumů veřejného mínění by to dokonce mohlo být zpočátku i populární opatření," upozornil politolog.

"Měli by ale také občanům vysvětlit, že pro zemi, jako je Česko, to může mít neblahé ekonomické důsledky. A to nejen proto, že obnovení plné pohraniční služby je drahý špás, ale i proto, že velké a bohaté země ustojí případné uzavření hranic lépe než ty malé a ne tak bohaté," dodal.

"Pokud občanům nebude vadit, že takto získané „bezpečí" před pár tisícovkami uprchlíků, které bychom na základě kvót museli přijmout (a jistě si s nimi bez větších problémů poradili), se může s postupem času zásadně podepsat na momentálně slibně rozjeté české ekonomie, pak budou mít Češi většinově opravdu to, co chtějí a co si zaslouží," uzavřel.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Jiří Pehe

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 53 minutami

Americká jaderná ponorka

Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka

Americký ministr obrany Pete Hegseth na brífinku v Pentagonu oznámil, že námořnictvo Spojených států potopilo v Indickém oceánu íránskou válečnou loď. Podle jeho slov se plavidlo nacházelo v mezinárodních vodách a jeho posádka se mylně domnívala, že je tam v bezpečí. Hegseth upřesnil, že loď byla zasažena a poslána ke dnu torpédem, přičemž zdůraznil, že Spojené státy v tomto konfliktu neusilují o „férový boj“.

před 1 hodinou

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 3 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 4 hodinami

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 5 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 6 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 7 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat

Mnozí Češi nacházející se na Blízkém východě se snaží dostat co nejrychleji domů. Neváhají přitom kritizovat politiky, například ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Problémy s návratem navíc mohou mít i občané v zemích, které nejsou konfliktem přímo ohrožené. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy