Chcete czexit? Vystoupení z EU nás před migranty neochrání, uprchlíků přijde víc, varuje analytik

Praha - Po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, začali občané dalších unijních zemí zvažovat, jestli by právě i jejich stát neměl z Unie vystoupit. Většina lidí tak činila a činí v souvislosti s migranty, kteří hromadně putují do Evropy. Podle odborníků ale nemusí Česko nutně vystupovat z Unie, aby se uprchlíkům vyhnulo, naopak.

Není tomu tak dávno, co se ze zemí Evropské unie po referendu Británie o brexitu ozývaly hlasy po dalších odchodech z Unie. Ačkoliv se napjatá situace uklidnila, riziko v podobě velkého přívalu migrantů je stále přítomné a lidé se myšlenky na odchod z EU nevzdávají.

Stejná situace platí i v České republice. Po brexitu ostatně evropská média psala o czexitu, protože i český premiér Bohuslav Sobotka dříve naznačil, že by se o přijetí či odmítnutí uprchlických kvót mohlo rozhodovat v referendu. Žádné jednání o vystoupení z EU ale aktuálně neprobíhá a podle ředitele think tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského jsou hlasy volající po czexitu naštěstí jen okrajové.

"Jejich nositelé jsou často v kategorii extremistů, kteří by nejraději zrušili i liberální demokracii. Ale politickou relevanci tato myšlenka získala, když se za referendum o vystoupení ČR z EU (a také z NATO) silně vyslovil prezident Zeman. Ten hned dodal, že by hlasoval proti, ale pro konání referenda podle svých slov udělá všechno," podotkl Hokovský na svém blogu.

Varuje však, že návrhem je potřeba se zabývat a samotné vystoupení z EU je legitimním požadavkem, který sám o sobě není projevem politického extremismu. Dodává sice, že si dovede představit situace, ve kterých by nejméně špatným řešením bylo opuštění Unie, v takových podmínkách ale prý zdaleka nejsme.

Hokovský nepopírá, že jedním z nejoblíbenějších argumentů zastánců Czexitu je právě obava z migrace. Faktem ale podle něj je, že do Evropy se v následujících letech a desetiletích budou chtít dostat miliony lidí zcela bez ohledu na nějakou Evropskou unii. Přiznává však, že loňskou migrační vlnu státy a instituce EU tragicky nezvládly a politici jako německá kancléřka Merkelová svými nešťastnými výroky migranty a převaděče ještě povzbudili.

"Někteří argumentují pro vystoupení odporem proti kvótám na uprchlíky, které bohužel stále prosazuje Junckerova Komise. Rok po přehlasování skupinky odpůrců povinných kvót včetně České republiky už ale téměř všichni i v Bruselu přiznávají, že projekt relokací v rámci EU selhal. A již ho neodmítají jen státy Visegrádu, ale například i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se vyslovil pro jeho zrušení," tvrdí na blogu na aktualne.cz.

Česko však má možnost kvóty nenaplňovat a pokud by Komise nadále trvala na relokačním mechanismu, Česko se mu může vyhnout mnohem jednodušeji, než rovnou úplným vystupováním z Evropské unie. Problém vidí v tom, že to, co dnes nazýváme migrační krizí, je ve skutečnosti pouze začátkem nové normality z hlediska počtu lidí, kteří se do Evropy budou snažit dostat.

"Desítky, možná stovky milionů lidí se zkrátka dají do pohybu a je zcela jasné, že budou směřovat zejména směrem k ojedinělé oáze blahobytu, zeleně, pitné vody a bezpečí zvané Evropa. Preferovanou destinací už nebude jen Německo s přívětivou společností a štědrým sociálním systémem, ale jakákoliv země, kde jsou dostupné základní potraviny a přes den se nestřílí na ulici," tvrdí.

V tomto kontextu je proto podle něj směšné se domnívat, že by se nějaká malá, hospodářsky nesoběstačná země mohla migračnímu tlaku takových rozměrů vyhnout tím, že by se politicky izolovala od zbytku Evropy. Hrozbě nezvladatelné masové imigrace je potřeba čelit jako celek.

"Zoufalé davy běženců utíkající před jistou smrtí hladem či zabitím nezastaví ani ostnaté dráty ani elektrické ploty. Jedinou šancí Evropy je vynaložit ohromné, zatím politicky nepředstavitelné finanční prostředky a humanitární, policejní a vojenské kapacity na vytvoření bezpečných zón a systému regulace migračních toků přímo v Africe a na Blízkém východě. To bude vyžadovat kompletní změnu paradigmatu, z jakého jsme dosud nahlíželi na zahraniční, humanitární a azylovou politiku Evropské unie. Politické a intelektuální elity západní Evropy pořád sní o budování stále užší Unie s ambiciózními redistribučními projekty, ale prioritou evropské spolupráce v jednadvacátém století bude stát se aliancí proti masové imigraci," upozornil Hokovský.

Obává se, že nás čeká velmi náročná a pravděpodobně i neukončená veřejná debata mezi dvěma extrémními pozicemi, tedy představou, že si Evropa může udržet absolutní otevřenost vůči všem, kteří chtějí přijít, a iluzí, že je možné dosáhnout nulové imigrace tím, že se izolujeme. 

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci CZexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.

před 9 hodinami

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie

Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy