To máme ze své kapsy platit za nezodpovědnost jiných? Marksová přišla k Jílkové, tam na ni čekala pořádná nálož

Ministryně Marksová hned na úvod připomněla, že zálohové výživné má pomoci především dětem, které se pohybují na hraně chudoby kvůli tomu, že jim jeden z rodičů neplatí. Poukázala na to, že se vyplácí celá řada jiných dávek a že se pomáhá bankám. „Bylo by skandální, kdybychom nepomohli dětem," má jasno politička. Její kolegyně a expertka na rodinnou politiku ODS Lenka Kohoutová však oponuje, že stát je tu od toho, aby „nastavoval mantinely, aby se tu dalo žít". Mít děti s sebou podle ní nese zodpovědnost ze strany rodiče. A pokud by bylo zavedeno zálohové výživné, vznikla by nerovnost a jistá další sociální dávka. Místo toho, by prý měly být spíše podniknuty kroky, aby bylo možné lépe vymáhat dávky.

„Máme tu fingované matky samoživitelky, které pracují a žijí s partnery," nelíbí se Kohoutové. Marksová ale oponuje, že matky samoživitelky nemají žádné výhody. Navíc prý úřady kontrolují, zda matky, které pobírají dávky, žijí samy. „Nic se nekontroluje, zálohové výživné neřeší problémy," upozornil aktivista Aleš Hodina, který se problematikou zabývá. Ministryně ale podotkla, že řešení problémů se stanovováním a vymáháním výživného musí řešit ministerstvo spravedlnosti.

Bývalý přítel ze sebe udělal bezdomovce, aby nemusel platit

„Já nejsem fingovaná samoživitelka, žiju 12 let bez partnera. Neplatí mi na dvě děti," nastínila svůj případ diskutující Blanka Brťková, které partner dluží 300 tisíc korun. Žaloby už dávno podala, její expřítel si už odpracoval dokonce i veřejné práce. Ani to ale nepomohlo. „Udělal ze sebe bezdomovce, nemá žádný majetek, nic, co by se mu dalo v exekuci zabavit. Nepracoval, žil ze sociálních dávek. Teď už je ve starobním důchodu," vysvětlovala žena s tím, že sice otec jejich dětí pracuje na černo, ale oficiálně má jen minimální příjem a tak není z čeho brát. Měsíčně jí prý přijde 138 korun na jedno dítě.

Hodina poukázal, že právě kvůli podobným situacím se neplatiči dostávají do dluhové pasti. Uvedl také, že soudy často stanovují výživné, které si rodič nemůže dovolit platit. Soudkyně okresního soudu v Mostě Petra Stará připouští, že trestních oznámení kvůli výživnému přibývá. „Přála bych si, aby česká společnost byla natolik kulturní, že bude normální platit alimenty," povzdechla si. Pak ale dodala, že tresty pro neplatiče jsou velmí mírné a že i když je nejtvrdší sankci nepodmíněný trest na 6 měsíců až tři roky, uděluje se takový trest jen výjimečně.

Dítě má mít stejnou životní úroveň jako jeho rodič

Veronika Mindlová, zakladatelka iniciativy Reverzní výživné, pak poukazovala na příklady ze své praxe. Domnívá se, že poslat neplatiče do vězení je k ničemu, lepší je prý domácí vězení či veřejné práce, za které dotyčný dostane zaplaceno. Uvedla příklad jejího klienta, který se kvůli výživnému dostal do vězení. Tam si sice vydělá 6 tisíc, polovina ale jde na zaplacení jeho pobytu. Ze zbytku sice platí matce, i tak mu ale dluh roste a tak, až se dostane ven, bude v ještě větších problémech. Marksová si přisadila, že když není možné peníze vymoci, musí nastoupit právě zálohové výživné.

Poněkud jiný pohled na věc má Lukáš Vacek, otec, který alimenty poctivě platí. Ten si stěžuje, že mu alimenty byly spočítány z naprosto fiktivní částky a že mu soud při výpočtu de facto zdvojnásobil jeho příjem a z 19 tisíc bylo rázem 44 tisíc. Soud podle něj jedná podle špatné logiky. „Dítě má mít stejnou životní úroveň jako jeho rodič," připomněla soudkyně Stará. Diskutující si pak v té souvislosti stěžovali, že neexistuje zákon o výživném.

To máme něčí nezodpovědnost platit z našich peněz?

Kohoutová se opět pustila do Marksové, když připomněla, že zálohové výživné je zmíněno i v koaliční smlouvě a že tedy už tehdy koalice predikovala vznik nové dávky. Poukázala, že se podle současných pravidel tato dávka započítá do příjmu a tím vlastně sníží dávky jiné. Podle Marksové by se to ale zohlednilo a zálohové výživné by stálo úplně mimo. „Takže to bude dar státu?" rýpla si Kohoutová. „To máme platit za něčí nezodpovědnost nebo špatně stanovené výživné? Proč to máme platit z našich peněz?" nechápal Hodina.

Divák Petr Březina se pak Marksové ptal na vymáhání výživného. „Pokud bychom počítali s tím, že to nevymůžeme, je odhad asi 700 milionů korun," podotkla Marksová. „Počítáme maximálně s částkou 2 500 korun na dítě, a to pro ty nejchudší," uvedla s tím, že je nutné, aby se do procesu zapojilo také ministerstvo spravedlnosti. Petr Sýkora z Asociace neúplných rodin se domnívá, že v 95 procentech případů má dlužník majetek a je postižitelný, tudíž se něco dělat dá. V případech, jako popsala matka dvou dětí Blanka Brťková prý ale je zálohové výživné potřeba.

Studium je investice, místo výživného si vezměte půjčku

Ke slovu se dostala také jednadvacetileté studentka grafického designu, která si stěžovala, že její otec neplatí výživné. To ale pohoršilo Valentina Papaziana z Unie otců, který se podivoval, že v takovém věku ještě nějaké chce. Tvrdil, že v sousedním Německu nebo Rakousku končí vyživovací povinnost v 18 letech. Dívce poradil, aby zkusila prospěchové stipendium. „Vysokoškolské vzdělání je investice, můžete si vzít třeba půjčku," dodal, čímž si vysloužil z publika výsměch. Marksová navíc uvedla, že pochybuje, že v tak vyspělých zemích by výživné končilo v 18 letech.

Z publika se ozývaly také matky, jimž partneři dluží peníze, jedna mluvila o 150 tisících, další o 250 tisících, jedna dokonce o milionu. Její manžel prý sám stanovil, že bude měsíčně na syna platit 8600 korun – což ale nikdy neudělal. A i když se chtěl se synem potkávat, ke schůzce také nikdy nedošlo. V protikladu pak stál příběh ženy, jejíž manžel kvůli se kvůli údajným nezaplaceným alimentům a pomstě bývalé ženy dostal až do exekuce, která zasáhla i ji a jejích dvě děti. Ozývaly se hlasy, že v tomto případě jsou preferovány děti z předchozích vztahů. Ale to, že tím trpí i další děti, na to už se tolik nehledí.

Problémem jsou neexistující pravidla pro stanovování výživného

Otec Lukáš Vacek propagoval myšlenku, aby se soudy ptaly, jestli se chce otec o dítě starat. Na muže se totiž podle něj pohlíží spíše jako na chodící peněženky. On sám prý na osmileté dítě platí 30 tisíc, což podle něj není adekvátní, protože dítě tolik peněz prostě nepotřebuje. Má proto podezření, že z alimentů často žijí také matky. Kohoutová i soudkyně Stará se shodly na tom, že problémem je, že nejsou pevně stanovena pravidla pro určování alimentů, a když tak rodiče jsou k soudu, netuší, co je tam čeká.

Aktivista Hodina také podotkl, že postrádá stanovení výživného na dobu, kdy je dítě s druhým rodičem. „Když si to dítě beru, je to dobrovolné. Vy byste chtěl od maminky, aby vám platila výživné?" nechápala Brťková. Hodiny se však zastal i Vacek. Muži připomněli, že i otcové dítěti kupují věci nebo třeba jídlo a že matka vlastně v tomto případě jim nic neplatí.

Exekuce má smysl, je-li co vymáhat

Jedna z diskutujících se snažila nadnést také problém dětí v dětských domovech, zmínila, že jejího synovce tam týrají a že ho vychovatelka bije smetákem. Jí prý navíc byla třikrát zamítnuta žádost o svěření do péče. „Vraťte děti domů," vyzvala Marksovou. Jílková ji ale slovo navzdory naléhavosti v jejím hlase vzala s tím, že to není tématem pořadu. Poradila jí, by se s Marksovou setkala po natáčení.

Ke slovu se dostal také viceprezident Exekutorské komory Vladimír Plášil, který přiznal, že exekuce je řešení v případě, kdy je co vymoci. A i když dlužník žádný majetek nemá, je prý dobré nechat exekuci takzvaně zaparkovanou a nerušit ji, protože není vyloučené, že časem dotyčný něco zdědí, koupí nebo dostane darem. A s tím se pak dá pracovat, dodal. Ministryně Marksová ukončila pořad s tím, že stále jedná s ministerstvem spravedlnosti, v nejbližších dnech by prý měla dostat tabulku s harmonogramem a jasnými pravidly ohledně dalšího postupu. Jejím cílem prý také je zvýšit počet rodin s nárokem na přídavky na děti.