Praha - Podle sportovní psycholožky Radany Štěpánkové je pro sportovce vystoupení na olympijských hrách vždy o něco psychicky náročnější, protože to považují za vrchol své kariéry. Uvedl také, co vede fanoušky k tomu, aby svůj tým podporovali.
"Olympiáda taky bývá jednou za čtyři roky, navíc je tam vysoká mezinárodní účast, proto tam zažívají větší tlak než na běžných závodech," řekla v rozhovoru pro Český rozhlas psycholožka Radana Štěpánková. Podle specialistky také záleží na jednotlivém sportovci, jak se na olympijských hrách vypořádá s tlakem. "Za vítězství buďto na olympiádě, nebo při jiných závodech zodpovídá, jak je každý sportovec vybaven frustrační tolerancí," míní Štěpánková.
Sportovec má podle psycholožky větší šanci na úspěch, pokud má vnitřní stabilitu, nepodléhá stresu a bere fanoušky jako motivaci. Psychická zátěž je však odlišná, pokud se jedná o individuální sport, nebo o týmovou soutěž. "Čím sehranější tým a lepší nálada v něm, tím se zvyšuje předpoklad, že podají nejlepší výkon, který jsou schopní," uvedla.
Štěpánková také prozradila, že nedá považovat fandění na olympijských hrách za závislost, protože se jedná o nárazovou akci. Do jisté míry může být i pro fanouška olympiáda vrcholem, platí to však spíše v případě, že dlouhodobě sleduje nějakého sportovce, který se například na olympijské hry kvalifikoval. "Při fandění olympionikům určitě fanoušci zažívají radost, vylučuje se dopamin, hormon radosti. Identifikují se při úspěchu se sportovci. I fandění na olympiádě určitě přináší lidem to, že se více identifikují s národní sounáležitostí. Probíhá fandění v restauracích, které přináší sociální interakci, lidé mají společné téma, které můžou sdílet," vyzdvihla postoj fanoušků k olympijským hrám.
Závislost pak vidí spíše na klubové úrovni. "Klubové fandění se odehrává celoročně, někdy dokonce několik desetiletí. Fandění na olympiádě je jiné - lidé ji sledují, protože se zrovna děje. Fandění klubové je spojené více se životním stylem, sdílením identity a vytvářením té vlastní na základě příslušnosti k určitému klubu," vysvětlila psycholožka Radana Štěpánková.
Související
Fico by měl zvážit konec v politice, píše se v dopise psychiatrů a psychologů
Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna
psychologie , sportovci , olympiáda , Fanoušci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 2 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 5 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák