Čtyři bojovníci proti nacismu převzali Ceny Paměti národa

Praha - Čtyři bojovníci proti nacismu převzali dnes ve Státní opeře v Praze Ceny Paměti národa. Oceněni byli odbojáři, voják od Tobruku nebo žena, která uprchla z pochodu smrti. U příležitosti letošního 70. výročí konce druhé světové války byl aktuální ročník věnován právě osobnostem z Česka a Slovenska, které se postavily nacismu. ČTK to sdělila Jana Háková z pořádajícího sdružení Post Bellum.

Oceněna byla například Anna Hyndráková, která přežila jako jediná z celé své rodiny koncentrační tábory. Na konci války se jí navíc podařilo uprchnout z pochodu smrti. Další oceněná, Lýdia Kovářová, spolu s rodiči ukrývala ve stodole ve slovenských horách celou skupinu odbojářů. Jednomu z nich i své rodině zachránila život, když ho schovala za skříň poté, co do jejich statku nečekaně vtrhla německá kontrola.

Také oceněný Branislav Tvarožek pomáhal odboji. Dodával jídlo pro partyzány a sám se zapojil do Slovenského národního povstání. Také se mu podařilo dostat z německého zajetí. Po válce ho ale komunistický soud poslal na pět let do uranových dolů za pomoc agentu chodci.

Poslední z oceněných, Viktor Wellemín pocházející z židovské rodiny, utekl měsíc po okupaci před nacisty do Palestiny, kde vstoupil do československých jednotek. Účastnil se pak třeba obrany severoafrického Tobruku. Později u francouzského Dunkerque byl vážně zraněn střepinou během jednoho z největších útoků Čechoslováků na německé pozice, ale přesto byl schopen ještě pomoci umírajícím přátelům.

Vyznamenaní při přebírání cen těžko hledali slova. Na nich i na divácích bylo vidět dojetí, někteří lidé v hledišti plakali. Tvarožek vyzval ke smíření, když řekl, že bychom neměli zapomínat na slova z otčenáše o odpouštění viníkům.

"Letos si připomínáme 70. výročí konce druhé světové války a máme jednu z posledních příležitostí vyjádřit uznání nejstarší generaci pamětníků, která holocaust, odboj či válečnou frontu zažila na vlastní kůži. Tyto příběhy mají podle mě hlubší smysl a aktuální poselství. Jsou o obětavé pomoci druhým a přitom o veliké síle vzdorovat a bránit svobodu," prohlásil ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

V průběhu slavnostního večera představily laureáty čtyři filmové medailonky, střihové koláže, režiséra Radima Špačka. Cena Paměti národa má letos podobu skleněného výseku dveří v místě kliky. "Dveře jsou obyčejně banální věc naší každodennosti, ale zároveň pro mě symbolizují tajemství. Laureáti museli v určitou chvíli vzít za tu pomyslnou kliku, otevřít dveře a udělat krok, ačkoli nemohli vědět, jak to dopadne. A symbolicky řečeno vlastně také měli kliku, vykonali něco podstatného a přežili," uvedl autor ceny, výtvarník a hudebník z Tata Bojs Milan Cais.

Ceny Paměti národa uděluje každoročně Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, "kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova". Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů pamětníků uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo právě Post Bellum v roce 2001. Aktuálně sbírka obsahuje téměř 5500 svědectví pamětníků z řady evropských zemí.

Související

Národní divadlo v Praze

Ceny Paměti národa získá pět osobností z Česka i Slovenska

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos získá pět osobností z Česka i Slovenska. Mezi nimi je třeba židovská lékařka, která se v Osvětimi starala jako vychovatelka o malé děti, nebo žena, která po únoru 1948 pomohla několika lidem přes hranice.
Ilustrační foto

Z brigádníka v uranových dolech se stal hrdina. Udílely se Ceny Paměti národa

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje účastníky zlomových momentů minulého století, letos putují do sousedních postkomunistických zemí. Ocenění získal také Miroslav Hampl, jenž pomáhal jako mladík vězňům v uranových dolech. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce převzal dnes na slavnostním večeru v Národním divadle ocenění i polský disident a bývalý lídr hnutí Solidarita Wladyslaw Frasyniuk.

Více souvisejících

Ceny paměti národa 17. listopad

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy