Umělci že vědí, co je správné? Ohrožují demokracii. U nás chtěli rezignaci Zemana, varuje Klausův muž

Praha – Herečka Meryl Streepová využila předávání cen Zlatý glóbus ke kritice budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jak poukazuje někdejší europoslanec, člen ODS a poradce bývalého prezidenta Václava Klause Ivo strejček, není to nic neobvyklého. Poukazuje, že s podobnou situací má zkušenost i Česko.

„Když na tradičním předávání filmových cen Zlatých glóbů přebírala ocenění za umělecký přínos herečka Meryl Streepová, svoji řeč nevěnovala obvyklému poděkování. Využila ji, zjevně promyšleně, ke stupňování politické kampaně proti (aniž by jej byť jedinkrát jmenovala) nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi,“ shrnuje dění ze svého pohledu na stránkách Institutu Václava Klause Strejček.

Psali jsme: Filmové ceny Zlatý glóbus ovládl La La Land, Streepová zpucovala Trumpa  

Podobně se podle něj zachovali účinkující v broadwayském muzikálu Hamilton, kteří před nedávnem vyvinuli stejně motivovaný tlak na viceprezidenta Pence. „Toho do divadla osobně pozvali s celou jeho rodinou, aby jej na konci představení konfrontovali se svým 'umělecko-politicko-anti-Trumpovským' prohlášením,“ píše.

„Osobování si určující role těch, kteří nejlépe vědí, co je správné a co ne, je u umělců a jim spřízněných kruhů, obvyklé. V Čechách s tím máme bohaté zkušenosti již od začátku 90. let minulého století, přes tzv. televizní krizi až po rozmanité petice vybízející tu prezidenta Václava Klause, tu prezidenta Miloše Zemana k rezignacím,“ připomíná Strejček.

Psali jsme: Trump zesměšňoval invalidu. Streepová to tak nenechala, její projev rozplakal publikum  

Stejně jako v Česku, i v dnešní Americe je podle něj jednotícím znakem takových uměleckých aktivit „neschopnost vyrovnat se s výsledky voleb, přijmout je pokorně bez ohledu na vlastní preference“. Trump se podle něj americkým uměleckým elitám nelíbí stejně tak, jako s jeho zvolením nesouhlasí velkoměstští liberálové.

Psali jsme: Celebrity tepou Trumpa: Jeho reakce na Streepovou byla dětinská a nevychovaná. A přisadil si i ministr Herman  

„Ovšem to, co se v Americe dnes děje, si tyto vlivné a nad obyčejné Američany nadřazené elity přivodily samy. Kohabitace mediálních a uměleckých elit totiž po celá desetiletí určují agendu, aniž by si povšimly, že obsah těchto agend se míjí s tím, co si většina společnosti přeje, co vnímá a co cítí. To jejich výlučnost a zahleděnost do sebe vytvořily Donalda Trumpa. Jejich neochota přijmout výsledky voleb tak z nich dělá větší nebezpečí pro demokracii, než onen 'zlý a vulgární' Trump,“ varuje s tím, že sám Trump ještě ani neměl šanci se o něco pokusit.

„To jim ovšem nebrání, aby dané situace využily opět ve svůj vlastní prospěch a – elitářsky samy sebe nominovaly do pozic 'mravních autorit'. Pro nás v Čechách – nic nového!“ dodává zostra Strejček.

Související

Více souvisejících

Institut Václava Klause Ivo Strejček Meryl Streep

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy