Nehorázná pitomost v rozporu s civilizací, nahrálo by to islamistům. Co se děje?

Praha – Obyvatelé Švýcarska o víkendu řekli poměrně jasné ne zavedení garantovaného státního příjmu, ve výši 2500 franků, tedy asi 61 tisíc korun. Výměnou za to by ale stát zrušil všechny dávky, úlevy a příspěvky. A podle někdejšího europoslance Libora Roučka nebo zástupce Alternativy pro Česko a sociologa Petra Hampa je to jen dobře.

„Švýcaři v referendu zamítli jasnou většinou 80% návrh na státem garantovaný příjem pro všechny občany (v přepočtu 61 tisíc Kč měsíčně), bez ohledu zda pracují či nikoli. Je to tak správně. Brát peníze za nic je nemorální a v rozporu s veškerou dosavadní lidskou civilizací," myslí si někdejší europoslanec a sociální demokrat.

Psali jsme: Švýcaři v referendu odmítli stálý příjem 61 tisíc každému bez práce. Revize azylu naopak prošla  

„Člověk by měl být tvor svobodný, vybavený určitými právy a povinnostmi, a zodpovědný za svůj život. Pokud mu to zdraví, věk či nezaměstnanost nedovolí, západní sociální stát poskytuje řadu nejrůznějších sociálních dávek na jeho podporu," dodává.

Podobně to vidí také sociolog a člen přípravného výboru Alternativy pro Česko Hampl. „Minulý týden jsme tu diskutovali o tom, zda je masa moudřejší než elita a hned máme praktický výsledek. Zatímco experti už delší dobu diskutují o nehorázné pitomosti zvané nepodmíněný základní příjem, švýcarský lid ji v podstatně jednomyslně zarazil," píše na sociálních sítích Hampl.

A proč je podle něj nepodmíněný základní příjem tak „nehorázná pitomost"? „I kdybychom věřili, že v důsledku vědeckotechnického pokroku pro některé lidi nebude práce (osobně si to nemyslím), nechat je sedět doma by bylo to nejhorší, co bychom jim mohli udělat. Znovu a znovu se potvrzuje, že většina lidí v produktivním věku potřebuje chodit do práce. Jinak ztrácí životní návyky, rozpadají se jim vztahy, dostávají se do problémů s alkoholem a spousta z nich nakonec skončí v kriminále (a to neřeším možnost, že narazí na verbovače džihádu)," varuje před následky takového opatření.

I proto by v krajním případě navrhoval jiné řešení. „Než ty lidi zničit nepodmíněným základním příjmem, to už by dávalo větší smysl vytváření umělých pracovních míst. Ale to je v situaci, kdy firmám chybí tisíce zaměstnanců, čistě teoretický problém," dodal jasně Hampl.

Související

Více souvisejících

Libor Rouček Petr Hampl Švýcarsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy