Mladí nebo staří, s dětmi či bez? Tohle jsou uprchlíci ze Sýrie

Podle studie dorazilo do Řecka dorazilo v roce 2015 celkem 856 723 migrantů. 56 % z nich byli Syřané, 24 % Afghánci, 10 % Iráčané, 3 % Pákistánci a nižší procento migrantů je z Afriky. Ve vyšších počtech přichází i ženy a děti, jen 55 % jsou muži.

Do Itálie v roce 2015 dorazilo 153 842 migrantů, přičemž celých 75 % z nich tvoří muži. Jsou to ze 26 % Eritrejci, dále ze 14 % Nigerijci, z 8 % Somálci, z 6 % Súdánci a jen z 5 % Syřané, následováni opět Afričany. Dalších 3 592 lidí pak dorazilo do Španělska a 3 771 lidí se ve Středozemním moři utopilo nebo jsou nezvěstní.

Studie s odkazem na statistiky Eurostatu také uvádí, že ve třetím čtvrtletí 2015 (červenec - září 2015, aktuálnější údaje nejsou dostupné) 26 % všech žadatelů požádalo o azyl v Německu a 26 % v Maďarsku, následovalo Švédsko (10 %), Rakousko (7 %) a Itálie (7 %). Třetina z nich pocházela ze Sýrie (33 %). Dále 14 % žadatelů bylo z Afghánistánu, 11 % z Iráku, 6 % z Albánie, 5 % z Pákistánu, 3 % z Eritreje a 3 % z Nigérie.

"Zatímco do Itálie přijíždí až 75 % mužů, v Řecku je to 58 % mužů (tzv. Balkánskou cestou už přicházejí i rodiny těch, kteří přišli před několika měsíci). Z celkového počtu příchozích (na obou trasách) bylo 23 % dětí a jen 15 % žen," uvádí analytici.

Údaje o věku migrantů se liší podle dostupnosti. UNHCR uvádí, že 69 % migrantů je ve věku 18–35 let, respondenti WZB byli ze 78 % ve věku do 35 let (45 % dokonce do 25 let). Jen mizivé procento příchozích bylo starších 59 let. "Věku příchozích odpovídá i jejich rodinný stav – podle UNHCR i REACH je 50 % z nich svobodných, 45 % ženatých nebo vdaných a zbývající procenta ovdovělých a rozvedených. Nadpoloviční většina (podle UNHCR 56 %, podle WZB 61 %) nemá žádné děti. Podle WZB jen 16 % migrantů doprovázejí na cestě do Evropy jejich děti, 17 % doprovází manželka nebo manžel a 6 % rodiče," uvádí analýza.

"Většina Syřanů, s nimiž dělali rozhovory v UNHCR, se považuje za Araby (86 %), jen 12 % byli Kurdové. Co se týče náboženského vyznání, 85 % byli sunnitští muslimové, jen 6 % byli křesťané a 5 % se hlásilo k různým sektám (např. Jezídi nebo Alawité). 8 % se označilo za palestinské uprchlíky v Sýrii. Co se týče regionů uvnitř Sýrie, 37,22 % pochází z provincie Damašek, 25,24 % z provincie Aleppo, zbývající jsou již zastoupeny málo. WZB Berlín zaznamenal ještě vyšší výskyt lidí z provincie Hasakah," píší dále analytici.

Údaje z letošního ruku podle analytiků také ukazují na 37 % (WZB) – 43 % (UNHCR) lidí s vysokoškolským vzděláním, 36 % (WZB) – 43 % (UNHCR) se středoškolským vzděláním a 10 % (WZB) – 12 % (UNHCR) se základním vzděláním.

"69 % respondentů označilo za hlavní důvod, proč opustili Sýrii, přímé ohrožení vlastního života nebo rodiny. 13 % označilo za hlavní důvod ekonomic-kou motivaci, 6 % sjednocování rodiny. 88 % potvrdilo, že jejich území v Sýrii bylo bombardováno, a to ze 74 % přímo syrskou armádou a spojeneckými skupinami (čili Bašárem al-Assadem) a ze 33 % ISIS. 92 % považovalo ozbrojené boje za hrozbu pro svou osobní bezpečnost, 86 % se obávalo zatčení nebo únosu – což považovali respondenti za vůbec největší hrozbu ze všech zmiňovaných – dále 82 % se obávalo okupace a nedostatku jídla a 73 % barelových bomb. 88 % syrských uprchlíků sdělilo, že někdo blízký (rodinní příslušníci nebo přátelé) byl zatčen, zraněn nebo zabit," uvádí dále analýza.

Návrat bude podle dotazovaných Syřanů možný jen tehdy, když válka skončí (68 %), 52 % podmiňuje svůj návrat pádem Bašára al-Assada, 44 % odchodem ISIS a 42 % zavedením demokracie a svobodných voleb.