Praha - Po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, začali občané dalších unijních zemí zvažovat, jestli by právě i jejich stát neměl z Unie vystoupit. Většina lidí tak činila a činí v souvislosti s migranty, kteří hromadně putují do Evropy. Podle odborníků ale nemusí Česko nutně vystupovat z Unie, aby se uprchlíkům vyhnulo, naopak.
Není tomu tak dávno, co se ze zemí Evropské unie po referendu Británie o brexitu ozývaly hlasy po dalších odchodech z Unie. Ačkoliv se napjatá situace uklidnila, riziko v podobě velkého přívalu migrantů je stále přítomné a lidé se myšlenky na odchod z EU nevzdávají.
Stejná situace platí i v České republice. Po brexitu ostatně evropská média psala o czexitu, protože i český premiér Bohuslav Sobotka dříve naznačil, že by se o přijetí či odmítnutí uprchlických kvót mohlo rozhodovat v referendu. Žádné jednání o vystoupení z EU ale aktuálně neprobíhá a podle ředitele think tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského jsou hlasy volající po czexitu naštěstí jen okrajové.
"Jejich nositelé jsou často v kategorii extremistů, kteří by nejraději zrušili i liberální demokracii. Ale politickou relevanci tato myšlenka získala, když se za referendum o vystoupení ČR z EU (a také z NATO) silně vyslovil prezident Zeman. Ten hned dodal, že by hlasoval proti, ale pro konání referenda podle svých slov udělá všechno," podotkl Hokovský na svém blogu.
Varuje však, že návrhem je potřeba se zabývat a samotné vystoupení z EU je legitimním požadavkem, který sám o sobě není projevem politického extremismu. Dodává sice, že si dovede představit situace, ve kterých by nejméně špatným řešením bylo opuštění Unie, v takových podmínkách ale prý zdaleka nejsme.
Hokovský nepopírá, že jedním z nejoblíbenějších argumentů zastánců Czexitu je právě obava z migrace. Faktem ale podle něj je, že do Evropy se v následujících letech a desetiletích budou chtít dostat miliony lidí zcela bez ohledu na nějakou Evropskou unii. Přiznává však, že loňskou migrační vlnu státy a instituce EU tragicky nezvládly a politici jako německá kancléřka Merkelová svými nešťastnými výroky migranty a převaděče ještě povzbudili.
"Někteří argumentují pro vystoupení odporem proti kvótám na uprchlíky, které bohužel stále prosazuje Junckerova Komise. Rok po přehlasování skupinky odpůrců povinných kvót včetně České republiky už ale téměř všichni i v Bruselu přiznávají, že projekt relokací v rámci EU selhal. A již ho neodmítají jen státy Visegrádu, ale například i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se vyslovil pro jeho zrušení," tvrdí na blogu na aktualne.cz.
Česko však má možnost kvóty nenaplňovat a pokud by Komise nadále trvala na relokačním mechanismu, Česko se mu může vyhnout mnohem jednodušeji, než rovnou úplným vystupováním z Evropské unie. Problém vidí v tom, že to, co dnes nazýváme migrační krizí, je ve skutečnosti pouze začátkem nové normality z hlediska počtu lidí, kteří se do Evropy budou snažit dostat.
"Desítky, možná stovky milionů lidí se zkrátka dají do pohybu a je zcela jasné, že budou směřovat zejména směrem k ojedinělé oáze blahobytu, zeleně, pitné vody a bezpečí zvané Evropa. Preferovanou destinací už nebude jen Německo s přívětivou společností a štědrým sociálním systémem, ale jakákoliv země, kde jsou dostupné základní potraviny a přes den se nestřílí na ulici," tvrdí.
V tomto kontextu je proto podle něj směšné se domnívat, že by se nějaká malá, hospodářsky nesoběstačná země mohla migračnímu tlaku takových rozměrů vyhnout tím, že by se politicky izolovala od zbytku Evropy. Hrozbě nezvladatelné masové imigrace je potřeba čelit jako celek.
"Zoufalé davy běženců utíkající před jistou smrtí hladem či zabitím nezastaví ani ostnaté dráty ani elektrické ploty. Jedinou šancí Evropy je vynaložit ohromné, zatím politicky nepředstavitelné finanční prostředky a humanitární, policejní a vojenské kapacity na vytvoření bezpečných zón a systému regulace migračních toků přímo v Africe a na Blízkém východě. To bude vyžadovat kompletní změnu paradigmatu, z jakého jsme dosud nahlíželi na zahraniční, humanitární a azylovou politiku Evropské unie. Politické a intelektuální elity západní Evropy pořád sní o budování stále užší Unie s ambiciózními redistribučními projekty, ale prioritou evropské spolupráce v jednadvacátém století bude stát se aliancí proti masové imigraci," upozornil Hokovský.
Obává se, že nás čeká velmi náročná a pravděpodobně i neukončená veřejná debata mezi dvěma extrémními pozicemi, tedy představou, že si Evropa může udržet absolutní otevřenost vůči všem, kteří chtějí přijít, a iluzí, že je možné dosáhnout nulové imigrace tím, že se izolujeme.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , CZexit , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 2 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák