55 milionů uprchlíků? Podívejte se, co čeká Evropu

Studie odkazuje na čísla Evropské komise, která v listopadu 2015 zveřejnila krátkodobou předpověď, v níž odhaduje, že do Evropy přijdou do roku 2017 další 3 miliony žadatelů o azyl. Komise pracuje s údaji o příchozích za první tři čtvrtletí roku 2015, upozorňuje ale, že zatímco někteří žadatelé o azyl jsou za stávajících podmínek při registraci žadatelů o azyl započítáni dvakrát, jiní zase nejsou započítáni vůbec.

"Příchod tří milionů uprchlíků bude podle Komise znamenat nárůst evropské populace o 0,4 % lidí, poté co někteří z příchozích nezískají mezinárodní ochranu (a předpokládá se tedy jejich návrat). Tato prognóza se, na rozdíl od dalších, týká jen příchozích žadatelů o azyl, nevztahuje se na legální ekonomickou migraci a další migrační toky," uvádí studie think tanku Evropské hodnoty.

Podle dlouhodobější předpovědí OSN přijde do Evropy do roku 2050 celkem 31 milionů migrantů. "Mezi hlavní cílové země (s více než 100 000 příchozích ročně) budou v Evropě patřit Německo, Velká Británie a Itálie. Největší zdrojové země jsou uvedeny pouze v celosvětovém měřítku: Indie, Bangladéš, Čína, Pákistán a Mexiko. Vedle ekonomické migrace, kterou OSN vykládá jako důsledek rozdílů v příjmech mezi jednotlivými zeměmi, se zde již předpokládá důležitý vliv uprchlických vln," uvádí autoři studie.

Populační projekce Eurostatu pracuje s delším časovým horizontem a předpokládá, že do roku 2060 by do Evropy mohlo přijít až 55 milionů migrantů, z nichž 40 milionů bude mířit do eurozóny: 15,5 milionu do Itálie, 9,2 milionu do Velké Británie, 7 milionů do Německa a 6,5 milionů do Španělska. "Data z doby před uprchlickou vlnou předpokládala, že dojde k postupnému vývoji počtu příchozích s kulminací v roce 2040 (1,364 tis. migrantů) a postupným snižováním ročního přírůstku migrantů až na 1,037 tis. v roce 2060," píše se v analýze.

Kompletní studie dostupná ZDE.

"Předpokládané snižování ovšem vychází ze zvolené metodologie, která pracuje s tzv. konvergenčním rokem někdy v budoucnosti, kdy imigrace dosáhne nuly. Dalším předpokladem tohoto odhadu je, že migrace bude doplňovat postupný úbytek počtu lidí v produktivním věku, tj. je v tomto závislá na demografickém vývoji evropské populace. Tato projekce navíc ještě neznala (a ani nepředvídala) uprchlickou vlnu letošního roku," dodávají autoři studie.

Analytici dále upozorňují, že podle UNHCR nejvíce uprchlíků aktuálně hostí Turecko (1,59 milionu), Pákistán (1,51 milionu), Libanon (1,15 milionu), Irán (982 tisíc), Etiopie (659 500) a Jordánsko (654 100). "Co se týče trendů, celosvětově roste nejen počet uprchlíků (letos 19,5 milionu uznaných uprchlíků a 1,8 milionu čekajících žadatelů o azyl), ale rovněž tzv. vnitřně vysídlených - zatímco ještě v roce 1995 jich bylo 4,3 milionu, v roce 2010 14,7 milionu a v roce 2015 už 38,2 milionu. Jejich počet se tedy za pět let celosvětově znásobil více než 2,5 krát," píší analytici.

V loňském roce jich podle studie nejvíce přibylo v Iráku, Sýrii, Nigérii, Kongu a jižním Súdánu. "S ohledem na kontinuální růst počtu vysídlených osob a neutuchající konflikty na Blízkém východě, v Africe a Asii, je migrační potenciál v zemích původu obrovský. Kolik z těchto lidí skutečně do Evropy přijde, záleží mimo jiné na evropské migrační a azylové politice," varuje think tank Evropské hodnoty.