Praha - Podíl romských chlapců a děvčat v dětských domovech pro děti do tří let se v posledních letech zvedl. Zatímco v roce 2010 tvořili pětinu osazenstva kojeneckých ústavů, loni na konci roku to byla třetina.
I když malých dětí v ústavech postupně ubývá, pro romské děti se náhradní rodiny hledají obtížně. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny za rok 2014. Na konci loňska bylo v ústavech 1213 malých dětí, z nich 389 bylo romských.
"Osvojení, případně pěstounská péče je často jedinou šancí ze systému ústavní péče vystoupit. Romské děti mají výrazně nižší šance na osvojení, případně pěstounskou péči z důvodů předsudků žadatelů o adopci, předsudků jejich okolí, ale i některých pracovníků, kteří adopce zprostředkovávají," uvádí zpráva. Podle ní úřady přitom etnicitu dětí udávají jako hlavní důvod, proč se nepodařilo najít v Česku náhradní rodinu.
ČR dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí i domácích expertů za vysoký počet dětí v ústavech. Je poslední zemí v Evropě, v níž je možné posílat do dětských domovů děti mladší tří let. Na Slovensku je to až od šesti let, v Rakousku či Německu od tří let. Studie prokázaly, že pobyt v ústavech má na děti nepříznivé dopady.
Na konci roku 2010 bylo v kojeneckých ústavech 1963 chlapců a děvčat. Z nich 403 byli Romové a Romky, tedy pětina. Počet malých dětí v domovech postupně klesá. Na konci loňska jich tam pobývalo 1213. Romských dětí z nich bylo 389, což je 32 procent.
Související

Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady

Policie řeší VIDEA nejen z Brna, Romové vykřikovali protiukrajinská hesla
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Praha dnes posílí metro. V Letňanech hrají Iron Maiden
před 1 hodinou

Zase z toho nic nebude, stěžuje si Zelenskyj před druhým kolem mírových rozhovorů
před 2 hodinami

Blíží se konec Jablonce, jak jsme ho doposud znali? Vedení navrhlo Peltovo odvolání
před 3 hodinami

Tramvaj v Plzni vláčela muže stovky metrů. Případ vyšetřuje policie
před 3 hodinami

Ropné velmoci se dohodly. Jak se to projeví na cenách pohonných hmot?
před 4 hodinami

Pavel Novotný se rozhodl. Nastoupí do vězení a vedení Řeporyjí přenechá jiným
před 5 hodinami

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
před 6 hodinami

Bouřlivé počasí hrozí po několik dní, upozornili meteorologové
před 6 hodinami

Zemřela Loretta Switová, představitelka Šťabajzny v seriálu M.A.S.H.
před 8 hodinami

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru
před 9 hodinami

Tragický požár na pražském Chodově. Jeden člověk nepřežil
před 11 hodinami

Letní počasí už klepe na dveře. Příští týden teploty téměř dosáhnou tropů
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera
Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.
Zdroj: Tereza Vavříková