Klus se zděsil: To mě děsí! Takhle to nejde. politika je plná nechutností

Praha - Trojice investigativních novinářů Jaroslav Kmenta, Janek Kroupa a Sabina Slonková tvrdí, že se je policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) snaží zastrašit či odradit od další práce. V posledních měsících totiž museli opakovaně vypovídat ke kauzám, jež se týkají premiéra Andreje Babiše (ANO).

Klus na svém profilu sdílel prohlášení Sabiny Slonkové, Janka Kroupy a Jaroslava Kmenty. „Sdílím toto prohlášení jednak proto, že chci oficiálně vyjádřit podporu jak všem níže podepsaným, tak investigativní žurnalistice obecně, neboť ji vnímám jako nezávislého strážce v polích mezi vysokou politikou a námi, schopného uvést do kontextu nicneříkající projevy oficiálních stanovisek státních činitelů, úředníků, mluvčích mluvčí a popřípadě byznysmenů co jim politika sype,“ uvedl hudebník.

To, co se děje v Česku, se mu vůbec nelíbí. „Jakýkoli pokus o zastrašení, jakékoli zakleknutí, jakýkoli výpad vůči novinářům (ctícím novinářskou etiku) je ohrožením demokracie par excellence a je na nás, postavit se za svobodu slova a právo na informace. Posláním investigativců je projasňovat, aneb vnášet světlo tam, kde má tma líhně. V jejich hledáčku je vždy ten, kdo je u moci, ten kdo je nejvýš a má největší pravomoce rozhodovat o směřování státu a povšimněte si, že bylo vždycky jedno, která partaj to právě byla. To znamená, že jednoznačně pracují pro nás a zjišťují, zda ten, kdo přímo rozhoduje o našem kolektivním osudu, je k tomu kompetentní, ať už morálně, či profesně,“ oceňuje práci novinářů Klus.

„Pakliže svobodným novinářům, jimž přes haldu špíny nikdy nikdo nedokázal žádné napojení na spiklence, žádné účasti v kampaních a podílnictví na účelovkách, pakliže těmto novinářům necháme utnout tipec tím, že bude jejich práce podrobena jakékoli kontrole ze strany těch, o kterých píší, prostor pro vytváření objektivního názoru zmizí a moc v rukách Zámku, který se tady pomalu ale jistě staví na základech naší laxnosti, bude prakticky neomezená, protože pravda začne být zase jenom jedna. Chraňme si svá média, účastněme se aktivně politického dění, zajímejme se, diskutujme, budeme-li stále jen znechuceni a budeme-li se politiky štítit, bude stále plná nechutností a dravejch štik, co jsou schopný čehokoli, co jim dovolíme," píše zpěvák na facebooku.

Současná situace se podle něj ještě dá zvrátit. „Jen musíme uvěřit síle hlasu každého jednoho z nás. Děsí mě, když při setkání a diskuzích s vámi často začnete šeptat, když vyjadřujete souhlas s mými politickými názory. To je právě tím znamením, že v mase cosi hnije. Nebojme se své moci. přijměme zodpovědnost za stát a pojďme se zastat těch, kteří nemlčí. Prosím sdílejte toto prohlášení a nedejte šanci mamonem posedlým, podlým a prolhaným zastáncům starejch pořádků," dodal Klus, který svůj koemntář zakončil slovy „v úctě a s dobrou vírou ve zdravou, nikoli dravou společnost“.

Související

Více souvisejících

novináři Jaroslav Kmenta Sabina Slonková (novinářka) Janek Kroupa (novinář) Tomáš Klus

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy