Chcete czexit? Vystoupení z EU nás před migranty neochrání, uprchlíků přijde víc, varuje analytik

Praha - Po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, začali občané dalších unijních zemí zvažovat, jestli by právě i jejich stát neměl z Unie vystoupit. Většina lidí tak činila a činí v souvislosti s migranty, kteří hromadně putují do Evropy. Podle odborníků ale nemusí Česko nutně vystupovat z Unie, aby se uprchlíkům vyhnulo, naopak.

Není tomu tak dávno, co se ze zemí Evropské unie po referendu Británie o brexitu ozývaly hlasy po dalších odchodech z Unie. Ačkoliv se napjatá situace uklidnila, riziko v podobě velkého přívalu migrantů je stále přítomné a lidé se myšlenky na odchod z EU nevzdávají.

Stejná situace platí i v České republice. Po brexitu ostatně evropská média psala o czexitu, protože i český premiér Bohuslav Sobotka dříve naznačil, že by se o přijetí či odmítnutí uprchlických kvót mohlo rozhodovat v referendu. Žádné jednání o vystoupení z EU ale aktuálně neprobíhá a podle ředitele think tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského jsou hlasy volající po czexitu naštěstí jen okrajové.

"Jejich nositelé jsou často v kategorii extremistů, kteří by nejraději zrušili i liberální demokracii. Ale politickou relevanci tato myšlenka získala, když se za referendum o vystoupení ČR z EU (a také z NATO) silně vyslovil prezident Zeman. Ten hned dodal, že by hlasoval proti, ale pro konání referenda podle svých slov udělá všechno," podotkl Hokovský na svém blogu.

Varuje však, že návrhem je potřeba se zabývat a samotné vystoupení z EU je legitimním požadavkem, který sám o sobě není projevem politického extremismu. Dodává sice, že si dovede představit situace, ve kterých by nejméně špatným řešením bylo opuštění Unie, v takových podmínkách ale prý zdaleka nejsme.

Hokovský nepopírá, že jedním z nejoblíbenějších argumentů zastánců Czexitu je právě obava z migrace. Faktem ale podle něj je, že do Evropy se v následujících letech a desetiletích budou chtít dostat miliony lidí zcela bez ohledu na nějakou Evropskou unii. Přiznává však, že loňskou migrační vlnu státy a instituce EU tragicky nezvládly a politici jako německá kancléřka Merkelová svými nešťastnými výroky migranty a převaděče ještě povzbudili.

"Někteří argumentují pro vystoupení odporem proti kvótám na uprchlíky, které bohužel stále prosazuje Junckerova Komise. Rok po přehlasování skupinky odpůrců povinných kvót včetně České republiky už ale téměř všichni i v Bruselu přiznávají, že projekt relokací v rámci EU selhal. A již ho neodmítají jen státy Visegrádu, ale například i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se vyslovil pro jeho zrušení," tvrdí na blogu na aktualne.cz.

Česko však má možnost kvóty nenaplňovat a pokud by Komise nadále trvala na relokačním mechanismu, Česko se mu může vyhnout mnohem jednodušeji, než rovnou úplným vystupováním z Evropské unie. Problém vidí v tom, že to, co dnes nazýváme migrační krizí, je ve skutečnosti pouze začátkem nové normality z hlediska počtu lidí, kteří se do Evropy budou snažit dostat.

"Desítky, možná stovky milionů lidí se zkrátka dají do pohybu a je zcela jasné, že budou směřovat zejména směrem k ojedinělé oáze blahobytu, zeleně, pitné vody a bezpečí zvané Evropa. Preferovanou destinací už nebude jen Německo s přívětivou společností a štědrým sociálním systémem, ale jakákoliv země, kde jsou dostupné základní potraviny a přes den se nestřílí na ulici," tvrdí.

V tomto kontextu je proto podle něj směšné se domnívat, že by se nějaká malá, hospodářsky nesoběstačná země mohla migračnímu tlaku takových rozměrů vyhnout tím, že by se politicky izolovala od zbytku Evropy. Hrozbě nezvladatelné masové imigrace je potřeba čelit jako celek.

"Zoufalé davy běženců utíkající před jistou smrtí hladem či zabitím nezastaví ani ostnaté dráty ani elektrické ploty. Jedinou šancí Evropy je vynaložit ohromné, zatím politicky nepředstavitelné finanční prostředky a humanitární, policejní a vojenské kapacity na vytvoření bezpečných zón a systému regulace migračních toků přímo v Africe a na Blízkém východě. To bude vyžadovat kompletní změnu paradigmatu, z jakého jsme dosud nahlíželi na zahraniční, humanitární a azylovou politiku Evropské unie. Politické a intelektuální elity západní Evropy pořád sní o budování stále užší Unie s ambiciózními redistribučními projekty, ale prioritou evropské spolupráce v jednadvacátém století bude stát se aliancí proti masové imigraci," upozornil Hokovský.

Obává se, že nás čeká velmi náročná a pravděpodobně i neukončená veřejná debata mezi dvěma extrémními pozicemi, tedy představou, že si Evropa může udržet absolutní otevřenost vůči všem, kteří chtějí přijít, a iluzí, že je možné dosáhnout nulové imigrace tím, že se izolujeme. 

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci CZexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy