Praha - Karel Köcher, sovětský agent, který byl taky zaměstnancem CIA tvrdí, že vždy stál především na své straně. Odmítal prý svou zpravodajskou činnost spojovat s politickým útlakem v Československu. I proto ho podle jeho slov odmítali jeho nadřízení přijmout jako „jednoho ze svých“. V rozhovoru pro DVTV otevřeně přiznal, že vynesl ze CIA informace o přípravě jaderného konfliktu.
Z přesvědčení Köcher podle svých slov odmítl donášet režimu informace třeba svých někdejších spolupracovnících z rádia Svobodná Evropa. „Vynesl jsem informace, které se týkaly strategických úmyslů Spojených států, ale nic, co by se týkalo domácí scény," přiznává někdejší dvojitý agent s tím, že kvůli svému přístupu měl spoustu konfliktů s československou rozvědkou.
Pozice, jakou zastával, podle něj může být prospěšná pro obě strany. Jednak mohl vysvětlovat Američanům Sovětské úmysly a Sovětům ty americké.
„Vynesl jsem hodně podstatného. Týkalo se to vztahů mezi USA a Sovětským svazem. Konkrétně šlo o informace, které se týkaly možnosti nukleárního konfliktu. Jedna z těch prvních závažnějších byla změna v politice CIA ve verbování sovětských občanů a diplomatů. Do té doby se mělo za to, že to není dobrý nápad, protože jim KGB může podstrkovat dvojité agenty a dezinformace, byla tam úplná paranoia. Pak se to změnilo," přiznává Köcher s tím, že to byla pro Sověty cenná informace. Zároveň prý ale poskytoval informace i CIA, protože musel prokázat, že je „platný agent".
Sovětský svaz se podle něj sice doma choval autoritativně, navenek ale vystupoval úplně jinak a hledal různé dohody. A Spojené státy to podle něj měly naprosto opačně. „Přílišná moc USA se mi jevila nebezpečná, Američané potlačovali svobodu jiných zemí způsobem, který u nás není vůbec znám. Nedělali to přímo vlastními vojáky, ale vycvičili místní jednotky, zabijáky, kteří pak likvidovali opozici. Dá se mluvit vyloženě o genocidě v Guatemale nebo Bangladéši," připouští agent.
Práce v rozvědce, pokud má být platná a etická, podle něj nesmí být zpolitizována. Zpravodajec podle něj musí svým nadřízeným říkal „holou a syrovou pravdu, neideologicky zabarvenou", ať je jakákoliv. „Já jsem si to mohl dovolit, byl jsem v USA. Ale s překvapením jsem zjistil, že mi to v Moskvě nemá nikdo za zlé," vysvětlil. Na druhou stranu si ale Köcher nemyslí, že by CIA vynášením informací způsobil nějaké škody.
„Když byl zvolen Reagan prezidentem, nastala kritická situace. Ani ne kvůli prezidentovi samotnému, který nukleární konflikt nechtěl, ale byl to člověk prakticky nevzdělaný a bez zkušeností v zahraniční politice. Takže měl okolo sebe celou řadu schopných, ale brutálních lidí. Ti byli rozhodnuti rozpoutat nukleární válku za každou cenu," vzpomínal. Po nástupu Reagana do Bílého domu tito lidé vytvořili novou nukleární doktrínu, což byl supertajný dokument. V ní byly vyjmenovány zásady konfliktu s protivníkem. Podobnou doktrínu měli i Sověti.
Ta americká byla přepsána tak, že původně říkala, že nukleární konflikt znamená vzájemné sebezničení – tedy že nikdy nebude sáhnuto k prvnímu úderu, ale pouze k tomu odvetnému. V Reaganově době se to ale změnilo, nová doktrína podle agenta hlásala, že je možno vést krátkodobou tříměsíční vítěznou nukleární válku. „O tom jsem věděl, tu jsem vynesl, jako asi mnozí další," uvedl v rozhovoru Köcher. Tehdy Jurij Vladimirovič Andropov vyhlásil totální poplach a byly aktivovány veškeré zdroje, aby bylo takové situaci zabráněno.
Karel Köcher také Karel František Köcher, Karl Koecher byl československý špion, který byl spolu s manželkou vyslaný v roce 1965 do Spojených států amerických, kde byli v roce 1984 odhaleni a zatčeni.
Související
Karel Köcher: Neuvěřitelný příběh českého špiona, který infiltroval CIA
RECENZE: Rino - příběh špióna si nechává mnohá tajemství pro sebe
Karel Köcher (československý špion) , špionáž , CIA
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák