Ostrá kritika EU: Proč se nebránila uprchlíkům? Publicista o uprchlické krizi

"Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tvrdí, že Schengenský prostor "je zde natrvalo" a říká, že nové evropské pohraniční jednotky "dokončí to, co mělo být učiněno hned na začátku" Řekl, že Evropa nese "společnou odpovědnost" za ochranu Schengenu a vyzval členské státy EU, aby přijaly nové kontroverzní návrhy Evropské komise. Jean-Claude Juncker vyzval státy EU, aby urychleně přijaly návrh na vytvoření nových unijních jednotek pohraniční a pobřežní stráže. "Není čas na byznys jako obvykle když žadatelé o azyl, většinou Syřané, prchající před válkou, zaplavili vnější hranice Evropské unie", řekl. "My, Evropané, už nemáme mnoho hranic. Máme jen jednu a máme společnou odpovědnost ji chránit", řekl Juncker," začíná na sociální síti svůj komentář Haas.

Podle něj ale Juncker neřekl to hlavní, a sice, že krize nevznikla spontánně, že její vznik provází vážné pochyby, že silné státy Unie v čele s Německem nový problem odmítaly řešit a dovolily mu přerůst v neřešitelnou krizi. "Nakonec svými výzvami a sliby, migranty do Německa a tím fakticky do celé Evropy pozvali. A vyniklou krizi chtějí řešit tím, že masově přicházející migrant chtějí "přidělovat"ostatním evropským zemím," dodal.

Evropa podle něj nechránila společnou hranici a odmítla od počátku použít existující nástroje, jako Dublinskou smlouvu a na základě argumentu o "diktátorském režimu" Bashara Assada začala přijímat statisíce uprchlíků. "Vůbec nevadilo, že počet těch „uprchlíků před Assadem" náhle vyrostl z téměř ničeho ve statisíce, že pod zástěrkou záchrany Syřanů před jejich krutým diktátorem, Evropa přijala, přijímá a bude přijímat miliony migrantů všech barev a zemí původu, zemí kterým nevládne Assad, zemí od severu Afriky do jejího od konfliktu v Syrii velmi vzdáleného středu, zemí kde v dlouhodobě existujících uprchlických táborech trpí statisíce skutečných uprchlíků před lokálními konflikty, před suchem a hladomorem. Společné mají noví evropští „asylanti" kromě mobilních telefonů a iPadů v kapsách jen to, že mohli zaplatit tisíce dolarů převaděčům za organizovaný transport do Evropy.Proč se Evropa nebránila, proč nepoužila své vlastní existující nástroje a udělala z nich cáry irelevantního papíru, se asi nikdy nedozvíme. Nedozvíme se ani, v čem je Assadův režim o tolik horší než kruté diktatury ve státech jako Jemen, Emiráty, nebo Saudská Arabie, že jeho svržení je stejně důležité, nebo ještě důležitější, než zastavení Islámistických fanatiků ISIS," dodal publicista.

"Pan Juncker chce, aby nám všem bylo jasno, že za jeho předsednictví „uděláme vše pro to, abychom ochránili, posílili a zlepšili to, co jsme vybudovali" řekl. Co jsme ale „vybudovali"? Je stále více zřejmé, že Evropská unie není „děvče do nepohody". Hospodářské společenství evropských zemí, které bylo motorem zázračně rychlé proměny válkou zdevastované západní Evropy v kontinent bohatých a prosperujících zemí, se začalo podle plánů evropských federalistů na základě představ italského komunisty Altiera Spinelliho měnit v úředníky řízený superstát bez demokracie, bez kontroly, jehož smyslem se stalo vytváření statisíců nařízení, opatření, směrnic, dotačních programů, bombastických plánů a iniciativ. Ty pak bez výjimky skončily, po tom, co jejich implementace stála miliony a miliardy Euro a tisíce dalších byrokratických zásahů do všech oblastí života evropských občanů, tím, že tiše vyšuměly do zracena," pokračuje Haas.

"Vzpomene si dnes někdo na takové smělé plány jako „Lisabonská Strategie", přijatá v roce 2000? Podle plánu se měla Evropská Unie stát do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností". Nestalo se, do roku 2010 stále více zaostávala a její konkurenceschopnost se snižovala a strategie v duchu „dohnat a předehnat" se projevila jako čirá utopie," uvádí publicista.

Jaké z toho plyne poučení? "O Lisabonské Strategii se přestalo mluvit, poslušní pisálkové v mediích o ní přestali psát. Když přišel rok 2010, rok, kdy se rozjásaná Evropa měla stát světovým ekonomickým leadrem, neštěkl o Lisabonské strategii ani ten příslovečný pes. A v útrobách Bruselských mrakodrapů vznikla strategie nová, strategie lepší a strategie dokonalejší. Strategie „Evropa 2020". Že si na ní nevzpomínáte? Nevěšte hlavy, nevzpomínají na ní ani media, ani evropští byrokraté ani evropská elita, ani vlády, které odhlasovaly její vznik. Stejně jako Lisabonskou strategii ji raději nepřipomínají svým občanům, kteří nesli její náklady," prozradil.

Evropská unie je podle něj mistrem v objevování slepých uliček, ve vytváření bombastických strategií a v jejich rychlém zapomínání, ve vytváření krizí a v jejich řešení. "Evropská unie své krize řeší tak, že to, co bylo jejich příčinou, své vlastní chyby, opakuje na řádově větší škále. Migrační krize je toho posledním příkladem. Panu Junckerovi konečně došlo, že Unie musí udělat to, co neudělala hned na počátku. Pokud si ale myslíte, že se Unie vrátí do okamžiku, kdy udělala chybu a opustila Dublinskou smlouvu a vzdala se používání svých nástrojů azylové a imigrační politiky, mýlíte se. Evropa nebude přemýšlet o tom, proč krize vznikla, jaké udělala chyby a jek situaci řešit. Ne, bude, jako vždy, dělat totéž co dělala dosud a co krizi zavinilo, jen to bude dělat na větší škále. Musíme „ochránit, posílit a zlepšit to, co jsme vybudovali"," píše Haas.

"I když to, co jsme vybudovali, je největší evropská migrační a snad i humanitární krize od konce druhé světové války. A když mluvíme o válce, začínám mít strach, že se Unie rozhodne nějakým novým opatřením, či dokonce nějakou novou strategií, „ochránit, posílit a zlepšit světový mír". To by nám tak ještě scházelo," uzavřel.