Temný mrak nacionalismu nad Českem? Týká se celé východní Evropy, píše americký novinář

Obavy se týkají jak Pobaltí, tak zemí střední Evropy a i Balkánu. Přitom většina zemí v regionu zároveň bojuje s neúprosným demografickým vývojem. Země východní Evropy opustilo od roku 1990 na 15 milionů lidí, kteří doufali v lepší život na Západě. To je celých 10 procent obyvatel všech zemí na západ od Ruska a Ukrajiny. Největší populační úbytek zaznamenala Litva a Lotyšsko (až 25 procent) a Rumunsko (ztratilo 17 procent). "Vymíráme," uvedl Peteris Zvidrins, demograf z univerzity v Lotyšsku.

Často jde o lidi, kteří jsou mladí, dobře vzdělaní a schopní. Úbytek takových lidí tak může mít dopad na jednotlivé země a jejich ekonomický růst. I přes ztrátu obyvatel ale tyto země zcela odmítají migraci.

Podle švédského think tanku Timbro dochází k nárůstu autoritářských antiimigrantských populistických uskupení, zejména zprava politického spektra, ale také zleva. Dle thint tanku jsou autoritářské strany v parlamentu v Polsku, Maďarsku, Lotyšsku, Bulharsku a na Slovensku. 

Ke změně došlo v Polsku v roce 2015, kdy tamní Právo a Spravedlnost získalo parlamentní většinu. Stejně jako Maďarsko a Česko, i Polsko se tak vymezilo proti přijímání uprchlíků ze Sýrie, které prosazuje Evropská unie. Polská ekonomika je na tom však poměrně dobře, jde o jedinou unijní zemi, která se více méně vyhnula ekonomické krizi z roku 2008.

Jiná situace je v Česku a na Slovensku. Tam vládne středo-levá politická síla, která se ale vyznačuje také antiimigrantským sentimentem. 

"Českou republiku čekají parlamentní volby v říjnu. Průzkumy veřejného mínění předpokládají, že nově zformované hnutí milionáře a populisty Andreje Babiše může vyhrát. Prezident země, levicově orientovaný Miloš Zeman, byl mezi prvními lídry v Evropě, jež uvítal zvolení Donalda Trumpa," píše Wood. 

Zmínil také Václava Klause, "architekta úspěšného ekonomického přechodu Česka  v devadesátých letech", který se netajil svou protiunijní rétorikou. "Stále vlivný důchodce" Klaus řekl v červnu, že "odmítáme povolit přeměnu naší země na multikulturní společnost, jak vidíme ve Francii a ve Velké Británii." Češi prý vytrvají a  nebudou "nuceni k poslušnosti." 

Podle průzkumu Gallup z května je proti přijímání uprchlíků Maďarsko, Makedonie, Slovensko, Lotyšsko, Bulharsko i Česko. 

Nízkou nezaměstnanost a ekonomický růst v regionu spojuje novinář s emigrací. Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.

Přestože přiznává, že východní Evropa zaznamenala překvapivý hospodářský pokrok za 27 let od kolapsu komunismu, zároveň Mezinárodní měnový fond (MMF) uvádí, že konvergence životní úrovně se západní Evropou pravděpodobně bude trvat déle, než se očekávalo. Mzdy v Německu a Británii jsou mnohem vyšší než ve východní Evropě a volný pohyb za prací v rámci EU je magnet, který přitahuje východní obyvatele na západ.

Tento faktor, pomalého dohánění Západu, je vodou na mlýn populistům. Předseda slovenské vlády Robert Fico si stěžuje, že Slovákům je v automobilce Volkswagen vyplácena jen třetina toho, co zaměstnanci koncernu vydělají v Německu. 

Švédský think tank vidí nebezpečí ve vzestupu populismu jak ve východní, tak v západní Evropě. Dochází k závěru, že nárůst populismu "představuje největší změnu evropského politického prostředí od pádu Berlínské zdi".

Market Watch zprostředkovává zejména finanční informace a zprávy ze světa byznysu. Je součást skupiny Media Group společně s magazínem The Wall Street Journal.