Německo vrátí Iráčany do ČR, domnívá se šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům

Rozumek si ale nemyslí, že by případ mohl nevstřícný postoj části české veřejnosti k uprchlíkům ještě zhoršit. Skupina 25 iráckých křesťanů, jejichž příjezd zajistil Nadační fond Generace 21, odjela v sobotu z Česka do Německa. Německá strana je původně chtěla vrátit do ČR, nakonec je ale nepředala. Iráčané požádali v Německu o azyl.

Psali jsme: Politici ke křesťanským uprchlíkům: Zklamali nás, neváží si pomoci, chtějí jen štědré dávky, vláda dělá užitečné idioty Česko má vrátit uprchlíky do Iráku, říká právnička. Pokud jim ale nehrozí nebezpečí Iráčtí uprchlíci z ČR zůstávají v Německu, požádali tam o azyl Proč chtějí uprchlíci z Česka pryč? Zástupce fondu má toto podezření  

Iráčané požádali o azyl v Česku jako v první zemi EU. Podle šéfa OPU je i tak obtížné výsledek řízení v Německu přesně odhadnout. „Je to o dobré vůli. Tu Němci mají. Nedá se vyloučit, že zohlední fakt, že se Česká republika nezachovala férově (při jednáních o rozdělování uprchlíků) a že se neumí o uprchlíky postarat," dodal šéf OPU.

V Německu je prý rozhodování i azylu poněkud odlišné od toho českého. „Rozhodování tam není tak politické, u nás je to čistá politika," domnívá se Rozumek. Připustil, že pokud by Německo udělilo irácké skupině azyl, mohlo by způsobil problémy do budoucna. Uprchlíci, kteří už čekají na azyl v jiných zemích EU, by se totiž mohli nakonec přesouvat stejně do Německa.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) avizoval, že by Iráčané po návratu do ČR skončili v zařízení pro zajištění cizinců. Buď by pak museli české území opustit a odjet do Iráku, nebo by mohli podat novou žádost o azyl. Chovanec projekt přesidlování křesťanských uprchlíků pozastavil. O dalším postupu by měla ve čtvrtek rozhodnout vláda. Ministr dnes řekl, že bude hlasovat pro zrušení.

Rozumek podotkl, že vláda už jednou uznala, že je v Iráku pro křesťanské uprchlíky nebezpečno a s jejich přijetím souhlasila. Kdyby Iráčané skončili v Česku v detenčním centru, právníci OPU by jim nabídli pomoc.

Uprchlíci by se podle všeho měli dostat do saského centrálního přijímacího střediska v Saské Kamenici. Tam se uprchlíci obvykle nejdřív registrují, teprve pak se podává žádost o azyl. Na její podání běženci loni kvůli přeplněnosti centra a zahlcení úřadů čekali i několik měsíců. Ve středisku mohou lidé zůstat maximálně čtvrt roku. Odtud se pak dostávají do zařízení pro žadatele o azyl v jednotlivých městech. Azylové řízení může trvat pár týdnů až několik let.