Je fandění sportovcům závislost? Psycholožka prozradila, jaká je pravda

"Olympiáda taky bývá jednou za čtyři roky, navíc je tam vysoká mezinárodní účast, proto tam zažívají větší tlak než na běžných závodech," řekla v rozhovoru pro Český rozhlas psycholožka Radana Štěpánková. Podle specialistky také záleží na jednotlivém sportovci, jak se na olympijských hrách vypořádá s tlakem. "Za vítězství buďto na olympiádě, nebo při jiných závodech zodpovídá, jak je každý sportovec vybaven frustrační tolerancí," míní Štěpánková. 

Sportovec má podle psycholožky větší šanci na úspěch, pokud má vnitřní stabilitu, nepodléhá stresu a bere fanoušky jako motivaci. Psychická zátěž je však odlišná, pokud se jedná o individuální sport, nebo o týmovou soutěž. "Čím sehranější tým a lepší nálada v něm, tím se zvyšuje předpoklad, že podají nejlepší výkon, který jsou schopní," uvedla.

Štěpánková také prozradila, že nedá považovat fandění na olympijských hrách za závislost, protože se jedná o nárazovou akci. Do jisté míry může být i pro fanouška olympiáda vrcholem, platí to však spíše v případě, že dlouhodobě sleduje nějakého sportovce, který se například na olympijské hry kvalifikoval. "Při fandění olympionikům určitě fanoušci zažívají radost, vylučuje se dopamin, hormon radosti. Identifikují se při úspěchu se sportovci. I fandění na olympiádě určitě přináší lidem to, že se více identifikují s národní sounáležitostí. Probíhá fandění v restauracích, které přináší sociální interakci, lidé mají společné téma, které můžou sdílet," vyzdvihla postoj fanoušků k olympijským hrám.

Závislost pak vidí spíše na klubové úrovni. "Klubové fandění se odehrává celoročně, někdy dokonce několik desetiletí. Fandění na olympiádě je jiné - lidé ji sledují, protože se zrovna děje. Fandění klubové je spojené více se životním stylem, sdílením identity a vytvářením té vlastní na základě příslušnosti k určitému klubu," vysvětlila psycholožka Radana Štěpánková.