Češi jsou nejnevychovanější národ v Evropě? Facebook už neví, jak zvládat výhrůžky na síti

Nejčastějším cílem útoku jsou veřejně známí lidé, aktivisté nebo právníci. Například Roman Máca, výzkumník pražského think tanku o evropských hodnotách, se s nějakou hrozbou setkává téměř každý den. Někteří mu vyhrožují oběšením, jiní setnutím hlavy, ale často mu chodí i zprávy ve smyslu, že pro něj mají připravenou jednu dobře mířenou kulku.

Ví o tom své i právnička a aktivistka za lidská práva Klára Kalibová. Výhrůžky ohledně znásilnění, podpálení kancléře nebo smrti jsou jí dobře známé. Nenávistné řeči a vyhrožování smrtí se staly běžnou součástí české internetové kultury. Facebook o tom ví už roky a slíbil, že udělá vše pro to, aby podobné hrozby zastavil, kyberšikana však roste dál.

Za poslední rok rostou hlavně útoky proti lidem, kteří veřejně zaujali nějaký postoj vůči uprchlíkům. Například akademik a příležitostní novinář Jan Čulík by zasypán výhrůžkami poté, co zkritizoval pravicová média za to, že publikovaly články o tom, jak by uprchlíci měli být stříleni ve Středozemním moři.

"Je to běžná mluva české internetové kultury. Romové jsou parazité. Muslimové teroristé a islám se musí zakázat. Muslimové se musí zakázat. Tohle je velice normální," řekl Čulík. Výhrůžky mu přitom začaly chodit až poté, co Facebook jeho kritiku zveřejnil ve své personalizované reklamě a jeho příspěvek se začal šířit i mimo obvyklý rámec sledujících.

Podle Čulíka je v tomto směru Facebook velice lhostejný. I po nahlášení příspěvků trvá dva až tři dny, než síť vyhodnotí komentář a určí, zda porušuje pravidla či ne. Ve finále pak smaže jen 20 až 30 procent nenávistných příspěvků. Jinde v Evropě se to však neděje, například v Německu čelí Facebook žalobě a pokutě až 60 milionů eur pokud příspěvky neodstraní do 24 hodin. České zákony jsou však příliš laxní.

Podle Andrewa Stroehleina, představitele pro Human Rights Watch, který má sám zkušenost se slovním napadením českých uživatelů, může za lhostejnost Facebooku hlavně malý trh. Pro firmu není Česká republika příliš zajímavým odbytištěm a češtině je v porovnání s angličtinou nebo španělštinou málo využívaný jazyk, proto chybí lidé, kteří by měli na starosti českou pobočku a bezpečnost je zde tak nižší.

Podle sociologů je však také problémem, že v české společnosti se nenávistné řeči normalizují. Nikdo za to tady není postihován, zdánlivě se každý skrývá za anonymitu a myslí si, že může beztrestně nadávat na vše kolem, protože zákon v tomto ohledu není dostatečně zpracován a aplikován.

Navíc čeští politici a zvláště prezident Miloš Zeman otevřeně mluví o svých názorech a používají při tom i peprnějších slov, což v lidu vyvolává představu, že takovéhle chování je naprosto v pořádku. Podle právničky Kláry Kalibové v těchto případech nepomůže ani policie. Protokol je složitý a zdlouhavý, že mnohdy se příspěvky důkladně ani neprošetří.