Pobyt dětí v ústavu stojí dvakrát víc než život u pěstounů

Praha - Pobyt malého dítěte v ústavu stojí stát víc než dvakrát tolik peněz co život v pěstounské rodině. Spočítala to organizace na pomoc dětem Lumos.

Sociální práce, která má bránit odebrání dětí, je dokonce patnáctkrát levnější. Zatímco rok v ústavu vyjde na víc než půl milionu korun ročně, dlouhodobá pěstounská péče stojí zhruba 243.000 korun a prevence kolem 33.500 korun.

"Náklady na pobyt stovky dětí v dětských domovech odpovídají nákladům na terénní sociální práci s ohroženými rodinami, ve kterých žije téměř 1200 dětí," uvedla organizace. Doporučuje víc investovat do prevence, podpory biologických rodin a služeb pro ně.

Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za roztříštěnost péče a vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Ministerstvo práce uvedlo, že dětí v ústavech postupně ubývá. Na konci loňska v domovech bylo kolem 1200 dětí do tří let, v roce 2010 téměř 2000.

Roční pobyt v domově pro děti do tří let loni stál 530.544 korun. Organizace Lumos vycházela z údajů o dotacích za rok 2014, které získala z monitoru státní pokladny ministerstva financí. Počítala s 25 z 30 dětských domovů pro malé děti a se 100 ze 144 domovů pro starší chlapce a děvčata. Cena odráží i to, že ústavy nebyly plně obsazené - pro malé děti ze čtyř pětin a pro větší z 86 procent.

Podle autorů budou celkové náklady ještě vyšší. Domovy totiž nefungují jen s financemi od státu, ale mají i částky ze soukromých zdrojů. "Ty se pohybují v řádu několika procent," upřesnila organizace Lumos.

Související

Romové

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v kojeneckých ústavech. Příští rok se mají zrušit

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v tzv. kojeneckých ústavech. Letos na jaře bylo ve zdejších domovech pro děti do tří let umístěno celkem 410 chlapců a děvčat, z nichž 189 bylo romského původu. Sociální důvody převažovaly jako hlavní faktor pro umístění těchto dětí do těchto zařízení. Vliv na tuto situaci má také nastavení systému péče, nedostatečná prevence ohledně odebrání dětí z rodin a předsudky. 
Jana Maláčová (ČSSD)

Klokánky a azylové domy pro děti dostanou na doplacení provozu 62 milionů

Klokánky a podobné azylové domy pro děti dostanou i letos mimořádné dotace na doplacení provozu. Rozdělit si budou moci až 62 milionů korun. Na plně obsazené místo budou moci měsíčně dostat 13.200 korun. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V Česku funguje 52 zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) s 734 místy.

Více souvisejících

dětské domovy děti

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 24 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 32 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 56 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

Cichanouská exkluzivně pro EZ: Pád Asada zasadil ránu Putinovi. V Bělorusku je situace specifická

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská exkluzivně pro EuroZprávy.cz řekla, jak vnímá pád režimu syrského diktátora Bašára Asada a jeho možný vliv na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž do detailu popsala, v jakých podmínkách dnes musí opozice v zemi fungovat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy